Jak to vidí Ivan Hoffman - 26. listopadu

To na náš známý e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji hezké ráno ze Zlína.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A budeme probírat to, co přinesl uplynulý týden. Vzdáleně to připomíná oblečenou a neoblečenou chytrou horákyni a náš slovník se obohatil zase o další pseudonovinku nepodpis. Prezident nevrátil zákon o církevních restitucích, ale ani ho nepodepsal. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak zajímavé je, že když to vezmeme teda velmi přísně, tak prezident vysvětloval, proč nepodepsal, zeširoka vysvětlovat, proč nevetoval, čiže vlastně vysvětloval, proč nic neudělal. Teda kdybychom měli být kritičtí, tak šlo o mnoho slov o ničem. Ale zajímavých, protože pokud jde o to vysvětlení, proč nepodepsal, tak shrnul pan prezident celou řadu velmi vážných důvodů. Jemu vadí na církevních restitucích, že tam není výslovně formulovaný respekt k hranici roku 48, to znamená, bojí se prolomení takového toho magického data, hranici, před kterou se restituovat nemá. Má za to, že zákon není restitucí, nýbrž dotací církvím. A konečně taky se bojí problémů, které mohou vzniknout nerovností různých restituentů, anebo toho, že kvůli většinovému nesouhlasu občanů republiky nakonec zákon poškodí samo postavení církví ve společnosti. A to je, to je možná vlastně taková největší škoda, která tím může vzniknout. Tady by se zdálo, že těch důvodů pro veto má teda celou řadu a málokdy se stane, že, že je to taková dobrá příležitost zákon vetovat. On to nečiní proto, protože na druhou misku vah položil stabilitu vlády, to znamená momentální, řekl bych, rozložení politických sil a nechce vládu vystavovat dalším zkouškám. To znamená, on na první místo klade, klade zájmy několika málo ministrů a poslanců a až na druhém, druhém místě, respektive na té misce vah, která, která není tak, tak těžká, je, je zákon, který má zavést /nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
ČSSD a komunisté podají ústavní stížnost. Mimochodem, podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky ani Václav Klaus nepostupoval v souladu s ústavou, respektive zvolil prý postup, se kterým ústava nepočítá. Co si o tom formálním postupu, teď myslím, myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak ono se samozřejmě zeširoka diskutuje, ale já si myslím, že prezident měl právo se takto zachovat. Jenom, jenom je to vlastně zvláštní, protože kdyby chtěl doopravdy vládu ušetřit nějakých diskusí, tak to mohl nepodepsat mlčky, nemusel udělat vůbec nic, žádné vysvětlení k tomu nemusel podat, nemusel tedy přilévat oleje do ohně a vysvětlovat, jak je teda ta vláda, kterou toleruje a o jejíž stabilitu usiluje, jak je vlastně špatná, nekoncepční, jak, jak ty zákony dělá nedobře a to je na tom zvláštní, protože pokud doopravdy vláda je taková, tak vůbec není žádný důvod, aby měla od pana prezidenta nějaké zastání. Pokud ho má, tak pak není jasné, proč jí kritizuje. Je tam prostě protimluv, nesoulad v tom, v tom co dělá a v tom co říká. Ale jinak myslím si, že právo na to, aby podepsal, vetoval, anebo nepodepsal, určitě má.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Opozice kritizuje zejména to, co už jsi zmínil, o čem jsi mluvil, že jsou údajně církve zvýhodněny oproti jiným restituentům a potom také to, že by náhradu měly dostat i církve, které o žádný majetek nepřišly. Jak toto vidíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, určitě je dobré, že se tím bude zabývat ještě další instance, Ústavní soud, nicméně já mám už tu věc za uzavřenou. Já, je možné samozřejmě, že ještě Ústavní soud najde nějaké formální pochybení, ale v praxi je tomu tak, že máme zákonodárce, kteří v našem ústavním systému jsou pověřeni tím, aby přijímali zákony. Je to zákonodárný sbor a Ústavní soud velmi těžko je může vlastně v této jejich funkci suplovat. Ten může najít nějakou nesrovnalost, pokud existuje, ale rozhodně nepřijde s ničím lepším, nenajde jiné řešení, to znamená, nám zbývá, aby to, co bylo přijato, teď ověřila praxe a ukázalo se, jestli měli pravdu stoupenci toho zákona, anebo kritici. Tady všichni hovoří o tom, že zákon, který se přijal, už bude platit jednou provždy. Ale my žijeme ve světě, kde nic neplatí jednou pro vždy a když se ukáže, že si ten zákon najde prostě svoje místo, ukáže se, že je užitečný, že něčemu dobrému pomáhá, tak nakonec všichni řeknou sorry, promiňte, že jsme teda to kritizovali, ani jsme netušili, jak, jak byli poslanci výborní a geniální. Anebo se stane druhá věc, že to bude fungovat špatně, že se ukážou různé nepravosti, začne se čachrovat s majetkem a vyvolá to takovou nevoli, že dojde k revizi toho rozhodnutí opět rozhodnutím nějakého jiného zákonodárného sboru v jiném složení. To znamená, já spíš jsem zvědav, jak to bude fungovat, než, než jestli ještě se najde nějaký způsob, jak, jak ten proces zvrátit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další téma nekvalita. Tak se o našem právním řádu u vás v Deníku vyjádřil profesor Aleš Gerloch. Ale jak to, že zákon o přímé volbě prezidenta je tak evidentní paskvil?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak byl přijímán ve velké rychlosti. Byl přijímám s velkou nelibostí poslanců. Oni se vlastně té volby prezidenta hrozně neradi vzdávali a tak do poslední chvíle uvažovali, jak přece jenom si zachovat nějaký vliv. No a tak se nakonec stalo, že některé věci považovali zřejmě za podružnosti. Menší škoda by byla, kdyby zapomněli v tom zákoně dát sami sobě pravomoc navrhovat kandidáta, protože ve skutečnosti se potom stává taková věc, že na základě matematického vzorce, o kterém se diskutuje a který nejvíce vadí matematikům, se vyřadí kandidáti, kteří posbírali daleko víc poslanců než ti takzvaní straničtí kandidáti, které poslal do boje o prezidentský úřad několik málo poslanců a podívejme se, jakou ti mají důvěru, to znamená, že ti teda nasbírali doopravdy velice málo podpisů a i když je nikdo neověřuje, tak kandidáti, kteří právě jsou, jsou vyřazeni, tak po nich byla daleko větší poptávka. Ale to, to nechme stranou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná, že ti do toho vstoupím, protože teď jak tě poslouchám, tak mě napadlo, jestli právě tím skutečným ověřením není samotná volba přeci, ne?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To by tak asi mělo být. Navíc, když se dodatečně dozvídáme, že ministerstvo vnitra najalo jednu firmu, jak už to tak bývá, bez výběrového řízení, sice renomovanou, ale kandidáti odevzdají podpisové archy, kopie si z nich udělat nemůžou, protože tím by bylo ohroženo ochrana osobních údajů a jiné věci, to znamená, už nevědí, kdo s nimi co dělá a jediná možnost je, že důvěřujeme té státní instituci, která někoho najala, aby to spočítal, že to teda spočítal správně, že tam nedošlo k žádné manipulaci, že nedej bože někdo neměl pocit, že některý z těch kandidátů by nebyl vhodný a tak, tak vlastně došlo k tomu, že byl formálně vyřazen pro nějakou takovou to chybu. No anebo potom nevěříme. No, ale u nás je situace taková, že, že státní úřady bohužel tu důvěru prohospodařily, to znamená, že mnoho lidí na základě, na základě rozhodnutí, které se nedá zkoumat, ty kontrolory nikdo nekontroluje a bylo by asi potřeba, tak, tak prostě nedůvěřuje a samozřejmě bude, bude ta volba zpochybněna. Už taková ta pachuť prostě bude ji provázet až do konce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč vůbec ten požadavek 50 tisíc podpisů? Je velmi pravděpodobné, že se mezi nimi najde jisté procento nedoložitelných, a navíc proč ne 45 tisíc nebo 67?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Pokud jde o tu hranici podpisů, které je potřeba nasbírat, tak asi nějaká stanovit musí, aby ta volba nebyla naprosto nepřehledná a nefigurovalo v ní, já nevím, 100 kandidátů. Jestliže nakonec z toho vyšel ten počet, který je, ten je ještě přehledný. Zatím ještě stále je to takové množství kandidátů, kteří se můžou posadit teoreticky za nějaký jeden kulatý stůl, anebo je možné je vyslechnout postupně jednoho po druhém, udělat si o nich nějakou představu, vyslechnout je, to znamená ještě to umožňuje, aby veřejnost o nich získala v průběhu té, v závěru teda té kampaně nějaké, nějaké informace, co chtějí, jací jsou a tak dál. To znamená, to asi není úplně špatná hranice. Problém je v tom, jestli jim můžeme důvěřovat a jestli můžeme důvěřovat tomu, jak byla pravost těch podpisů zkontrolována. A tam, tam vlastně tu jistotu nemáme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pak je tu ještě přístup ministerstva vnitra právě k výkladu toho sporného zákona. Už citovaný profesor Gerloch odkazuje na Listinu základních práv a svobod, podle které výklad zákona má být ve prospěch toho, aby se umožnila politická soutěž. Jinými slovy, ministerstvo vnitra se mělo podle něj přiklonit k verzi příznivější pro kandidáty. Proč podle tebe to neudělal?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tady bysme museli doopravdy si vzít jednotlivé kandidáty, uvažovat, jestli někomu vadili nebo nevadili, jestli toto byl jako důvod, jestli obecně ministerstvo vnitra nepléduje vlastně tím svým rozhodnutím za kandidáty stranické, za ty, kteří mají za sebou politické strany a zda není ministerstvu vnitra už z principu nepříjemný kandidát občanský, který, který přichází s podporou, s podporou občanů. Je potřeba si uvědomit, že to asi neplatí pro Vladimíra Dlouhého, ale další dva kandidáti byli dosti prostořecí, nevyjadřovali se o současné situaci moc, moc vlídně. Mohli ministerstvu vnitra připadat jako kandidáti nesystémoví, těžko říct. Ale, ale v každém případě já tomu úřadu nevěřím. Já mám pocit, že je reprezentován nedůvěryhodnými politiky, nedůvěryhodnými úředníky, to znamená, mělo by se to, mělo by se to ještě ověřit nějakým úřadem nezávislým, ale nevím jakým.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud tyto prozatím vyřazené kandidáty Nejvyšší správní soud, potažmo Ústavní soud do hry o Hrad vrátí, nezvýší to jejich popularitu nakonec u voličů?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Možná ano. Já teda, popravdě řečeno, mě z nich nejvíce zajímá a už ho nějakou dobu sleduji, Tomio Okamura, protože ten mi připadá v tom portfoliu kandidátů docela důležitý. Takových je, takových je několik, kteří, kteří prostě přinášejí něco nového, kteří jsou, jsou velice přímý, velice ostří a myslím si, že i takové kandidáty je dobré prostě mezi těmi ostatními mít. A tak ten si myslím, že v té hře má svoje určité místo. Ale dejme tomu i Jana Bobošíková jako, jako představitelka strany Suverenita, jejímž dlouhodobým tématem je obava prostě z nadnárodních institucí, z Evropské unie, určitě má taky své publikum. Anebo Vladimír Dlouhý zase jako liberální ekonom, který, který vlastně byl u zrodu, kdy, kdy celý tento systém startoval, má určitě mnoho co, co říct k tomu, jak to celé dopadlo. To znamená, je jich jednoduše škoda. Ve hře zůstávají kandidáti, kteří mají svoji politickou kariéru za sebou, kteří už nic nového nepřinesou, jedině sebe sama, o kterých se mnoho očekávat nedá, a ti, kteří byli, řekl bych, zajímaví prostě v tom portfoliu, tak ti se ztrácejí. No, já bych byl rád, kdyby se vrátili do hry.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vůbec zásadní zlom přinesl sobotní večer, Karel Gott už není Českým slavíkem. Dokážeš si na tu myšlenku zvyknout?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to samozřejmě velice těžké, protože to byla taková naprostá stálice a já, jak jsme hovořili teď před chvílí o těch kandidátech, tak mám takový pocit, že když se uprázdnil, teda když, když byl sesazen Karel Gott z toho, z toho pomyslného trůnu zpěváků a my teď budeme těžko hledat prezidenta, že možná by měl být jako náhradník přijat do té prezidentské volby, protože by se tam docela hodil. On by určitě to zvládl to prezidentování se šarmem, už, už to vlastně předvedl v nějaké televizní reklamě a tak, tak by, tam by se pro něj našlo uplatnění. Ale jinak já mám pocit, že, že jeho ani tak nesesadil z toho trůnu jiný zpěvák, ale spíše, spíše doplatil na změnu politické atmosféry, anebo nálady ve společnosti, protože zpěvák, který ho nahradil, se tak s největší pravděpodobností za to vděčí té svojí písni protestní Za co pane bože, za co, kterou, která mluví lidem z duše a Karel Gott má prostě jiné textaře, kteří mu protestsong nenapíšou a jestliže ta společnost se naladila na takovou protestní vlnu, tak, tak se mu pak tohle to stalo a nezbyl na něj ten slavík, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nepřeceňujeme význam různých průzkumů a anket? Vždyť tady nejde o posouzení kvality zpěvu, ale jen a jen o anketu popularity.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já to řeknu tak, pro mě je letošní největší hudební událostí stejně bez ohledu na tyhle ty ankety CD Karla Plíhala, který po dlouhé době udělal hezkou desku, jmenuje se to Vzduchoprázdniny a já vlastně nic jiného neposlouchám. A teď, když došlo k této dramatické události ve zlatém slavíku, tak jsem musel na YouTube si rychle najít, kdo to vlastně je ten, ten český ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tomáš Klus.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tomáš Klus a vyslechl jsem ho se zájmem samozřejmě. Já mám protestní zpěváky teda rád, ale, ale není to nejlepší protestsong, jaký jsem slyšel, je to, je to doopravdy první plán a ještě musí na sobě hodně pracovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Popularity si teď užívají někteří politici poté, co skupina Ztohoven zveřejnila jejich telefonní čísla. Je to v pořádku?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Kdysi dávno vrchnost měla sama zájem vědět, co se děje mezi obyčejným lidem a tak osvíceným králům se vlastně připisuje taková potřeba vyrazit občas v přestrojení za žebráka mezi lid a zjistit teda, jak to doopravdy vypadá a jak, jak ta královská státní správa pracuje a jestli, jestli jsou lidé spokojeni nebo nejsou. Ten průzkum musel vždycky dopadnout špatně a nicméně možná se ani nikdy neuskutečnil, ale faktem je, že od jisté doby už to politici nečinní a vlastně úplně, úplně kašlou na to, jak, jak se lidi mají a co dělají a tak dál, starají se sami o sobe. A proto vlastně ten nápad zprostředkovat politikům komunikaci s občany, s normálními lidmi je vlastně docela užitečný a řekl bych kreativní, kreativní počin od skupiny Ztohoven. Já mám, já mám dokonce pocit, že když se dnes řeší taková otázka, jestli mají veřejné osoby nárok na soukromí, tak je potřeba rovnou říct, že, že ten nárok, pokud ho někdy vůbec měli, tak, tak ho určitě svým chováním ztratili a té zpětné vazby jim je zapotřebí, jak se také hned ukázalo, neboť zájem něco jim vzkázat, mnoho lidí projevilo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čtu z e-mailu Václava Hory z Chomutova: "Dobrý den. Rád bych se zeptal pana Hoffmana na jeho názor, respektive komentář na to, že naši známí rebelové Tluchoř a spol. dostali krásné trafiky v podobě míst v ČEZu, ČD a "letišti V.H. Praha. Jak se to slučuje s takzvanou protikorupční politikou vlády? Co po nás ještě tato vláda může chtít, když provádí takové to kroky?" Konec citace.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak někteří komentátoři předjímali tuto situaci a říkali, že to určitě nebude jen tak a že za ten odchod ze sněmovny a za to, že umožnili vládě prosadit zákony, které, se kterými vlastně spojovala své přežití, takže za to něco budou chtít, anebo že za to něco dostanou. To znamená, ono se to vlastně předpokládalo. Ono to tak v politice je. Politika je obchod, vždy je něco za něco. To znamená, jestli se ptáme na to, jestli je to překvapivé, tak není. Když se ptáme na to, jestli je to správné, tak to také není. A jestli se s tím něco dá udělat, tak určitě ano, ale já mám pocit, že stále víc si myslím, že aby se s tím dalo něco udělat, tak se musí začít od, od změny volebního systému. To říká Karel Janeček a ta jeho iniciativa známá, která, která vychází právě z toho, že aby se něco pohlo, tak, tak tomu musí předcházet zvolení takového zákonodárného sboru, kde budeme volit lidi, které nějakým způsobem známe, anebo kteří se nějakým způsobem už projevili jako, jako lidé chytří, slušní a nebudeme prostě brát jako, jako východisko nějakou stranickou kandidátku. To se prostě zkusilo. Možná to zpočátku i mělo určitý efekt, mělo to svou logiku, ale teď stále častěji převažují špatné zkušenosti. A ono se říká, že mýlit se může každý, mýlit se je lidské, ale trvat na svých omylech, to trvá jenom blázen. A my už teda jsme docela blázni, protože už delší dobu respektujeme systém, který je vadný, to znamená, ano, dá se s tím něco udělat, ale první úplně zásadní je, změnit volební systém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O proradnosti a neschopnosti politiků jsme toho slyšeli víc než dost a bohužel téměř vše byla smutná pravda. Jaký je váš názor na úlohu médií? Podle doktora Cimického je asi jen čtvrtina obyvatel schopna kritického myšlení. Další čtvrtina jsou naopak lidé s výrazně sníženou inteligencí a ta zbývající polovina lidstva je snadno manipulovatelná především médii. Vás pravidelný posluchač J.O. PS: myslím si, že nebezpečím pro demokracii je to, že tu čtvrtinu nejchytřejších politici prostě neberou na zřetel.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak možná, že nějaký psycholog může něco takového, takového říct, takto lidi roztřídit. Já si vůbec neumím představit, že by na ně ještě ukázal prstem a řekl - ty patříš tam a ty patříš do té čtvrtiny a ty do tamté. Myslím si, že novinář si to vůbec nemůže dovolit a že je potřeba prostě přistupovat k lidem jako k svéprávným a dát jim právo na názor a ten názor že je potřeba respektovat. Ta představa, že pár chytrých lidí to tady zařídí pro ty ostatní, kteří prostě na to nemají, to není dobrá představa. Lidé, kteří mají něco navíc, něco v nich je, něčím, něčím přesahují ty ostatní, anebo domýšlejí trochu dál, ti můžou být inspirací, ti můžou něco navrhnout, ale, ale nedá se jim prostě svěřit vláda nad světem. Nikdy to tak nebylo, nikdy to tak nebude. Je potřeba neustále prostě pracovat s tím, co existuje a musíme si za sebou nějakým způsobem vystačit, protože jiní prostě nebudeme a já jsem proti takovému elitářství, určitě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě tu mám otázku k tahanici o svatozář věrozvěstů. Nakonec malé Slovensko zřejmě zvítězilo nad obří Evropskou unií a nad dvouerové mince prosadilo pro Cyrila a Metoděje svatozář. Proč vůbec ta debata vznikla?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak ta debata, jak se nakonec ukázalo, vznikla kvůli Řecku a Francii a to jsou země, které z různých důvodů mají, mají problém prostě s takovou, řekl bych, nevím, jak to říct.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je až politicky korektní výraz.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, ano, náboženskou korektností, protože Francie si za to může sama. Ten její, ten její boj proti burkám a proti muslimským šátkům měl za následek, že když řekli - my jsme civilní společnost, tak potom naopak muslimové řekli - no, dobře, když my nemůžeme nosit svoje tradiční oděvy podle našeho vyznání, tak pak ať ve školách nevisí kříže a tak dále. To znamená, nakonec veškeré náboženské symboly v Evropské unii jsou jakoby nevhodné. A s tímto se ale samozřejmě v některých zemích těžko smiřují a na Slovensku nejprve teda zvítězil takový ten názor, že, že je třeba dodržovat tu náboženskou neutralitu v Evropské unii, ale pod tlakem veřejnosti nakonec se, se bankovní rada rozhodla, že přece jenom to zkusí s tou, s tou mincí, jak byla původně navržena, to znamená, že Cyril a Metoděj budou mít svatozář. Fakticky je to trošku nesmysl, protože když Cyril a Metoděj přicházeli na Slovensko, tak ještě svatí nebyli a jestliže se tou mincí slaví jejich příchod, tak ta svatozář tam doopravdy nebyla, nebyla nutná. Ale tady spíš jde o to, že se nakonec jeden národ vzbouří proti tomu obecnému konsensu a vyzkouší, co to udělá. Jestli teda jim zakážou tu minci používat a v schvalovacím procesu bude odmítnuta, anebo jestli nakonec se ta Francie a Řecko nějak toho zdrží a nakonec ta mince se svatozáří nad Cyrilem a Metodějem skončí v peněžence nějakého muslima. Já myslím, že i když se to stane, tak bude platná a že to snad i ten muslim nějakým způsobem přežije.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě jedno významné výročí. Zítra je 27. listopadu a to je den, kdy oslavíš šedesátku, tak doufám, že se nezlobíš, že to takto veřejně připomínám.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, trošku se zlobím, protože já to neslavím a snažím se to zatlouct a nikomu to neříkám, tak ty už to taky nikomu neříkej.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale ono už to stejně je venku, tady čtu: "Milí pane Hoffmane, srdečně vás zdravím. Děkuji za všechny vaše úžasné komentáře na Dvojce. Jsem vaše dlouholetá spřízněná dušička. Dovoluji si vám popřát k vašemu životnímu jubileu pevné zdraví, hodně štěstí a vše dobré. Těším se na každé pondělí na naše moudré a laskavé komentáře. Eva Kašpárková z Brna." Tak já doufám, že i za kolegy a jistě i za posluchače, že ti mohu popřát pevné zdraví a stále bystrý úsudek, dostatek humoru a nadhledu. Tak ať se daří, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak, tak zdraví potřebuju, to je pravda. To se, to se hodí. Úsudek taky, protože ten mě, ten mě buďto uživí nebo neuživí, takže, takže děkuju moc. Já teda ten důvod, proč se snažím nějak to příliš neoslavovat, je ten, že mně se prostě stárnout nějak moc nechce, ještě nějaké úkoly před sebou mám, ale vím, že se tomu nedá zabránit. Můj otec říká - fakta jsou fakta, je fakta, ještě to umí říct latinsky, to já už jsem si nezapamatoval, vyhnout se tomu prostě nemůžu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem reakce na naše povídání bývají teď už skoro výhradně bipolární, buď absolutně odmítavé nebo, nebo nadšené. Málokdy něco mezitím, že vlastně nějakým způsobem inspiruješ lidi k přemýšlení. Mrzí tě to, že je to tak černobíle přijímáno?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já si to umím představit. Ono tato doba je mezní. Zatímco někteří lidé ztrácejí prostě důvěru v to, že to může nějak pokračovat dál, tak jiní se budou do poslední chvíle držet toho, co znají a bude, bude v nich vlastně ten strach z neznámého, že přijde něco, o čem nevědí, jaké to bude, co když to bude ještě horší, než je toto, bude, bude určující. To znamená samozřejmě ve chvíli,kdy člověk boří nějaké mýty a to já vlastně asi možná dělám, a nenabízí nějaké jiné, tak mnoha lidem zpochybňuje tu jejich orientaci ve světě. Oni mají pocit, že, že vědí, jak to je, a teď najednou někdo z rádia jim říká, že všechno je jinak, než jak to říkají, tak já si myslím, že musí být strašně naštvaní. Ale, ale nakonec stejně to bude zase úplně jinak než oni si myslí a než já si myslím. My nemůžeme říct, co bude, co přijde, ale je dobré prostě utvrzovat se v tom, že máme chtít to lepší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl komentátor Deníku Ivan Hoffman. Ještě jednou, ať se daří, měj se hezky, na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Uslyšíme se za týden v pondělí 3. prosince. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů, na shledanou.