Jak to vidí Ivan Hoffman - 26. března

"Vlastně jsem na Praze (pozn. redakce dnes Českém rozhlase Dvojka) udělal kariéru: Začínal jsem v nočním pořadu a dostal jsem se do "prime time", řekl Ivan Hoffman o své současnosti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman, dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Zdravím srdečně, vážím si obou těch rolí, i toho spolupracovníka, je to ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To rád slyším. Jak se ti vstávalo, Ivane, do nového času?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Špatně. Já teda nám tyhle ty změny moc rád. A nejvíc mě na tom ponižuje, že vlastně se ta změna vždy uděje, aniž by někdo věděl, proč. Protože všechny ty energetické důvody, jak víme, pominuly a teď mám takový pocit, že musíme o hodinu vstávat jenom proto, že všichni bojí toho přeřizování již nařízených hodin na ten falešný čas. Já tomu říkám život ve lži. Prostě změníme čas úplně sami sebe oklameme a pak půl roku žijeme v něčem, co není pravda. A tak vlastně i filosoficky tím trpím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď jsem zahlédl nějaký titule, že myslím, že ty nové pražské tramvaje to nějak nezaregistrovaly přechod na čas. Tak ten, kdo si štípnul lístek před půlnocí, tak má smůlu, kdyby náhodou přišel revizor.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak aspoň ty tramvaje zůstaly žít v pravdě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváš na iniciativu lidoveckého senátora Petra Šilara "jeden čas", tak se ta iniciativa jmenuje. On chce organizovat petici za zrušení takzvaného letního času, ale potřebuje k tomu alespoň ve čtvrtině zemí získat milion podpisů, myslím ve čtvrtině zemí Evropské unie.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, určitě je pravda, že nejlepší by bylo, kdyby se tak učinilo společně, aby v tom nebyl nějaký chaos, já si říkám, když na normální čas mohlo přejít Rusko, tak snad nejsme o nic horší. Samozřejmě tomu držím palce a stále vzpomínám na pekaře pana Pecku, který byl takový dlouholetý bojovník a sice se mu to nikdy nepodařilo, ale v mých očích je to hrdina.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ty tomu rozumíš, proč je to tak složité, když nikdo neumí vysvětlit, proč to pořád děláme?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je setrvačnost. Máme prostě jakýsi zvyk, na něco jsme si zvykli a ta představa změny nám přijde šíleně komplikovaná. Samozřejmě druhý den, prostě kdyby prostě se to změnilo, tak už si nikdo ani nevzpomene a všichni bychom si říkali, jak je možné, že jsme jak pitomci takovou dobu žili v takovém nesmyslu a dělali takovou hloupost, ale dokud to nezměníme, tak stále budeme mít pocit, že to je prostě nadliskej úkol nad naše síly.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nejraději bych si s tebou dnes povídal jen o královně lední plochy Martině Sáblíkové, protože ta nám dělá jen a jen radost, šíří slávu Česka ve světě. Vidíš to taky tak?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já, když ji sleduju, tak si říkám, samozřejmě nejtěžší je dostat se na vrchol, teda těžké je dostat se na vrchol, ale daleko těžší je, myslím, se na tom vrcholu držet. Ona vlastně usiluje o něco, čeho už dosáhla. Už vlastně ty zlaté medaile všechny má a přesto vlastně k nim sbírá do série další a takže to obdivuji, tu vytrvalost, protože pochopitelně ta motivace je jiná, když se člověk jako dopracovává na ten vrchol, to je výzva nějaká, ale když tam má nahoře být, mám takovou jednu asociaci, ona s tím úplně nesouvisí, ale novinář Jarda Weis kdysi, když končil jako šéfredaktor v jedněch novinách, tak mi říkal, víš, to je tak, to je jako s výstupem na Mont Everest, člověk vlastně tam vleze, když je konečně nahoře, tak se tak rozhlédne a říká, no, ale co bych tady dělal, je tady řídký vzduch, žádná společnost, nikde žádná kavárna, tak zase sleze dolů. Jinými slovy, nemá smysl, když se člověk někam nahoře vydrápe, tam dlouho být a tohle to je jiný případ. U sportovců je to zřejmě trochu jiné jako s nějakou běžnou kariérou. Tam zřejmě se počítá i právě ta schopnost prostě to vydržet a dokázat, že to nebyla náhoda, že je doopravdy nejlepší. A to ona je.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A být to hokej, tak půlka země je na nohou. Čím to, že se v případě Martiny Sáblíkové, která je po všech stránkách obdivuhodná, masové ovace nekonají?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, zase, my jsme si na to zvykli. Ale ono je to dáno i tím, jaký je to typ. Ona není celebrita, ona je přátelská, usměvavá, má takové všechny vlastnosti, které ji odlišují od celebrit. Řekl bych, že vlastně neumí to nějak marketingově asi tu svoji schopnost prodat, ale i proto ji mám rád.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak měli bychom to asi říci pořádně nahlas, aby se to k ní třeba doneslo, že si ji vážíme a obdivujeme a myslím, že to nejsme my dva sami v tom.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, je nejlepší, ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, jak jsem říkal, nejraději bych si povídal jenom o ní, ale těch témat, které přinesl minulý týden, je spousta a málokteré je potěšující. Pojďme začít třeba tím, že NKÚ přišel s ohromným odhalením o závažných pochybeních v hospodaření státního podniku Lesy České republiky. To samozřejmě nemyslím tak úplně vážně, protože taková informace asi málokoho překvapí. Ostatně, tys už v Deníku psal o tom, v čem spočívá podle tebe vtip lesního tunelu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak před lety, když politici v rámci nástupu nového režimu usoudili, že stát je naprosto neschopný, že nic neumí zorganizovat a tak dál, tak se rozhodli privatizovat veškerou činnost kolem státních lesů, ale zase z druhé strany cítili, že přece jenom ty lesy nemůžou jen tak nastojato někomu prodat, tak ty zůstaly státu a vznikla situace, kdy zpracování dřeva je privatizováno, jeho těžba je privatizována, dokonce i vysazování lesů dělají firmy, zatímco ty lesy zůstaly státu. Tím pádem, nebo velká jejich část, tím pádem každý, kdo dřevo potřebuje ke zpracování, se musí se státním podnikem Lesy České republiky domluvit, za jakých okolností to dřevo získá, protože bez něj to můžou zabalit. No a tam nepříjemná situace je v tom, že ministerstvo zemědělství, které by mělo tento státní podnik kontrolovat podle zjištění NKÚ tak nečiní. To znamená, oni si tam hospodaří jako se svým. Ukazuje se, že pětina dřeva se vyveze z lesa neoznačeného, to znamená, kdybychom to měli říct po pravdě tak, jak to je, tak se prostě pětina ukradne, nikomu to prostě nějak nevadí, nikdo to nekontroluje. A protože z cizího krev neteče. A to je vlastně taková, řekl bych, voda na mlýn politikům. Oni, když tvrdili, že stát je nešikovný, tak tím, že ten podnik nekontrolují, tak doopravdy se jim plní ten jejich sen a stát doopravdy vypadá, jako naprosto neschopný nejen to dřevo zpracovat a nebo ty stromy zasadit, ale dokonce už je neumí ani prodat, to znamená ti musí být úplně šťastní tihle ti neoliberálové.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jsme u pařeza a mrtvýho koně. Tak ve svých telefonátech, které zaznamenal BIS, označovali bývalé ředitele Lesů České republiky Pavel Bém a Roman Janoušek. Nevím, jestli tedy se už ví koho mysleli tou maorskou princeznou, to asi není tak podstatné. Je to aféra, která v mnohém připomíná Gorilu na Slovensku, i když u nás se pro ni pomalu užívá ten subtilnější název, nebo označení Kolibřík. O čem svědčí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je takový jemný název. Mladá fronta je v tomhle tom dokonalá. Oni, jakmile mají nějakou kauzu, nějaké odhalení, tak oni nikdy to nedají do jednoho čísla novin. Oni ty noviny potřebují prodávat průběžně, nestačí prodat je v pondělí, musí je prodat i v pátek. To znamená, oni jsou schopni udělat z těch nahrávek, které získají, takovou kauzu, kterou rozvrhnou na nějakou delší dobu. Politici to samozřejmě vědí a ve chvíli, když se objeví nový materiál, tak vědí, že mají čekat ještě 5 dalších. To znamená už se snaží na to zareagovat co nejrychleji a teď je takové období, kdy od Pavla Béma dávají všichni ruce pryč. Pochopitelně ta kauza je pro Pavla Béma politicky smrtící, to se nedá v dobrém přežít, protože ty nahrávky mají takový zvláštní charakter. To není něco, co si člověk připraví pro média, postaví se na tiskové konferenci, nebo na tiskové prohlášení a nebo ještě lépe pověří tím nějakého svého mluvčího a všechno vyzní elegantně a má logiku a tak dál, toto jsou rozhovory, ve kterých my se díváme politikům do kuchyně a vidíme, jak to funguje doopravdy. Mimochodem, je to skvělý studijní materiál pro každého, kdo chce vědět, jak se politika dělá a o co v ní jde, protože ti aktéři jsou naprosto přirození, oni vůbec nepředpokládají, že je někdo poslouchá, nahrává. To znamená, jsou vtipní, mají takové ty průpovídky mezi sebou. Doopravdy vidíme, že jsou sebejistí, mají pocit, že jsou to právě oni, kteří mají se starat o to, jak mají být použity veřejné peníze, vůbec je nenapadne, že by prostě to měl řešit někdo jiný. Je z toho doopravdy vidět, že jsou ve svém živlu a že si toho, že si té své moci užívají. Já, mně u toho napadla jedna taková věc, že my posloucháme ty rozhovory a tohle to není první, i v minulosti prostě to platilo, nikdy se v nich nehovoří o nás, nikdy prostě neslyšíme, jak by třeba Janoušek řekl Bémovi, víš, co by tak bylo nelepší, co bychom mohli udělat pro ty Pražany. A nebo, nebo něco pro lidi udělejme, jo, máme tady spoustu peněz, tak určitě, postavme nějaké hřiště nebo něco. Zajímavé je, že oni vždycky mluví jenom o sobě, mají pocit jako takoví staří feudálové, nebo takoví ti historičtí kapitalisté, nebo někdo, kdo se s té moci dostal, že prostě tím, že se k ní dostal, tak to je tak správné, to je normální a potom s ní bude nakládat. Problém je, že se tak děje v poměrech, které se tváří jako poměry demokratické, kdy oni jsou pouze jakýmisi zprostředkovateli moci, která ovšem ve skutečnosti patří občanům, patří lidu, no a tím se to celé komplikuje. Oni se chovají tak, jak se mocní chovali ve všech dobách a odjakživa a určitě i v lovci mamutů už se takhle chovali, jako se dneska chová Bém s Janouškem. Jenom dneska to je jaksi nějaká jiná doba, ve které prostě na to stanovujeme jiná kritéria. No a tak nám to vadí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak by se měl zachovat Pavel Bém? Neměl by se vzdát okamžitě poslaneckého mandátu?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nevím, jestli je toho schopen a dokonce si myslím, že to by ani nebylo úplně taktické. On ještě chvíli může požívat nějaké imunity a doufat, že se na to zapomene a pak se nějak omluví a že mu to ještě nějak třeba projde. Protože se objeví nějaká další kauza a tak dál. Já s tím mám ještě jeden takový trošku problém a ten se k tomu vztahuje. Já sice už jsem Pavel Béma nějakých možná 10 let neviděl, ale pamatuju si, že si tykáme a já jsem ho vždy vnímal jako, když ne kamaráda, tak jako takového dobrého známého. Jenže těch mých kamarádů, kteří vstoupili do politiky, je poměrně hodně a musím říct, že si nepamatuju ani na jednoho, který by to zvládl v nějaké psychické dobré kondici, všichni se pokazili, všichni se zapletli. No ale já jsem je znal před tím a mnoho z nich, když z té politiky odešli, když ztratili tu moc, tak se z nich zpětně znovu stali normální lidí. No, kdyby šlo o cizí, tak si řeknu, člověk má v sobě nějakou takovou mravní vadu a ta vlastně, když se dostane k moci, tak se potom nakonec nějak projeví. Ale ono je to podle mě jinak. Ono je to tak, že i ten nejslušnější člověk, když se do politiky dostane, tak se u něj objeví taková ta nějaká genetická mravní vada, mají ji prostě všichni. Ta moc korumpuje. Zničí každého. Já nevěřím tomu, že někde ve zdraví přežije, jenom ne všechny odhalím, jenom na všechny to praskne, ale jinak člověk, který jde do politiky, už tím, že do ní jde, je podle mě vadný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
ODS bude dnes rozhodovat o tom, jak se k případu bývalého primátora postaví. Skončí to vyloučením ze strany, nebo pozastavením členství v ODS? Co myslíš?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ne, řekne se, že jsme země, ve které platí presumpce neviny, že se všechno musí nejprve vyšetřit a tak se to prostě nějak bude zahrávat podle mě do autu. Občanská demokratická strana je v prekérní situaci, to doopravdy těch skandálů už je hrozně moc a současný předseda působí dojmem takového nejistého vůdce, který to prostě není schopen udržet pohromadě a lidé, voliči teda, vnímají špatně dvě věci. Zaprvé, když ten politik je příliš sebejistý, to prostě se považuje za aroganci a tehdy prostě nemají s ním slitování. Ale když je slabý, tak to je ještě horší, to je člověk, který, o kterého se nemůžou opřít, ztrácejí jistotu. Já znám hodně takových těch starých členů ODS, kteří dnes, když vidí to dění ve straně, tak mi řeknou, já se tak stydím, jak jsem se ještě nikdy nestyděl. Jo, to jsou slušní lidé, kteří nemají prostě tu hroší kůži a ten pevný, silný politický žaludek, který stráví úplně cokoliv. To jsou normální lidé, kteří uvažují, co je dobré a co asi kam je táhne srdce, jestli doleva, nebo doprava a tak prostě zvolí některou politickou stranu, dokud si říkají ano, toto je směr, který podpořím, neboť mám nějakou představu a nebo víru, že podporu těchto lidí se ta naše republika nějak zmátoří a všechno půjde lepším směrem a nakonec se budu mít dobře nejen já, ale i všichni a tak dál. Lidé takhle nějak podobně uvažují, proč podporují tu kterou politickou stranu. A ve chvíli, když prostě slyší takovéto věci, tak prostě zuří a říkají si, tak tady jsem byl podveden, tady někdo si ze mě prostě dělal legraci, někdo zneužil mé dobré vůle, cosi mi sliboval a já potom vím, že to takhle vypadá. Takže to já se budu divit, jestli ta strana to vůbec přežije. Ale ona má samozřejmě určité takové pevné voličské jádro a má hodně takových členů, kteří se ještě do dnes po 20 letech stále bojí komunistů a tím ten hlas znovu dají, ale jinak ten morální kredit, pokud ho ta strana v minulosti měla, a u mnoha lidí teda ho měla, tak ten je nenávratně pryč.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Salonek v Obecním domě v Praze prý býval Janouškovou úřadovnou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já jsem, tuším, někdy s někým snídal, ale nenapadlo mě, že tam se řeší docela ... ano?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a právě se chci zeptat, jestli se teď neukazuje, že návštěva těch starých přátel náhodného kolemjdoucího, myslím tím náměstka policejního prezidenta Vladislava Husáka, není to tak dávno, nebo styky Libora Grygárka s Janouškem. Ještě před týdnem je bagatelizoval vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula v tisku, že nebyly tak nevinné. Teď se možná ukazuje, proč třeba tisk trval na tom, že by se o tom mělo mluvit, měly by se tyhle ty styky a návštěvy vysvětlovat.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak samozřejmě všichni se znají a každý s každým se potkává nakonec na tom tenise, nebo ti lepší už potom na golfu, někde v cizině. To se, to tak přece bylo vždycky, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá. Spíš je zvláštní, jak se vyplatí takové ty kontakty v situaci, kdy se člověk dostane do potíží. A jak jsem hovořil o tom, že ta Mladá fronta si naplánovala ten klientelistický seriál, tak já jedno nechápu, jak dokázali ještě vylepšit ten klientelistický příběh ještě o řidičský kriminální čin, to je pro mě teda záhada, jak dokázali ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se trošku obávám, že se směju, protože ono to není k smíchu, je tam vážně zraněná žena, ale chápu, kam si mířil. Ono to opravdu vypadalo až neskutečně. Ale ono to působí ty události z Pankráce z pátku, jak z nějakého podřadného kriminálního filmu. Málo se mluví o tom, o té ženě, že vlastně možná, že jednala v afektu, já si to neumím představit, ale že se postaví před takový tank, to není jenom tak, je to docela asi odvaha, co myslíš?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ona řídilo Volvo, tak on řídil Porsche, tak to ... tak samozřejmě Porsche je dražší, ale Volvo taky je tank, ale ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem nemyslel, že by se postavila tím autem, ale potom, když ho chtěla zastavit, tak si mu stoupla před kapotu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To, to já ty úplné detaily až tak moc nevnímám. Mně spíš přijde zvláštní, že se chodí kolem toho špatného řidiče, který navíc ještě utíkal i před těmi policisty s takovou opatrností a všichni kolem něj našlapují. To je zřejmě důkaz toho, že ten Janoušek není jen tak někdo. On toho strašně moc ví a protože, jak oni spolu kamarádí, tak vědí na sebe všichni všechno a ve chvíli, kdy se stane takovýhle průšvih, tak hledí minimalizovat škody. To je asi přirozené. To co se, to co už dneska víme, je katastrofa. Ale my z toho víme desetinu, co by oni na sebe ještě mohli všichni nažalovat, a co udělají ve chvíli, když prostě někdo bude mít pocit, že ho hodili přes palubu. To znamená, oni toho Janouška nemůžou nechat jen tak, ale z druhé strany, ani mu nemůžou příliš ublížit, pokud nechtějí, abychom se toho dozvěděli ještě víc. A to oni určitě nechtějí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se mu prý přezdívalo také kromě jiného lord Voldemort, protože prý magistrátní úředníci nesměli jeho jméno zmiňovat, i když tušili, že do lecčehos zasahuje. Tak ve světle jeho aféry teď bledne ten překvapivý krok Josefa Dobeše z prostředka minulého týdne. Zdá se, že vyslyšel tedy opakované výzvy nejen akademické obce a po 21 měsících ve funkci odchází z postu ministra školství. On se ale tváří jako ten, který se odmítl podřídit škrtům. Je to fér?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, právě, když hovoříme o ministru Dobešovi, tak bych chtěl říct, já mám takovou jednu dlouhodobou zásadu. Mně pokud ti lidé jsou na vrcholu moci a rozhodují o něčem a dělají něco špatně, tak mi přijde jako skoro bych řekl novinářská povinnost a nebo povinnost člověka, který, kterému lidé naslouchají jako politickému komentátorovi, to prostě nahlas říct a nějak o tom diskutovat. Ve chvíli, kdy ten člověk odchází, tak by mi přišlo nějak dlouze kritizovat, jako takové kopání do mrtvoly, jako prostě ubližování někomu, kdo už vlastně asi nic, ani dobrého, ani špatného neudělá. Tady má smysl se prostě jenom věcně ohlédnout a to prostě přenechám jiným, které to prostě nějak baví. Já mám pocit, že na té jeho rezignaci je podstatný ten důvod. A ten je výborný. On odchází doopravdy z dobrého důvodu, protože škrtat peníze na školství v době, kdy prostě se ty peníze vyhazují někde jinde oknem a kdy prostě všechno, co se vybere je na daních, potom odchází na jakousi dluhovou službu, na splátky dluhů, na úroky z úroků nějakým lichvářům, kteří z neznámého důvodu, proč nám půjčili kdysi na nemravný úrok a celý státní rozpočet je deficitu proto, ne proto, že bychom víc utráceli, že bychom si žili nad poměry, ale, že je naprosto skandálně a špatně, a to nejen u nás, nastaven ten finanční systém, kdy stát vlastně žije na dluh, na nemravný úrok. A v této situaci prostě kdokoliv šetří na lidech, tak to je podle mě špatné a ten důvod, ze kterého ministr Dobeš rezignuje, je naprosto správný a legitimní. On slíbil, že prostě těm, nenechá sáhnout na platy učitelů, a to ve chvíli, když se prostě na tom školství začne šetřit, tak se vlastně, tak se určitě stane. To znamená to, že on se nedomluvil s akademickou obcí, že vlastně ta jeho reforma bylo spíš snaha o zpoplatnění školství, to je také důvod, proč ho pan prezident tak chválí, protože on pokaždé, když někdo chce lidi zkasírovat a nebo je přímo i zkasíruje, se mu to povede, tak jemu se prostě hrozně líbí, jo, ale já nevím, jestli, jestli se to líbí i běžným lidem tam, kde jsou, že vlastně je chce někdo jenom někdo o něco oškubat, ale, ale, ale ve chvíli, když mají nouzi, tak jim nikdo nepomůže. Tak se jim řekne, to si musíte pomoct sami, jo, tak tím se dostanu k tomu, že on doopravdy i ta jeho reforma nestojí za nějaké velké jako vzpomínání, za nějakou velkou lítost, ale, ale, jak říkám, je to zřejmě ministr, který se zařadil mezi ty průměrné, určitě nebyl nejlepší, ale asi ani nebyl úplně nejhorší. Ten jeho důvod já akceptuju a více mě už nezajímá.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Exekutora Jozefa Višvadera, který je podezřelý ze zpronevěry více než 80 milionů korun, zadržela policie v Rumunsku, když se snažil dostat na Ukrajinu. Jak je podle tebe možné, že čile podnikal a nikomu to nevadilo?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No tak, tenhle ten exekutor, ten poškodil pověst profese, která má tak špatnou pověst, že už ji skoro víc poškodit nelze. To je na tom nejlepší bonmot. Potom, já myslím, že je potřeba říct, že on byl zvyklý zabavovat a tak si na to zvykl, že nakonec zabavil i to, co mu bylo svěřeno do úschovy. On si to prostě spletl, prostě on by exekutor doopravdy tělem a duší. Dokonalým exekutorem. On zabavil i jistinu, prostě kterou nic, to je zvláštní. A má to ještě jeden zajímavý moment, a to, kam utíkal, jo. On se před spravedlností chystal ukrýt na Ukrajině. A to je taková zajímavá výměna. K nám se zase z Ukrajiny jezdí pro politický azyl, když má někdo potíž s obviněním z nějaké zlodějiny, jo, to znamená, to my asi zřejmě s tou Ukrajinou máme společného toho víc, než jsme kdy mysleli.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono je pikantní, že exekutora dělal člověk, který dostal podmínku za podvod a možná ještě zajímavější je, že v roce 2006 Exekutorská komora navrhla Višvaderovo odvolání, ale tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ji v červenci 2006 nevyhověl. Dnes si pochopitelně na nic nepamatuje. To jsou zase zajímavé souvislosti.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já toho Pavla Němce vlastně sleduju delší dobu. Já si vlastně stále neumím vzpomenout na něco, za co bych ho pochválil. To je teda, to je neobyčejný typ teda, ten doopravdy si udělal z toho svého úřadu takovou zvláštní živnost a kde může, tam udělá prostě něco špatně. A mně to připomíná jednoho politika, o kterém mi zase jiný politik řekl: "Víš co, ten je zvláštní, ten, já ho znám celý život a on vždy, když měl možnost vybrat si mezi tím, že řekne pravdu a řekne lež, tak vždycky lhal, to je zajímavý člověk." To mi řekl Tigrid o Kavanovi. A tenhle ten Němec, ten mi taky připadá. Ten vždycky, když může udělat nějakou divnou věc, tak ji vždycky udělá. Ale já nevím proč.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mě napadá, že až pana Romana Smetanu pustí z vězení, kam by měl dnes nastoupit kvůli, jenom připomínám, malůvkám na volebních plakátech politiků, že by mohl založit žebříček sta největších gaunerů Česka. Já jsem si na ně vzpomněl, on má to slovo rád a bylo by jistě z čeho vybírat.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to snad, o všech věcech jsem schopen tak nějak hovořit zlehka a možná i žertovat. Ale tenhle ten, tyhle ty příběhy, kdy ta justice není schopna prostě rozeznat spravedlnost a řídí se prostě jenom jakousi, já nevím, jak bych to vůbec řekl, tak jako nemilosrdně pošlou výtvarníka za mříže, pošlou řidiče prostě za to, že psal něco na plakáty do vězení a na svobodě zůstávají všichni ti miliardáři, je potřeba si uvědomit, že jakmile někdo má jmění vyšší, než je miliarda, tak za těmi, na těch penězích je vždycky krev prostě, jo, to jsou prostě zločinci, i když nosí motýlka a tak dál a to ani nemluvím o těch, kteří dělají zlo a vědí, že ho dělají a dělají proto, že se vyplácí a ještě se uklidňují tím, že kdyby druzí mohli, tak by ho dělali taky. To je prostě nespravedlnost. Na to já jsem strašně citlivý. Prostě ten, ten řidič, to je podobný případ jako s tím, jako s tím Romanem Týcem, který, když vyšel z toho vězení, tak no prostě mně, já, mně bylo normálně špatně z toho, že ten, toho, toto prostě tomu člověku udělali. Ale já nevím, já, já, musí takových lidí být víc. Musí lidé přijít na to, že doopravdy nežijeme ve spravedlivém světě a že prostě se to musí nějak zdola změnit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu. Za týden 2. dubna na shledanou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přeji hezký den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů, úspěšný poslední březnový týden vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.