Jak to vidí Ivan Hoffman - 24. října

24. říjen 2011

Pokud vám uniklo pondělní Jak to vidí s komentátorem Ivanem Hoffmanem, nabízíme přepis (needitovaný a neautorizovaný) jeho úvah.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji hezké ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bývalý americký právník Fagan si brousí zuby asi na celé Karlovy Vary. Vytasil se se směnkami z roku 1924 a chce po městě 10 miliard korun. Myslíš, že to je z nudy?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nevím. On je odborník na minulost a rád se prostě zřejmě zabývá historickými kauzami a uvádí je znovu do života. Rok 1924 je už prostě strašně vzdálený. Mně to přijde bezpředmětné a divím se, že nebere v úvahu takovou jednoduchou věc, jakou je nestabilní svět a že ho nenapadlo, že i člověk, který půjčuje a nebo, který si kupuje směnky, tak podstupuje určité podnikatelské riziko. Navíc on předpokládá, že by měl dostat zaplaceno za směnky, které si zřejmě sám koupil kdo ví za kolik i úroky a předpokládá, že peníze časem získávají hodnotu, že peníze dělají peníze. Ale hlásí se vlastně o ten neobyčejně vysoký úrok, až nesmyslný, v době, kdy se ukazuje, že je to naopak, že časem peníze spíše svoji hodnotu ztrácejí. Tím, jak je jich stále víc, tak každá jedna ta marka, koruna nebo dolar je méně hodnotný. To znamená, že by neměl dostat ani korunu a jediné, čeho se na té kauze obávám je, že s ním bude vyjednávat náš pan ministr financí Kalousek, protože, teda pevně věřím, že se nedohodnou, že mu něco dá a že se pak rozdělí napůl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, když se vrátíme k té kauze samotné, tak ono je to zajímavé v tom, že už v roce 1935 prý měly Karlovy Vary problém se splácením těch dluhopisů a už tehdy se ocitly před soudem. Ale ono už v roce 1984, jak jsem se dočetl, tak tehdejší socialistické ministerstvo financí se s většinou majitelů dluhopisů dohodlo. Ono to bylo prý tak, že v roce 1946 stát převzal záruku za splácení těchto dluhopisů a byla snížena úroková sazba na 4 % s prodloužením splatnosti do 1.ledna 66. Čili jinými slovy, to, co tvrdí, Fagan je dost podezřelé, že by zastupoval asi z různých 6 zemí a že by tedy měli nárok v celkové hodnotě na 10 miliard korun. Ale tak či tak, ty už jsi to naznačil v trošku jiným souvislostech, nás budou ty soudní tahanice zřejmě něco stát.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak jsem rád, že jsi to takhle shrnul a vyjmenoval, protože pochopitelně ten spor má svoji velmi odbornou rovinu, ve které se tím musí zabývat lidé, kteří prostě na to mají vzdělání a umějí prostě to celé posoudit. To, co ale vlastně vidíme je, že pokaždé tato expertní rovina sama o sobě je jakoby vytržená z nějaké běžné reality, z nějakého normálního života, který žijeme a ve kterém používáme vlastní rozum na to, abychom se vlastně zorientovali v tom, co je kolem nás. Já už těm, důvěru v ty experty pomalu ztrácím, protože vidím, že celý tento advokát Ed Fagan je vlastně člověk posedlý touhou nějak pokřivovat ty paragrafy, které už samy o sobě jsou různé pokřivené a když se podíváme na to, jak se on proslavil tím, že zastupoval oběti holocaustu a nakonec prostě soudy rozhodly, že je okradl, když vezmeme to, jak je stíhán za různé nemravnosti a jak přišel o licenci, jak několikrát zkrachoval, tak vlastně tady vidíme přímo experta, který jednu dobu byl, vysloveně se proslavil, prostě všichni ho brali jako veličinu, jako takovou celebritu mezi právníky a nakonec se z něho vyklubal člověk, který si zdaleka takovou publicitu nezasloužil, no tak pochopitelně to mě jenom utvrzuje v názoru, že musíme ty experty, kteří tomu perfektně rozumí, brát strašně s odstupem, s velkou rezervou, protože oni nám v podstatě k ničemu moc užitečný nejsou nakonec.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak rozumíš tomu, že když si teď připomenul neslavnou minulost a nedávnou minulost, protože to bylo v roce 2009, kdy Nejvyšší soud tedy ho zprostil advokátské licence, že se o Faganovi v českých médiích, tedy některých nutno podotknout, píše jako o renomovaném právníkovi?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nevím, je to kontroverzní právník. Já jsem teda narazil i na titulky kontroverzní právník. Tak bude to tím, že, že, ono, zase, dostaneme se k tomu, že rešerše kazí story jo. Ve chvíli, když někdo chce udělat pěkný článek, najde pro něj atraktivní titulek, tak mu vlastně ani tak moc nejde o to, jaká je pravda, ale aby si to co nejvíc lidí přečetlo, aby prostě to působilo nějakým dojmem a no tato naše posedlost nějakými zkratkami a akčními titulky prostě vede k nepřesnostem. To je prostě špatně odvedená práce. Lidé, kteří ho berou za renomovaného právníka, si prostě nepřečetli, co je to zač, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak určitě bude příležitost se ještě k tomu případu vrátit, protože vypadá to, že to ještě nějaký čas potrvá. Kdybychom se teď podívali do zahraničí, když tohle tak trochu byl pohled ven, tak ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Kdy zahraničí nakouklo k nám ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... no, ano, dokonce se o tom psalo a teď jsem zapomněl, jestli to bylo jenom v nějakých amerických novinách, už, už o tom případu referovali. Ale pojďme tedy k dalšímu tématu, jeden za všechny, všichni za jednoho, tak netuším, jestli tedy Dumasovi Tři mušketýři byli přeloženi do hebrejštiny, ale stát Izrael se takto nedávno zachoval. Jediného vojáčka Gilada Šalita vyměnil za víc než tisíc vězněných Palestinců. O čem to podle tebe svědčí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak on to matematicky je špatný kšeft, ale v tomto případě doopravdy nejde o matematiku. Všimněme si, že všichni slavili. Slavili jak Židé, protože pro nich ten jeden voják má větší hodnotu než těch tisíc vězňů. Slavili samozřejmě i Palestinci, protože vrátili se jim lidé, kteří požívají jejich úcty, oni je neberou jako teroristy, ale berou je jako vlastence, jako lidi, kteří se berou za tu jejich věc. Některé z nich možná brali jako lidi, kteří byli potrestáni příliš přísně nebo neprávem, ale to už je jedno. Slavili tam prostě všichni a na tom je vidět, že v takových těch neřešitelných situacích nehrají roli jenom svaly, obrovskou roli hraje psychologie. Obě dvě strany měly šanci svým sympatizantům i svým odpůrcům ukázat dobrou vůli, ukázat, že aspoň něco umí udělat, protože kdyby nebyli schopni ani vyměnit si mezi sebou vězně, tak co už se potom od nich dá očekávat. Svět už se stejně od toho problému má tendenci nějak odvracet, protože je neřešitelný a každý, kdo přichází se snahou nějak pomoct, tak nakonec narazí na neústupnost na obou stranách. To znamená tento příklad je cenný tím, že ten mírový proces, který to zřejmě asi nenastartuje, protože o tom existují mezi odborníky na tu problematiku docela velké pochybnosti, zda se vůbec to má nějaké řešení, ale minimálně alespoň ukázal, že jsou tam lidé, kteří mají elementární cit a dobrou vůli. To znamená, já mám pocit, že tam ten smysl té akce je v něčem jiném, než jenom v tom, aby se vrátili zadržovaní k rodinám.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to rozhodně není novinka. Podle ČTK, aby dostal ze zajetí 16 svých vojáků, propustil Izrael za 54 let 13,5 arabských vězňů. Když se to tedy rozpočítá, tak na jednoho izraelského vojáka to bylo asi 800 vězněných Palestinců. Takže vlastně už je to taková tradice.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, určitě ano, ono také kdybychom to vzali velmi jako pragmaticky, tak není jednoduché všechny ty vězně živit, jo. Ale trochu to vyvolává takovou otázku, jestli ta politika je správná, jestli ta snaha prostě řešit věci silou, represí, je doopravdy ta jediná možná. Jestli se to prostě nedá dělat nějak šikovněji, jestli je doopravdy nutné neustále jenom se bránit. Já vím, že v Izraeli prostě neustále slyší rétoriku toho, té druhé strany, prostě militantní islamisty, kteří mají jenom jeden cíl, a to zahnat je do moře a utopit a zlikvidovat a pochopitelně proti tomu se ale legitimně brání. Ale i v samotném Izraeli občas slyšíme prostě zprávy o lidech, kteří si stěžují na to, že ta komunita, že ten stát uzavřený do sebe, že vlastně ani neví, co se děje kolem a občas někdo prostě najde tu odvahu a podnikne takovou výpravu, aby zjistil, jak vlastně ti Arabi vypadají, jak, jací jsou, jak se chovají. O co jim vlastně jde a i když se setkávají třeba, já nevím, s nepřízní, s předsudky, tak velmi často zjišťují, že by nějaká možnost domluvy možná existovala, ale to by muselo začít tím, že by doopravdy o ty druhé, o ty ostatní, o ty kolem existoval nějaký zájem. Ale tam je zřejmě také trochu jádro toho problému, že když je někdo obklíčen ze všech stran, tak vlastně se dostane do takové ponorky a vlastně jediné, co už sleduje je, je přežít a taková ta schopnost vnímat, co je kolem něj, ta se postupně ztrácí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Šéfka opoziční izraelské strany Kadima Cipi Livniová tvrdí, že z výměny vyšel posílen právě Hamas. Není to ale tak, že si v očích světové veřejnosti vylepšil renomé Tel Aviv?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Všichni si vylepšili renomé. To je právě to, co říkám. Ono pochopitelně ten Hamas je posílen, ale ta izraelská převaha, řekl bych vojenská nebo ta síla je taková, že kdyby kdokoliv z nich prostě se vrátil k terorismu, no, tak v té chvíli ho prostě zlikvidují. To znamená, oni je sice propustili, ale propustili je do prostředí, které kontrolují. To znamená, já nevím, jestli je posílen. Možná morálně, ale posílen je stejně jako Izrael, prostě dokázal toho vojáka po x letech propustit a to může být vnímáno jak mezi běžnými Palestinci, ale tak i ve světě jako pozitivum.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
IZIP, každé toto písmeno nás, tedy přesněji VZP, už stálo víc než 380 milionů korun bez DPH. Jak rozumíš tomu, že systém elektronických zdravotních knížek je tak strašlivě drahý? Všeobecná zdravotní pojišťovna přiznává víc než miliardu a půl nákladů.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to uděláno tak, aby to bylo drahé. To mě na tom štve nejvíc. Protože jinak ta myšlenka, že v období, nebo v době rozvinutých informačních technologií by měl mít občan ze dvou důvodů, teda zaprvé jako člověk, který občas onemocní a který by měl mít rychle správnou zdravotní péči a zadruhé, jako člověk, který přispívá ze svých daní na existenci toho celého zdravotnického systému, tak bych předpokládal jako naprostou samozřejmost, že by měl mít tu elektronickou zdravotní knížku z toho důvodu, protože to může prospět jeho zdraví, může rychleji se zjistit, co s ním je a jak s ním je, každý do toho nahlédne a najednou prostě má důležité chvíli najednou všechny informace pohromadě. Tak to je určitě by byla rozumná věc, to proti tomu se skoro nedá nic namítnout. Na druhé straně by to mohlo zlevnit zdravotnictví. O tom taky prostě hodně už popsáno, no a k tomu ale bylo zapotřebí, aby ti dva experti, doktoři, politici, co to vymysleli, tak aby to brali tak, že ten jejich nápad mohou prostě věnovat občanům a že mají už ho zaplacený ve svém poslaneckém platu a nebo já nevím jakém ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď máš na mysli europoslance ODS Milana Cabrnocha Miroslava Ouzkého?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... ano, přesně, protože jsou vlastně u toho, oni to celé, na začátku je to napadlo a místo toho, aby prostě to, o tom přesvědčili ministerstvo zdravotnictví, které by vzápětí najalo několik "ajťáků" jak se tomu říká, neboli expertů na informační technologie, kteří by to celé zorganizovali poté, řekl bych, internetové a nebo já nevím jaké technologické stránce a vytvořili program a tak dál, tak oni místo toho založili si firmu a rozhodli se, že si přilepší k platu a že budou na tomto svém nápadu vydělávat, že z něj udělají nějakou podnikatelskou činnost. To je vlastně založené stále na stejné myšlence. Tady se 20 let tvrdí, že stát je špatný hospodář, že stát neumí hospodařit a proto musí prostě si věci kupovat od soukromého sektoru, najímat prostě někoho, kdo to umí, kdo to udělá, kdo je dobrým hospodářem a tak se vlastně nakonec udělá naprosto špatný kšeft, že něco, co by mohlo fungovat úplně obyčejně a zdarma, tak se vlastně na tom vydělávají a prodělávají, najme se špatný hospodář, který to vlastně nakonec ani nedotáhne do konce, vymyslí se nedokonalé zákony, respektive předpisy, které vlastně zapřičiní, že ten projekt zůstane na půli cesty, protože, když to nemají všichni, tak je úplně jedno, že to někdo má a někdo nemá, protože z toho vznikne akorát tak chaos no a tihle ti dva povedení experti to navíc ještě zatají, nepřiznají, že vlastně podnikají, stanou se z nich europoslanci, tam ještě dělají kvůli tomu ostudu, no ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Musíme říci, že už to právě řeší Evropský parlament, protože oni to nepřiznali v tom prohlášeném možném střetu zájmů.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, to je ono, to znamená, je to celé, já bych řekl, že to je celé strašně malé, je to trapné, jo, prostě lidé, kteří doopravdy to nemají zapotřebí, se snaží někoho oškubat pod záminkou, že dělají něco dobrého. No tak, oni mohli udělat něco dobrého, vůbec na tom nemuseli vydělávat, ten systém mohl pomoci mnoha lidem a oni z toho mohli mít dobrý pocit, ale já mám pocit, že tady už nikomu o žádný dobrý pocit nejde, všichni chtějí jenom prachy, i tihle ti dva vykutálení experti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No ale na celé té malosti, tedy je velká ta cena.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak je to drahé. Ale teď je otázka, jestli to prostě celé zrušit a nebo nějakým způsobem zachránit, jestli to Všeobecná zdravotní pojišťovna nakonec koupí a celý ten systém se jako kdyby vyvlastní, udělá se z toho nějaký státní systém, nebo já nevím, ale hlavně, jestli se přijmou zákony a nebo vyhlášky, které by to posunuly o krok dál tím směrem, že tu zdravotní knížku bude mít každou. Za samozřejmě předpokladu, že bude mít nad tím individuální kontrolu, že nějaký úřad na ochranu informací, ten koneckonců máme a ten může se k tomu také vyjádřit, se zajistí, aby do té zdravotní dokumentace nemohl kdokoliv svévolně nahlížet, aby se to nezneužilo, protože tady ta obava ze zneužití je oprávněná, v dnešním elektronickém věku. Ale to se určitě teda dá nějak zařídit. Ale já mám pocit, že už je to teda tak daleko, že bude potřeba to celé odepsat, zrušit, zbavit se toho a založit to znovu, za pár korun to prostě zařídit bez nich.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jednoduchá úvaha směřuje k tomu, že jistě nejsme první země, která by měla takto unikátní řešení elektronických zdravotních knížek. Proč se zkrátka nepoučíme někde vedle u sousedů?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To by bylo strašně levné, na tom by nikdo nevydělal, já nevím, proč by to někdo dělal?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je pondělí, a tak je naším hostem Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Co zlého jsem vám udělal? Tak to prý měla být podle Guardianu poslední slova Muammara Kaddáfího před smrtí. Jak přesně k ní došlo, to se zatím neví s jistotou. Mnohé nasvědčuje tomu, že byl zabit až jako zraněný zajatec. Jak na tebe takový konec diktátora působí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já nemám žádnou slabost pro diktátory, ale cítím, že to je smutný příběh. Prostřednictvím NATO jsme v tom vlastně nějak zapleteni i my, takže bychom asi měli vědět, proč jsme se angažovali v Libyi, jako západní civilizace třeba, proč jsme pomáhali, komu jsme pomáhali vlastně, o co nám šlo no a já mám takový pocit, že to, co asi víme, pokud jde o naši vrchnost, která o tom rozhoduje je, co chceme. Nebo prostě chceme mít kontrolu nad určitými teritorii, nad nespolehlivými politickými režimy, nad zdroji nerostů. Prostě máme své nějaké takové globální zájmy. Jako určitý typ civilizace. Ale to druhé podstatné také je, jestli něco i nabízíme. Jestli něco, kvůli čemu ta naše západní civilizace vzbuzuje respekt nebo úctu a nebo, jestli je něco, proč nás ve světě jako západní Evropu, nebo Ameriku, nebo západní civilizaci, proč nás mají rádi. Já vím, že takovéhle otázky si nikdo neklade, ale jakmile si je položíme, tak vlastně na to odpovídáme velmi těžko. Mě moc v tomto smyslu nenapadá, nebo nemáme žádné takové zásady, které by vzbuzovaly úctu, vzdali jsme se spousty hodnot, které možná kdysi byly úctyhodné, ale dnes už prostě nemáme důvod se k nim hlásit, protože se na tom nedá vydělat. Navíc, nic už extra neumíme udělat, všechno se vyrábí v Indii, v Číně, když má být něco přesné, tak se to vyrábí v Japonsku, když to má být levné, tak se to vyrobí v Malajsii, čili to je ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Všechno je ale v relativním blahobytu. A k tomu mnozí vzhlíží.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... ano, ale já mám pocit, no tak ano, ale ta, to jediné, co zbylo a čím se vlastně odlišujeme a na čem to všechno stojí, je, kdybych to měl říct slušným slovem, já jsem ho dneska jak jsem jel do práce, dlouhou hledal, tak to je vychytralost, jo, vychytralost, my jsme vychytralý jo, my jsme nevychytralejší a tím pádem vlastně už nemusíme nic vyrábět a nic tvořit, trápit se někde po továrnách, už jenom prostě vyděláváme klikáním myši a tohle to je prostě pro jeden celý takový civilizační okruh, který se podepsal prostě do historie lidstva, strašné málo, já si myslím, že to je úpadek, že prostě jsme, no a teď, ale samozřejmě máme dobré zbraně a teď se prostě zamontujeme někde do konfliktu někde v Libyi a když se já dívám na ty lidi, kteří slaví, tak slaví nějak divně, jo, prostě střílejí do vzduchu, celý jsou takoví u vytržení, takový nějaký ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Chodí se kochat do mrazáku ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... chodí se dívat na mrtvolu a mně to teda přijde teda zvláštní a říkám, vím asi, nebo tuším, umím si představit, proč to je, ale radost z toho žádnou nemám. Taky jsme se naučili neoslavovat podporu prostě takovýchto různých hnutí, která někde něco svrhnou, protože už víme, jak to dopadlo v Afghánistánu, jak se to vyvinulo v Iráku, těch zemí, kde prostě ještě ze začátku si pamatuju, se hovořilo o tom, že exportujeme demokracii nebo lidská práva, že bráníme, že a také se chráníme před režimy, které by nás mohly eventuelně zničit výrobou něčeho strašlivého, ale nakonec to nejstrašlivější většinou uděláme my. A to mě prostě naplňuje takovou, takovým smutkem, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vždycky probíráme události uplynulého týdne. Teď se vrátíme do víkendu citací. "Pražský hrad by měl být v budoucnu místem, kam se z celé Evropy dívají jako na světlý bod v evropské krajině, jako na místo, kde se setkávají velcí duchové pozvaní prezidentem." To prohlásil Karel Schwarzenberg, který oznámil kandidaturu na post hlavy státu. I v případě, že volba bude opět nepřímá, což původně odmítal. Co se podle tebe změnilo?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, on používá takový, on když teda oznamoval, že by, že si myslí, že by ho to asi nepoškodilo nějak, že by nezpychnul, nebo myslím něco v tom smyslu říkal, tak použil takový výraz, a nebo, že by se toho ujal, tak říkal: "S pomocí Boží." A já jsem si říkal, no tak, jestli to myslí vážně a myslí, že Pánu Bohu záleží na tom, aby právě on byl tím prezidentem a nebo je to takové klišé, které používá kvůli image, je to tak, podobně jako má tu fajfku, jo, tak, že to zní tak starosvětsky, tak pěkně. Já, když vzpomenu na všechny prezidenty, které jsme kdy měli, tak mám jednu zkušenost. Jako prvního si pamatuju Antonína Novotného, kterému říkali sličný, nebo krásný, měl takovou přezdívku a to byl teda hodně zbytečný politik, ale pak byli další. Byl třeba, já nevím, pamatuju si Husáka prezidenta, a pak ještě ty nové a řekl bych, že hlavní zkušenost z nich je, že jsme je všechny přežili. Já mám pocit, že není žádný důvod k nějaké srdeční arytmii a nebo panice, jak někteří říkají, že tam, že kdyby byl Karel Schwarzenberg prezidentem, takže celé to období prospí, takže to vlastně je zbytečné a takové jsou ironické k tomu poznámky. Já si myslím, že to je naprosto fuk a když on teda říká, že s pomocí boží, já bych řekl, že takové staré křesťanské poučení je, že Bůh dopustí, ale neopustí. Může se stát, že se stane doopravdy prezidentem někdo, kdo bude vysloveně teda působit hrozně a nebo naopak budou s nim spojovány naděje, které potom nesplní a tak dál. Ale myslím si, že tohle je jedna z věcí, které mě doopravdy netrápí, to je jedna z věcí, které určitě přežijeme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zatímco TOP 09 sněmovala v Hradci Králové a ODS měla kongres v Letňanech, v centru Prahy se demonstrovalo proti vládním reformám. Tři nebo čtyři tisíce lidí. Jak silný je to hlas?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak první zprávy, které jsem četl, tuším, na serveru Práva, tak hovořily o dvou tisících, jo, někteří říkali tři, někteří čtyři. No v každém případě to není žádný masový protest. Také hlavní titulky zní: Vše proběhlo v klidu, prostě ten protest byl klidný. Že ti demonstranté vytýkají nějaké věci vládě takovýmto klidným tempem, vede k tomu, že se zaprvé nic nerozbije, nikde nic nehoří, nikdo nebyl zraněn, nikomu se nic nestalo a to jsou, řekl bych taková pozitiva jo. Negativum je, že ten protest tak, jak u nás probíhá, v takové pohodě, v takovém klídku, je naprosto k ničemu, jo, prostě ti lidi přišli říct vládě něco, co ta vláda od nich už dávno ví a na co už dávno kašle, jo, prostě tím se vůbec nebude nikdy zabývat, protože, ale velmi zdvořile řekne, že lidé mají právo na klidný protest, ještě je za to pochválí a ten hlavní důvod, proč takový protest není důvod, aby prostě ta vládní koalice brala vážně je ten, že na něm vystupují opoziční politické strany. No a to, ta politická scéna u nás, to je prostě jeden tým. Jestli je někdo právě u moci a druhý v opozici, příště se to vymění, ale dělat se bude prakticky téměř totéž, ti lidé mezi sebou prostě jsou sehraní, budou se respektovat jedni druhé, to znamená, když si demonstranti pozvou na svou akci politiky, tentokrát z ČSSD, z KSČM, Strany zelených, tak vlastně tím pádem ten protest je prosystémový. On není proti tomu, jak se u nás blbě dělá politika, tam je jenom proto, oni chtějí jenom, aby se ti politici mezi sebou vyměnili, ale ten systém, o kterém stále tady hovořím, že je prostě vadný, tak ten zůstane, ten se vůbec nezmění. To znamená, to je naprosto zbytečný protest, který je ale příjemný tím, že se ti lidi projdou trochu po čerstvém vzduchu, i když v Praze po čerstvém vzduchu, tak vlastně nevím, ani tohle nemá smysl, ani jako procházka to nemá smysl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Za týden na shledanou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Hezký den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí profesor Václav Pačes. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: iho
Spustit audio