Jak to vidí Erik Best - 28. února

28. únor 2013

O podpisech pod návrhem žaloby na prezidenta pro velezradu jsme mluvili s americkým novinářem Erikem Bestem. Řeč byla i o odměňování politiků, filmových Oscarech a vystoupení americké první dámy na této akci.

Erik Best
V Praze přistál v únoru roku 1991 a v únoru následujícího roku začal vydávat bulletin Fleet Sheet. Tehdy se domníval, že vydavatelství bude fungovat 5-6 let, a že cizinci – jeho hlavní cílová skupina – zemi postupně opustí. Fleet Sheet však vychází už více než dvacet let a stále roste na popularitě. Je to dané jednak tím, že mnozí z oněch cizinců Česko nakonec neopustili, a jednak tím, že čtenářské jádro Fleet Sheet se rychle rozrostlo i o samotné Čechy.
Před svým příletem do Prahy v roce 1991 věnoval Erik více než pět let studiu reálií střední a východní Evropy, i když k tomuto regionu neměl žádné rodinné vazby. Svým původem je 100% Američan. Narodil se roku 1962 do typické americké rodiny v Severní Karolíně a dětství prožil v Montaně, kam se jeho rodiče krátce po jeho narození přestěhovali. Své první zkušenosti se žurnalistikou nabyl rovněž v Montaně, když mu bylo 16 let a začal pracovat na pozici sportovního redaktora deníku The Missoulian.
Roku 1985 získal na Georgetown University School of Foreign Service bakalářský titul z Východoevropských studií se zaměřením na ruský jazyk. Téhož roku rovněž absolvoval magisterské studium ruského jazyka na Middlebury College, v rámci kterého v roce 1983 a 1984 studijně pobýval v Moskvě. Kromě češtiny a ruštiny Erik plynně ovládá i francouzštinu (aneb jak dodává, k tomu, aby se z něj stal opravdový učenec v oboru ruského jazyka, musel si osvojit i jazyk ruské šlechty, francouzštinu).
Svoje vzdělání si Erik doplnil ještě studiem obchodu na University of North Carolina, kde v roce 1987 získal titul MBA. Než se rozhodl odjet do Prahy, krátce působil v Raleigh (ve státě Severní Karolína) v oblasti poradenství a investičního bankovnictví.
Vzdělání a zkušenosti nabyté v oblasti žurnalistiky, diplomacie, politiky, obchodu a cizích jazyků poskytovaly ideální kombinaci předpokladů pro založení Fleet Sheet a také Final Wordu, který začal vycházet v roce 2001 a ihned se stal vlivnou publikací. Díky uznání, které si Final Word vydobyl, se Erik stal rovněž častým hostem českých rádií a televizních pořadů.
Erikův nejnovější mediální produkt Friday Edition, který začal vycházet v roce 2011, představuje týdenní analýzu, jež je exkluzivně distribuována pouze předplatitelům Fleet Sheet. Erikovi a jeho malému týmu poskytuje prostor pro hlubší analýzu a propojení nejdůležitějších událostí uplynulého týdne.
Jazykové znalosti Erik rozvíjí četbou překladů detektivních románů. Jeho nejmilovanějšími autory však nadále zůstávají Vladimír Nabokov, Graham Greene a John Le Carré.
Erik spolu se svojí českou manželkou Ditou vychovávají čtyři děti.
Zdroj: the fleet sheet

Erik Best

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Jak to vidí vám přeje Zita Senková. Naším dnešním hostem je americký novinář Erik Best. Dobrý den.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pod návrh žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii se nakonec podepsalo 28 senátorů. Podle premiéra Nečase by se za tuto iniciativu měli stydět, Václav Klaus to označil za politické hrátky. Jak to vidíte vy, pane Beste?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Je to složitá otázka, jednak pan Nečas je samozřejmě podepsaný pod tou amnestií, takže má střet zájmů v tom, že když Senát bude mít námitky a pak předloží stížnost k Ústavnímu soudu, tak částečně je jeho krok taky /nesrozumitelné/, takže chápu jeho stížnost nebo jeho postoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reakci.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Reakci, ale myslím si, že bychom si měli pamatovat, že on je v tom taky angažovaný. Pan prezident samozřejmě musí to kritizovat, je to jeho, jsou to jeho činy, který jsou prapůvod té stížnosti, ale já bych souhlasil s těmi lidmi, kteří říkaj, že ta stížnost je nesmyslná nebo nepatřičná v tom smyslu, že myslím si, že ústava je velice jasná, že prezident má tu pravomoc a myslím si, že ta stížnost nebo ta reakce by měla být jiná a já si pamatuji, jak to vysvětloval už před třemi, možná čtyřmi týdny pan Janeček Karel, který s tím přišel. Víceméně přiznal, že nemá podstatu, že ta stížnost nemůže mít úspěch, protože není to velezrada to, co udělal pan prezident, ale že chtěj prostě na to poukázat, aby se to neopakovalo. Takže ti, kteří říkaj, že je to útok na prezidenta, částečně maj pravdu. Já bych se na to díval a postupoval úplně jinak. Já bych říkal, že finanční policie, státní zástupci a daňový úřady by měli se soustředit na ty lidi, kteří možná měli nějaký vliv na tu amnestii a měli bychom se taky podívat na právníky těch lidí, kteří byli pak osvobozeni nebo u kterých bylo zastaveno trestní stíhání, podívat se, jestli nejsou tam nějaké útoky peněz, který by tam neměly být a myslím si, že to je možná zajímavější a férovější postup, než říkat, že prezident porušil ústavu tím, že jenom vykonával svoji pravomoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My pořád autory nebo spoluautory amnestie neznáme, Václav Klaus i Hrad to odmítá sdělit, říká, že to byla vlastně pravomoc, takže dozvíme, myslíte, někdy, jak to bylo?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že nikdo nemá zájem na tom, abychom zjistili, kdo za tím stál. Je to zajímavé. Já si pamatuji, že pan prezident prohlásil, že když vyhlašoval nebo připravoval amnestii, vůbec netušil, kdo je tím ovlivněn, nebo kdo pod to spadá a pak u vás v rozhlase pan Jakl nedávno prohlásil u pana Veselovského, že samozřejmě věděli, kdo spadá pod toho odstavce 2.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takzvanou abolici zastavení těch ...

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Možná pan Jakl přeřekl, možná to nechtěl říkat, ale já jsem pochopil, že to je velice jasný rozdíl od toho, co říkal pan prezident a jestli věděli dopředu, tak to znamená, že jsou tam nějaký pochybnosti, jestli někdo nevěděl dopředu, že z toho bude mít užitek a že by třeba měl přijet zpátky do Čech, aby získal tu abolici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní posluchačka Milada v e-mailu odkazuje na nejnovější článek na Novinkách.cz, cituji: "ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo alespoň zčásti mírnit dopady novoroční prezidentské amnestie. Tento týden poslalo do připomínkového kolečka novelu zákona o soudních poplatcích, která má odpustit poplatky lidem, jimž rozhodnutí Václava Klause zkomplikovalo možnost domoci se náhrady škody jako poškozeným. Poplatek činí 4 % ze sumy, kterou chce poškozený vysoudit." Co o tom soudíte?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Samozřejmě není dobré východisko z toho, co se stalo, protože lidi, kteří byli ovlivněni a už nemůžou uplatňovat svoje nároky, jsou znevýhodněni, ale úplně legálním způsobem podle mého názoru, jestli bereme v úvahu, že prezident tu ústavní pravomoc má, ale chápu to, co chce dělat pan Blažek, nechce, aby ODS odpovídala za tu reakci nebo tu akci pana prezidenta, ale je zvláštní situace, když jedna část státu říká, že ty lidi maj abolici nebo jsou stíhání proti nim jsou zastavená a na druhé straně druhá část státu říká, že svým způsobem je to chyba, nebo musíme to nějakým způsobem mírnit a vidíme to taky v tom, jak státní zástupci podávají stížnosti proti rozhodnutí uplatnit abolici. Takže je to situace, kde víceméně máme rozklad státu, kde jedna část státu bojuje proti druhé části a není žádné dobré východisko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké by se ale nabízelo východisko, nebo jak ta situace, v co může vyústit podle vás?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že zůstane to víceméně tak, jak je, možná někdo získá v občanském, občanskou žalobou možná získá zpátky nějaké peníze, nějaké odškodnění, ale předpokládám, že to budou výjimky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera se objevily spekulace kolem možné diplomatické budoucnosti Jana Fischera, expremiéra a neúspěšného kandidáta na prezidenta. Ministr zahraničí Schwarzenberg nicméně nehodlá podle svých slov rozdávat posty jako jakési odškodnění nebo satisfakce, co o tom soudíte vůbec o odměňování politiků?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
To je zajímavá situace, protože už jednou samozřejmě pan Fischer získal takovou trafiku, jestli můžu to takhle nazývat, ale pak to místo dobrovolně odevzdal, že řekl, že bude kandidovat na prezidenta, pan Nečas reagoval, že už jednu trafiku měl a už nedostane další možnost. Já si myslím, že záleží na tom, jestli ten člověk opravdu je dobrý pro český stát, jestli může nějakým způsobem pomoct. Myslím si, že uplatnit paušálně nějaký pravidlo nemusí vždycky fungovat a myslím si, že se rýsují v tom politické zájmy, myslím si, že pan Fischer je víceméně už politicky odepsán. Nikdo nechce být tím, kdo mu pomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Místopředseda ODS a šéfka parlamentu, paní Němcová se nedávno omluvila za to, že někteří bývalí rebelující poslanci či například exministr Vondra našli teplá místa například ve vedení dozorčích orgánů firem se státní účastí a také se vlastně omluvila za takzvané trafikanty. Co si myslíte o tom nebo o těchto konkrétních případech a praktikách?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já chápu, že paní Němcová je ve svízelné situaci, protože to, co dělá ODS, není příliš populární, ale myslím si, že obecně v této zemi chybí politická loajalita, že je obvyklé v různých dalších zemích, že člověk je loajálnější vůči vlastní politické straně, to znamená, i když nějaké rozhodnutí někomu nevyhovuje, takže já jsem slyšel paní Němcovou v rádiu, když to říkala, ona zdůraznila několikrát, že to je jenom její osobní, osobní názor, ale myslím si, že obecně ČSSD, ODS maj problém, že jsou různé frakce a ty vůdce nejsou schopný přesvědčit stranické funkcionáře, aby dodržovali jednu linii. Myslím si, že je to taky součást toho rozpadu státu, o kterém jsem mluvil, je to na úrovni samozřejmě politických stran a obecně řečeno, jestli někdo má dostat nějaké teplé místečko někde, tak zase, já si myslím, že záleží na tom, jestli ten člověk je prospěšný pro stát. V případě třech těch, těch tří rebelů ODS, tak bych o tom měl pochybnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je tomu například v Americe, respektive v americké politice, když ukončí řekněme tu špičkovou vrcholní kariéru, jak to i vnímá třeba veřejnost, voliči?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale to může fungovat velice podobně, já si myslím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo nejenom v Americe.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že to není něco, co vidíme jenom tady, možná s tím rozdílem, v Americe je, že často ti politici nebo generální ředitelé různých firem jsou, mají lepší předpoklady, že mají lepší zázemí, mají lepší vzdělání, už dokázali, že něco uměj, ale taky to vidím částečně v tom, že je to trošku jako za komunismu, že ten člověk už je prověřený, tak, když už jednou dobře odsloužil, tak můžeme mu důvěřovat tak, aby byl na jiným místě. Takže samozřejmě, když je člověk generálním ředitelem významné firmy a odejde, tak další firmy mají zájem, aby se stal členem dozorčí rady nebo správní rady jejich firmy, protože ten člověk už byl prověřen a je jasné, co se dá od něj očekávat, takže v tom smyslu myslím si, že je to velice podobná situace skoro všude v západním světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedíváme se na to tedy někdy až příliš kriticky, když vezmeme v potaz, že ti lidé třeba už mají zkušenosti, kvalifikaci a mohli by být, jak říkáte, nadále prospěšní?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ano, já myslím, že občas je to, my jsme jako diváci nebo jako voliči příliš kritický, ale je to taky zvláštní, když pan Kalousek kritizuje pana Vondru, že je zloděj a tak dále a pak ho podporuje, aby se stal členem dozorčí rady Českého Aeroholdingu, takže je to trošku pokrytecký, takže není divu, že voliči taky se na to dívaj skrz prsty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když byl před zhruba 2 týdny Vít Bárta zvolen novým předsedou Věcí veřejných, tak přirovnal tu stranu k Terminátorovi a připomněl také heslo Věcí veřejných o boji proti dinosaurům. Když se podíváte, pane Beste, na politické spektrem zleva doprava a zpět, jaký obrázek se vám naskytne, co se týče možná i těch dinosaurů?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Otázka je, do jaké míry VV do toho patří. Jakou roli hrajou teď VV, myslím, že to je možná jedna z nejzajímavějších věcí v české politice, protože najednou máme nového předsedu, je velice kritický vůči panu Babišovi a vůči zahraničním podnikům jako je Prazdroj a Nestlé a otázka je, do jaké míry vlastně ovlivňuje názor voličů a tam nejsem si úplně jistý, ale jeho názory například jsem poslouchal rozhovor s panem Bártou na konkurenčním rádiu, kde se moderátor zeptal, kdo je nejvyšší kmotr v České republice, kdo je capo di tutti capi, jestli to říkám správně, a já jsem čekal, kdo vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dočkal jste se odpovědi?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Kdo ..., jak na to odpoví. A řekl, že to je právník Radek Pokorný, který je velkým přítelem Bohuslava Sobotky, což otevírá zajímavou možnost, že najednou pan Bárta má hodně společného s panem Zemanem, prezidentem, který se setkal s paní Klasnovou poté, co byl zvolen pan Zeman. Paní Klasnová moc chválila pana Zemana. Otázka je, co můžou VV, mám problém, že to je v češtině množné číslo, v angličtině jednotné číslo, ale co můžou VV udělat s těmi, se svými 11 poslanci a do jaké míry pan Bárta hodlá se spojit se stranou SPOZ a my jsme mluvili před chvílí o tom, o LIDEM nebo LIDEM nebyla strana zvolená, nebyla, se vytvářela v parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevzešla z voleb.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli, promiňte, hraje vůbec tato platforma LIDEM?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Je to, je to zvláštní situace, že je, jak přesně říká pan Zeman, že je to strana, která je ve vládě, i když nebyla zvolena, nebo nevzešla z voleb, ale otázka je, co bude dál a jestli, když pan Zeman už jednou kritizoval tu formaci a vůbec ten systém vytváření politické strany, která nebyla v parlamentu, jestli se totéž nestane s vlastním Zemanovým se stranou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Práva občanů.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
SPOZ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
A já si můžu představit, že by se někdo odtrhl od ČSSD a chtěl vytvořit v parlamentu SPOZ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdraví vás pan posluchač Jiří Číhař a chválí mimo jiné také web Fleet Sheet, na kterém jsou nejenom užitečné informace a vůbec pro zdokonalení angličtiny, ale i po té obsahové stránce, cituji dál z e-mailu: "schopnost vidět souvislosti a ukázat složité problémy srozumitelněji je mimořádná. Například vaše poslední články o nezaměstnanosti nebo občanském zákoníku." Pana posluchače by zajímalo, které hlavní informační zdroje využíváte, kde získáváte především své velmi přesné kvantitativní informace, které jaksi ostatním novinářům často unikají.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
No, děkuji za chválu. Je to, já čtu a poslouchám rádio, televizi skoro celý den, každý den. Můj cíl skoro od 15 let je chápat, pochopit, jak funguje svět, a to znamená, že musím čerpat z různých zdrojů a nejenom z těch zdrojů, s kterými já souhlasím, a myslím si, že to je důležité, že člověk musí, aby vůbec si mohl představit, jak funguje ten svět, tak musí taky brát, akceptovat, poslouchat různé jiné názory, to znamená, že i když jsem spíš konzervativní člověk, taky poslouchám nebo sleduji levicové třeba televizní programy a čtu levicové noviny, ale hlavně já přemýšlím. Když čtu a myslím si, že to je nejlepší to, co nám dává nejvíc čtení, je možnost přemýšlet a představovat si věci, které jsme nikdy předtím neviděli, nebo neslyšeli.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí americký publicista Erik Best. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s americkým novinářem Erikem Bestem. Majitele filmových Oscarů už známe, nejcennější trofej za nejlepší film získal snímek Argo režiséra a herce Bena Afflecka o záchraně amerických rukojmích z revolučního Íránu v roce 1979. Jak silnou pozici má politický film ve Spojených státech v současné kinematografii?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že letos skoro jenom politické filmy vyhrály, aspoň v těch hlavních kategoriích, je to zvláštní situace, možná s výjimkou filmu Lincoln, myslím si, že ani ty politické filmy nejsou až tak umělecky zdařilé. Já si myslím, že za 10 let si skoro nebudeme ani pamatovat Argo, zatímco ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například Třicet minut po půlnoci od režisérky Kathryn Bigelow o honu na Usámu bin Ládina.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Totéž. Já si myslím, že to platí taky pro tenhle film. Já jsem, když jsem se připravoval dneska ráno, jsem přemýšlel o tom, který film vyhrál v minulosti, film, na který budeme vzpomínat ještě 100 let a třeba Přelet nad kukaččím hnízdem Miloše Zemana, myslím si, že to je prostě geniální umělecký film a to nelze srovnat s těmi filmy, který vyhrály letos. A myslím si, že je to samozřejmě já to chápu, ta akademie, ty lidi, kteří hlasy mají možnost vybrat jakýkoliv film, ale je to zvláštní, že teď politický filmy jsou ty trháky a myslím si, že to taky souvisí s poklesem amerického impéria, že to jsou filmy, které nějakým způsobem zpochybňují pozici Spojených států anebo minulost Spojených států. Myslím si, že bychom se měli na to dívat z tohoto hlediska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, co se týče filmu Argo, tak tu cenu Oscara vyhlásila Michelle Obamová z Bílého domu. Co vy si o tom myslíte? Co říkáte jejímu vystoupení? Íránu se to příliš nelíbilo, stejně teda jak její dekolt.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já jsem prohlásil asi před 5 lety, že pan prezident Obama je jako první bavič, že je to první prezident, který je člověk, který nás rozptyluje, /nesrozumitelné/ anglicky a myslím si, že to platí taky pro jeho manželku. Myslím si, že v jiné situaci, v jiné pozici nebo v dějinách takové vystupování by nebylo přijatelné, aby první dáma vystupovala v takovém pořadu, ale teď je, je to zvláštní, je to asi snaha odvést pozornost od těch hrozivých problémů, kterým čelíme v Americe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme ještě k těm Oscarům a snímku Třicet minut po půlnoci, tak ten rozčílil některé senátory i představitele CIA. Už před premiérou, protože tvůrci v něm naznačují, že vlastně klíčové důkazy o smrti nebo promiňte o úkrytu bin Ládina získala CIA právě prostřednictvím nebo prostřednictvím mučení, zejména takzvaný watterboarding, což je velmi brutální metoda, při níž má člověk pocit, asi nejenom pocit, že se topí. Rozpoutala se teď právě debata na toto téma, co se týče používání vynucovacích prostředků.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Je to velice důležitá a zajímavá debata. Já jsem kvůli tomu, že jsem na to něco napsal, studoval vlastně dějiny mučení, je to zvláštní, protože mučení existuje už od vlastně založení civilizace, není to vůbec nic nového. Vždycky byly snahy přejmenovat mučení, aby to bylo přijatelné, abychom to pochopili jako trest a ne jako mučení. Můj názor je, že jakmile nějaká civilizace nebo nějaký stát zpochybňuje mučení toho státu, to znamená, že ten stát je už skoro na konci, protože jinak ten stát má možnost přesvědčit lid, přesvědčit populaci, že to mučení je nutné a možná se ani o tom neví. Když jsem studoval mučení, já jsem si přečetl dějiny mučení a tam napsali, že ve Spojených státech se mučilo prostě pořád, policie /nesrozumitelné/, samozřejmě jinak, možná ne watterboarding, ale že se to běžně používá v rámci trestního stíhání, ale že se o tom vůbec nemluvilo. A když se o tom mluvilo, tak lidi to pochopili, akceptovali, protože to považovali za nutné. Teď, když můžeme jít do kina a můžeme vidět, jak se to dělá, tak pro mě není to objev, není to pozitivní v tom smyslu, že můžeme to vymýtit nejenom, ale je to taky negativní v tom, že pro mě, že ten stát už nemá pravomoc nebo nemá autoritu a že takový stát moc toho nemůže vydržet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, v co ta debata by mohla vyústit?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Pardon ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V co by ta debata, protože říkáte, že je to jedna z velmi významných nebo důležitých témat současnosti, co lze očekávat jaksi, v co by mohla vyústit diskuse na toto téma?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Je to, souvisí s tím další debata velice významná, a to je, jestli Spojené státy, stát smí používat bezpilotní letadla, aby zabíjela, aby ten stát zabíjel vlastní občany, a to je možná méně diskutováno v České republice než to mučení, ale možná je to ještě významnější a o tom se mluví ještě víc v Americe, protože jakmile ten stát se rozhodne, že ano, my smíme se rozhodnout, kdo smí žít a kdo může být zabitý nějakým letounem, tak už je to skoro diktátorský stát a je to zajímavá debata, protože tentokrát, co se týče těch bezpilotních letadel, je to debata naskrz politických stran, to znamená, lidi na pravici a na levici maj často stejný názor, zatímco dříve vždycky to byla stranická otázka, jestli Demokratická strana to kritizuje, tak Republikánská strana to podporuje, ale tentokrát všichni kritizují to a myslím si, že je to další významný krok a myslím si, že Spojený státy by už měly začít uvažovat jinak a uvažovat o tom, jak napravit všechny ty problémy, který narušují vlastně to impérium.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme, respektive Spojené státy mají nového ministra zahraničí, John Kerry, který vystřídal Hillary Clintonovou. Za svoji první zahraniční cestu si nevybral podobně jako Clintonová Asii, nýbrž Evropu, byť je tam pár zemí spíše ale Blízkého východu. Myslíte si, že se vrací taková ta stará dobrá tradice americké diplomacie?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že spíš je to snaha, aby to tahle vypadalo. Myslím si, že prezident Obama jasně se k tomu vyjádřil, že teď je taková otočka k Asii a myslím si, že bohužel ten výsledek bude opačný, že my jsme jako Spojený státy se rozhodly soustředit na Asii právě, když Čína je nejsilnější a vlastně Spojený státy jsou nejslabší. Já bych spíš podporoval stažení zpátky, abychom vyřešili domácí problémy a místo toho jdeme do konfliktu s Čínou a ten výsledek, výsledek může být válka mezi Čínou a Japonskem například ohledně nějakých nevýznamných ostrovů a vlastně zatím stojí svým způsobem stojí Spojený státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erik Best, americký novinář, byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za rozhovor a přeji hezký den.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra bude v Jak to vidí naším hostem monsignor Václav Malý. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

autor: Erik Best
Spustit audio