Jak to vidí David Mareček - 27. listopadu

MgA. David Mareček PhD.
je od února 2011 generálním ředitelem České filharmonie, do té doby byl ředitelem Filharmonie Brno, učitelem hry na klavír Konzervatoře Brno, dříve pak dramaturgem, zástupcem ředitele a učitelem hry na klavír a dějin a literatury klavíru, korepetice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

David Mareček opustil Filharmonii Brno jen kvůli Jiřímu Bělohlávkovi

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli vyřazení z prezidentské volby se na Nejvyšší správní soud obrátí Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý a zřejmě tak učiní i Jana Bobošíková, která zatím zvažuje tuto možnost. Ministr vnitra Jan Kubice uvedl, že úřad vypočetl platné hlasy na prezidentských kandidátkách způsobem, který byl veřejně deklarovaný od počátku přípravy zákona. Co říkáte, pane Marečku, na tyto zmatky, nejasnosti kolem první přímé volby českého prezidenta?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak o těch nejasnostech už mluvil Ivan Hoffman včera, který spekuloval na téma, že ten zákon nebyl dobře připraven už třeba proto, že poslanci moc netoužili vlastně po tom, aby byl schválen, aby prošel. A myslím si, že když už ho máme, to znamená, když už ta přímá volba tedy je, tak bychom se měli snažit o to, aby proběhla co nejlíp. Já si netroufnu teď soudit, jestli ministerstvo to udělalo dobře nebo špatně, to posoudí koneckonců soud, ale čistě subjektivně by mi přišlo spíš fajn, aby ten počet kandidátů byl takový, jaký je, protože to odráží určité nebo může odrážet určité názorové spektrum, a asi ten důvod, proč ta přímá volba vlastně nakonec prošla, je právě takový pokus o oživení přímé demokracie, protože na rozdíl od volby stran tady si mohou lidé vybírat konkrétní kandidáty a je to prostě snazší. Je snazší se zorientovat v tom, když potom v debatě jeden člověk zastupuje svoje názory, ať už je to kandidát stranický nebo, nebo nezávislý. A je potom snazší se s tím buď ztotožnit nebo naopak se proti tomu nějak vymezit. A myslím si, že ten počet kandidátů může ovlivnit i zájem o tu prezidentskou volbu a že to může být určitým barometrem toho, jestli tedy společnost je opravdu tak znechucena strašně politikou a nepřijde k té volbě, anebo naopak, což si myslím, že by mohl být ten případ, že lidi přijdou právě proto, že mají možnost něco takhle přímo ovlivnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem vypovídá ta aktuální situace? Místo toho, abychom studovali programy kandidátů, tak v podstatě se bavíme o matematice.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, tak ta aktuální situace vypovídá právě o tom, že ten zákon nebyl dostatečně dobře připraven, že tam jsou skuliny v něm, které právě připouštějí tedy ten dvojí výklad, kvůli kterému se tohle všechno děje. No a co na to říct? No, je to škoda, že s tím zákonodárci nedokázali počítat, nebo že tady tomuhle nebezpečí se nevyhnuli, a bylo by fajn, aby ho co nejrychleji prostě napravili, abychom se k těm programům a k těm debatám měli šanci dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se vrátil z Londýna, kde jste nakupoval v uvozovkách umělce do příštích sezon České filharmonie. Jak to probíhá?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak to probíhá tak, že částečně máte předem vytipované umělce, to jsou takové ty velké hvězdy, u nichž je docela problém i třeba s dvou, nebo tříletým předstihem je získat, takže musíte mít představu, kdy třeba v roce 2016 nebo v roce 2017 by ten člověk mohl přijet a není to nakupování jenom záležitost nějakého třeba vyjednávání o penězích. Je to právě často taková zajímavá skoro až detektivka, protože musíte nabídnout tomu agentovi toho konkrétního umělce něco zajímavého. A to něco zajímavého je určitě Praha jako město, to je atraktivita veliká pro umělce. Stejně tak Česká filharmonie jako orchestr je zajímavá. Ale vždycky to musíte ještě zkombinovat s něčím, to znamená třeba se zajímavým repertoárem, který běžně ten umělec nedělá, nebo naopak s repertoárem, který ho velmi zajímá, se skladbami, které třeba chce propagovat a potom ho to přiměje do Prahy přijet a má to zase dva aspekty. Jednak se snažíme získávat ty velké hvězdy právě proto, aby publikum dostalo třešničky na dortu do sezony, ale zároveň a to je možná ještě dobrodružnější, se snažíme hledat nové talenty a to není úplně snadné, protože tam se nemůžete spoléhat na ty papírové předpoklady, na to, kdo má jaký životopis a kdo už s kým a kde hrál, ale je lepší spolehnout se na vlastní úsudek, takže potom chodíme na koncerty, posloucháme a podle toho, kdo nás zaujme a připadá nám, že by mohl být tou budoucí hvězdou, tak toho nakoupíme takzvaně neboli tedy přivezeme do sezony a je hezké, když se potom podaří to očekávání naplnit, protože ta budoucí hvězda získá tím vztah k orchestru, získá vztah i k tomu městu, k tomu místu a to, co jsem říkal na začátku, to znamená ta motivace těch etablovaných umělců už potom je u tohohle typu vztahu velmi snadná, protože se ten člověk rád vrací, když má nějakou společnou historii s vámi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se získávají takové hvězdy jako třeba Jonas Kaufmann nebo Netrebko, která ostatně v Praze před pár dny vystoupila?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak říkal jsem, že to není jenom o penězích, ale musíte mít určitou velmi značnou finanční hotovost nebo tedy připravenou rezervu, protože ti umělci jsou velmi drazí nebo jejich honoráře, ale pak se získávají, jak jsem říkal, na dramaturgii, to znamená buď na program, anebo taky na spolupráci s jiným umělcem, čili například Jiří Bělohlávek, který má velmi dobrý osobní vztah s finskou sopranistkou Karitou Mattilou, tak jenom tím, že jí nabídl spolupráci v Praze na koncertě, tak tato pěvkyně přijela. U jiných zpěváků, třeba u Jonase Kaufmanna zase může rozhodnout repertoár, kdy se ne vždy, ne vždy třeba ten zpěvák touží pořád zpívat slavné árie, protože to po něm chtějí všude, ale když mu nabídnete místo toho třeba písňový cyklus, který je jeho srdci blízký, no tak potom je šance, že přijede. Ale je to tak půl na půl a řekl bych, že skoro ta větší polovina, nebo těch 60 % jsou ty osobní kontakty, které je potřeba si vytvořit, protože takové umělce, o takové umělce je obrovský zájem a oni potřebují mít i určitou důvěru k tomu, že to, co jim nabízíte, takže má smysl a že je to bude těšit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Diář zejména těchto slavných osobností, hvězd je opravdu plný. Který rok jste domlouval?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No u některých jsme byli až v roce 2016, respektive v sezoně 16/17, takže to už je hodně daleko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi prozradil mimo jiné, že dirigenti a intendanti při sestavování programu jako zdroj informací využívají například YouTube. Tam ostatně jsme svědky rekordního kliknutí, včera to bylo 817 milionů uživatelů. Hovořím o písni jihokorejského rappera, což je teda pravda, trošičku jiný žánr než klasická hudba.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je ta píseň Gangnam Style, to je hodně jiný žánr, a je to, je to taková opravdu zábavná spíš věc. Přiznám se, že mě to až vyděsilo teda, jaké množství lidí to sleduje. Ale na druhé straně mě zase potěšilo, že třeba na I Am Tunes, které jsou taky určitým měřítkem popularity, tak tady předtím klipem se umístila Adele s písní Skyfall, kterou teda ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K novému Bondu.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... naopak považuju za velmi zdařilou a umělecky hodně, hodně vysoko věc. Ale abych vám neutekl k toho, z toho YouTube. Používáme YouTube všichni, používají ho dirigenti, používají ho intendanti a je to prostě proto, že je to velmi rozsáhlý zdroj informací a právě to, když vám někdo nabídne třeba mladého sólistu začínajícího a vy nemůžete se zbalit a odletět do Londýna nebo do New Yorku si ho poslechnout, tak se podíváte, jestli na YouTube je nahrávka a byť vám to neřekne určitě všechno, protože nikdy to nezprostředkuje ten živý dojem, tak vám to ale naznačí. A už to naznačí poměrně hodně o tom, jestli má smysl se o toho umělce dál zajímat nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě docela zaujalo také v tom klipu rappera korejského se vtipkuje na účet korejské konzumní společnosti, která si užívá přepychového života v moderní čtvrti Soulu. Je možná i to určitý moment nebo podíl na tom úspěchu právě tato kritika, jak třeba se teď hovoří o protestsongu Tomáše Kluse, který zvítězil v anketě Zlatý slavík?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že to je úplně jiný příběh. Tady tohle nechci podceňovat nikoho z těch, kteří to poslouchají, já jsem si to taky poslechl několikrát. Ale tohle to třeba se dozvídám až od vás, co je obsahem toho klipu, to znamená, že nemyslím si, že by moc lidí to sledovalo s titulky, aby tedy zjistili, o čem se tam přesně zpívá, ale že to sledují prostě proto, že je to baví. Ale je to jenom názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme do Londýna. Jak slyší umělci na Českou republiku, na Česko, konkrétně na Prahu, když teď hovoříme o dvou metropolích?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Obecně, obecně slyší velmi dobře, protože i ty vztahy česko-anglické jsou velmi dobré po hudební stránce, to si datuje už od dob Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, kteří měli v Londýně velký úspěch se svými skladbami, takže je to jeden z velkých motivátorů právě proto, aby umělci k nám přijížděli, že je Praha tou svojí hudební a kulturní historií vůbec zvučná a přitažlivá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co Brno, které velmi dobře znáte?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Brno samozřejmě trpí tím syndromem druhého města nebo toho, že to není metropole, ale Brno má zase výhodu geografickou, že je blízko Vídně, takže se tam dá poměrně dobře navazovat spolupráci právě s rakouským hlavním městem, které je taky podobnou metropolí kulturní, ale ta přitažlivost samozřejmě u Prahy je nesrovnatelně vyšší historicky logicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to geograficky rozděleno. Praha směrem na jih a Morava směr jižní na Vídeň. Co jste vypozoroval, pane Marečku, v Londýně a v Anglii vůbec, co se týče zvyklostí publika, můžeme to srovnat tady s naším českým, moravským?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Můžeme, můžeme. Je to jiné, je to jiné třeba i v reakci na koncert u nás se většinou už je publikum hodně spokojené, tak se tleská velmi dlouho, v Anglii, v Americe je to podobné. Je ten potlesk třeba hodně intenzivní, ale hodně rychle taky skončí, to znamená, že se to neměří tou délkou, ale intenzitou. Pak zvyky publika taky závisí na nabídce. Ta je v Londýně pochopitelně bohatší než v Praze, o hodně bohatší. A myslím si, že tam i trošku nabídka vytváří poptávku, to znamená, že to, že lidi mají možnost vidět tak široké spektrum hudebních záležitostí, tak vyvolává i ten větší zájem. My jsme tam shlédli recitál jednoho mladého pianisty, teprve 20letého, který byl vystaven konkurenci asi 8 nebo 10 dalších koncertů ten večer v Londýně a ten recitál byl beznadějně vyprodaný v sále pro odhadem 1000, 1500 lidí. Čili to rozhodně svědčí o zájmu taky objevovat, který si myslím, že tady trochu chybí, v Praze že publikum rádo jde na hvězdu, o které ví předem, že to je hvězda, ale taková ta touha objevit, jít na nového, neznámého interpreta, ta chybí a musíme jí vytvářet větším PR nebo větší reklamou. A to bych byl rád, kdyby se podařilo změnit, protože potom objevíte skutečně klenot umělecký, objevíte ho třeba ještě nevybroušený, když je ten umělec mladý a je to daleko větší dobrodružství sledovat tu jeho dráhu od začátku, než koupit už hotovou hvězdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mise úspěšná?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Po této stránce mise úspěšná, protože zrovna tenhle klavírista, o němž mluvím, tak bude debutovat s Českou filharmonií v nejbližších letech v roce 2013 nebo 14, jak se nám podaří najít termín.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra se vás ptá prostřednictvím formuláře na webu Dvojky, o které naše umělce je v cizině největší zájem?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je dáno často oborem, ve kterém ti umělci působí. Určitě velký zájem je o pěvce, protože ti mohou být v angažmá významných operních domů a děje se tak. Máme teď i v mladé generaci řadu pěvců, kteří už jsou v zahraničním angažmá. U instrumentalistů je to složitější, protože oni se dostanou do zahraničí buď s nějakým orchestrem, s Českou filharmonií, s FOKem, s Pražskou komorní filharmonií, s kýmkoli z českých tedy orchestrů nebo by je musel pozvat na turné zahraniční orchestr, což už je o něco vzácnější, protože tam vždycky funguje to národní spojení, pokud máte co nabídnout v té konkrétní hudbě, jako že Češi mají co nabídnout. No, anebo se dostávají do zahraničí prostřednictvím recitálů, prostřednictvím výuky na zahraničních školách. Třeba Ivan Ženatý, houslista, který učí v americkém Clevelandu, předtím učil v Drážďanech. Myslím, že i Pavel Šporcl poměrně dost cestuje. No a dirigenti cestují. Dirigenti cestují hodně. Tam je to dáno úplně přirozeně, protože orchestry mají jednoho šéfdirigenta, který udělá třeba polovinu těch programů za rok a na druhou polovinu si zvou hostující dirigenty, takže Jiří Bělohlávek, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Petr Altrichter, mohl bych jít dál a dál. Určitě bychom našli takových 10, možná 20 dirigentů, kteří více či méně cestují po světě, anebo mají i zahraniční posty, kdy třeba Jiří Bělohlávek zastával dlouhá léta šéfdirigentský post v BBC Symphony Orchestra, Jakub Hrůša je hlavním hostem Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Jiří Kout, který byl dlouhá léta ve Švýcarsku šéfem. A koneckonců Rafael Kubelík, kde ale bohužel to bylo tím jeho nuceným v podstatě odchodem ze země a potom působením v bavorském rozhlase mimo jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z Británie, odkud jste se právě vrátil, k nám přišla do Česka celá řada soutěží, které hledají různé talenty. Jakému renomé se tyto pořady v Británii těší?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No netuším úplně, jaké mají v Británii renomé, protože jsem je tam nikdy moc nesledoval, ale myslím si, že obecně tyhle soutěže mají fakt spíš zábavný charakter, protože to, že občas z té soutěže vzejde nějaká hvězda, je samozřejmě logické, protože ten marketing a PR, které se kolem toho točí, tak jsou veliké, ale když dám trošku možná hloupý příklad, když se podíváte na soutěže typu Souboj národů nebo takové ty zábavně sportovní soutěže, tak také asi nikdo nečeká, že z nich vzejde nový Jaromír Jágr nebo, já nevím, Bára Špotáková, a stejné nebo podobné je to u těch talentových soutěží. Každý, kdo měl kdy co společného se sportem nebo s uměním, tak ví, že to vyžaduje velikánskou dřinu a vůli a spoustu času, který se nedá úplně obejít. A myslím si, že ty soutěže opravdu mají především pobavit, což teda činí. A mají ještě jeden aspekt, který se i v té, řekněme, klasické hudbě projevuje, a to je význam PR a marketingu, že zatímco dřív mohl být operní hvězdou Luciano Pavarotti, který tedy objektivně trpěl velikou nadváhou, tak dneska je hvězdou třeba Jonas Kaufmann, který je prototyp takového opravdu krásně vypadajícího muže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Štíhlý muž.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
A sledujeme ten trend opravdu i u instrumentalistů, kde image umělce i ten vnější hraje určitou roli. Naštěstí to zatím nepřeválcovalo úplně tu uměleckou složku, to znamená pořád je důležité, co ten člověk dovede. Ale už se to všechno okolo nebere jako nadstavba, ale jako něco, s čím je potřeba pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Václav Klaus před 2 týdny vetoval nový zákon o audiovizi. Filmový průmysl je podle něj standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů. Co si o tom myslíte?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je docela těžká otázka. Já myslím, že to je principielně věc toho, jestli teda vůbec podporovat umění nebo ne, protože kdybychom to vztáhli na hudbu, tak hudba nebo orchestr konkrétně se může uživit komerčně. Všechno se dá nastavit tak, že to půjde komerčně, ale je otázka, jaký to má potom smysl. Když půjdeme do historie, tak i taková hvězda, jakou je bezesporu Antonín Dvořák mezi skladateli, tak musel do začátku dostat státní stipendium, které mu zařídil mimo jiné jiný slavný skladatel Johannes Brahms, a když půjdeme úplně od kultury a od muziky pryč, tak když se podíváme třeba do automobilového průmyslu, tak automobilky samozřejmě živí hlavně ta masově vyráběná auta, ale to, aby mohly vyvíjet nové technologie, aby se zlepšovaly motory, aby byly úspornější, lepší, tak to stojí ty největší peníze a to je ten největší luxus, na který oni si tady tou masovou produkcí vydělávají. No a tam, kde to nejde tak zařídit, to znamená, že není možné, aby třeba ten konkrétní orchestr nebo ten konkrétní umělec, když zase půjdeme od muziky dál, si to rozdělil, že bude částečně dělat komerci, kterou si vydělá na to umění, tak tam ta podpora je naprosto nutná. Je to třeba u skladatelů, když řeknu jméno Ivan Kurz, tak možná to posluchačům některým něco řekne, řadě z nich ne, ale když řeknu Četnické humoresky, tak tenhle pán napsal hudbu k Četnickým humoreskám, ale zároveň je to skladatel vážné, klasické hudby a to je jeho poslání. Luboš Fišer už zesnulý, který má řadu nádherných vážných skladeb, ale taky třeba hudbu k Arabele na svém kontě, takže tihle skladatelé to dokázali skloubit, ale měla by to být otázka volby, to znamená, neměl by se Miloš Forman rozhodovat, jestli bude točit komerční, komerčně úspěšný film nebo film, řekněme, artovějšího druhu, takže si myslím, že prostě ta podpora je potřeba. Je to výrazem i určité zralosti ve společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku jste mi nahrál takový asi oslí můstek, volba a rozhodování. Stále více rodičů se snaží oddálit nástup svých dětí do školy a žádají odklad školní docházky. V jedné třídě se tak pak mohou setkávat nebo čím dál častěji setkávají děti s věkovým rozdílem téměř dvou let. Co si o tom myslíte?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím si, že to je docela škoda, protože máme podobnou zkušenost. Můj starší syn měl odklad z toho důvodu, že je ale srpnový, v srpnu narozený, mladší už šel tehdy, kdy měl, a tam, kde ten odklad je opravdu proto, že dítě není zralé na školu, tak je určitě naprosto v pořádku, protože by tam bylo nešťastné. A tím ročním posunem se odbourá většina, vlastně skoro všechny problémy, ale to množení těch odkladů je spíš, myslím, způsobeno tím, i psychologové to říkají, že rodiče jsou prostě ctižádostiví a chtějí, aby to dítě bylo úspěšné nebo ještě úspěšnější a slibují si od toho odkladu, že bude mít tím pádem větší šanci na úspěch a to je podle mě dost veliká hloupost, která spíš prodlouží tu dobu školní docházky nebo studia. Myslím si, že by se mělo začínat prostě tehdy, kdy je dítě zralé, ani brzy, ale ani zbytečně pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Experiment na jedné pražské škole školní uniformy, které už 3 měsíce nosí 50 prvňáčků, se zatím osvědčil. Škola si od toho slibuje hlavně setření sociálních rozdílů mezi dětmi. Myslíte, že to k tomu přispěje?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, mně se osobně ten nápad dost líbí, protože si myslím, že ta uniforma minimálně tak v prvním plánu odvede pozornost od těch vnějškových věcí, ale je fakt, že většina psychologů říká, že to nefunguje, že to nepomůže ničemu. Teď jako kdyby ta jejich slova ilustroval jeden příklad z Cambridge, kde Cambridgeská univerzita zavádí u svých vysokoškolských studentů alternativní tresty za porušení disciplíny, protože u těch bohatých studentů nefungovaly pokuty, protože mohli zaplatit cokoli, takže nastupují veřejně prospěšné práce, jako mytí toalet a výkopové práce a jiné věci, takže určitě ty školní uniformy to nevyřeší, ale myslím si, že pokud jsou výrazem toho, že ta škola obecně funguje dobře, to znamená, že se právě snaží o stírání sociálních rozdílů, snaží se o to, vytvářet rovné prostředí, zdravé prostředí, tak na základě toho, že ten experiment vyzkouší, osvědčí se a zavede ho, tak si myslím, že školní uniforma není špatný nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo školství zveřejní plán, který má změnit přístup k umisťování dětí do praktických, dříve zvláštních škol. Reaguje tak na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který už před 5 lety konstatoval, že Česko diskriminuje hlavně romské žáky. Co si myslíte o případném rušení praktických škol? Toho se totiž obává minimálně 76 tisíc rodičů a učitelů, kteří podepsali na protest petici.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, myslím si, že zrušení takových škol by bylo určitě chybou, protože tak, jak jsme před chvíli mluvili o tom nástupu do školy, jestli odkládat nebo neodkládat, tak i tady je určitě velká skupina dětí, pro které ta praktická škola je prospěšná a které by v běžné základní škole prostě nefungovaly, byly by nešťastné a nesly by si s sebou trauma. Čili je určitě v pořádku posoudit nebo nastavit dobře ten systém toho, kdo se do takové školy dostane, ale rozhodně ne je zrušit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak viděl některé události kolem nás generální ředitel České filharmonie David Mareček. Děkuji.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí sociolog Jan Keller, profesor Ostravské univerzity. Příjemný den všem přeje Zita Senková.