Jak to vidí Alena Vitásková - 5. dubna

Moderátorka se ptala na činnost Energetického regulačního úřadu, na posílení postavení a ochranu zákazníků, na podporu obnovitelných zdrojů energie včetně otázky biometanu. Zeptala se i na mezinárodní problematiku vč. návštěvy Angely Merkelové či na akci Hodina Země.

Ing. Alena Vitásková obdržela titul Manažerka roku 2002. Po celou pracovní kariéru podporovala dobročinné akce, ať již v oblasti charity, zdravotně handicapovaných, kultury, sportu, vzdělání. Působila v čestných funkcích – například jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem paní Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, premiérově. Dobrý den. Vítám vás.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínám možnost ptát se našich "jaktovidičů" od pondělí naše novinka, samozřejmě dnes to platí také v případě paní Vitáskové prostřednictvím formuláře na webových stránkách dvojky. Patřila jste, paní předsedkyně o víkendu mezi ty, kteří na hodinu zhasli a připojili se k Hodině Země, mezinárodní akci, která chce upozornit na spotřebu, úspor energie a neblahý vliv člověka na životní prostředí, nebo třeba v myšlenkách jste akci podpořila, a nebo naopak? Co si vůbec o podobných happeninzích myslíte?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Akci jsem nepodpořila ani v myšlenkách, ani reálně, protože se domnívám, že je to akce špatná. A to z jednoho prostého důvodu. Pokuste se zeptat distributorů a přepravních soustav, co to dělá v síti, jaké jsou nárazy sítí, jaké to má technické dopady. Tímto způsobem se domnívám, nelze demonstrovat úspory v elektrické energii, že těch způsobů je podstatně lepších a jiných, než tady tento ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mi zní, pardon ...

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
... tady, tento způsob klidně povede k blackoutu, jestli si to uvědomují ti, kteří se zúčastňují tady této akce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to mi zní, jako víc škody než užitku?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Ano, z mého hlediska je to více škody než užitku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste prošla profesemi v plynárenství, od ekonomických po technické, pracovala jste také v teplárenské společnosti. Energetický úřad, Energetický regulační úřad jste loni převzala v době, kdy začala platit, nebo vstoupila v platnost novela energetického zákona, která vlastně implementuje třetí liberalizační balíček. Řekněte, prosím, našim posluchačům, alespoň v krátkosti ty hlavní priority Energetického regulačního úřadu.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Po mém nástupu jsem měla priority tři. Samozřejmě, že ty se rozšiřují. Ty první tři byly dědictví, ta druhá byla transformace úřadu a třetí bylo Quo vadis Evropská unie. V tom prvním balíčku dědictví se vypořádáváme a stále budeme ještě vypořádávat s dědictvím, které nám zanechalo bývalé vedení pod vedením pana Josefa Fiřta, ať už to jsou dopady obnovitelných zdrojů fotovoltaika a další a další. Ten druhý balíček je transformace, čili transformovat úřad tak, aby mohl plnit veškeré povinnosti, které mu z novely energetického zákona vyplývají, je to rozšíření pravomocí a povinností. A ten třetí balíček Quo vadis Evropská unie, Evropská komise, tam se zaměřujeme víceméně na skutečnou spolupráci s Evropskou komisí a s regulátory v Evropě tak, aby rozhodnutí neměla tak negativní dopad pro Českou republiku a české občany, protože každé rozhodnutí má vždy finanční dopad do českých rodin a pro české podnikatele. Já bych to možná ještě doplnila jenom pro objasnění. Energetický regulační úřad byl, vznikl v roce 2001 a k dnešnímu dni je to snad už 12. novela energetického zákona. Tak to už samo něco hovoří, že se energetický zákon mění téměř každý rok, což v prostředí energetiky je téměř chaos, než sofistikované řízení tohoto oboru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem přinesla ta zatím poslední novel? V čem je nová?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Poslední novela energetického zákona, která vstoupila v platnost v srpnu loňského roku, kromě toho, že učinila úřad samostatným, nezávislým, tak samozřejmě rozšířila pravomoce úřadu, a to v oblasti kontrolní činnosti, protože se nám rozšířila činnost o kontrolu v energetickém odvětví, v plynárenství, v teplárenství, v energetice. Je to ta část, kterou dříve dělala SEIKa, přešlo k nám. A ochrana práv spotřebitelů, hospodářská soutěž těch atributů je poměrně více. Nicméně pro zákazníka, nebo pro spotřebitele to znamenalo jednodušší výměnu, nebo jednodušší změnu pro dodavatele elektřiny a plynu. Takže je to do jisté míry větší možnost pro zákazníka na liberalizovaném trhu, ale s tím nám samozřejmě vzrostly další problémy, které s tím jsou spojeny, protože ochrana práv spotřebitelů, která patří do kompetence našeho Energetického regulačního úřadu, jednoznačně ukázala za toho půl roku, jak ten trh vypadá a jak zákazníci, spotřebitelé, jaké mají těžkosti, protože řešíme téměř 3 tisíce stížností, které k nám dorazily jenom v prvního kvartálu letošního roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych teď navázala vlastně emailem, který přišel už před vysíláním prostřednictvím našeho web a formuláře pro pořad Jak to vidí. Cituji: "Jak je možné, že stále nebylo zastaveno podnikání, v uvozovkách, malých regionálních energetických společností, například České energetické centrum JIH, kteří získávají své oběti z řad seniorů. Například slovy, tak nám tady podepište, že s námi nic uzavírat nechcete." Jak na to, co byste poradila, paní Renata se dotazuje.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Zastavit podnikání je poměrně složitý proces, to není jednoduché, musí být k tomu vybavená legislativa a my jsme v období, kdy de facto řešíme stížnosti obdobného charakteru, jak již jsem řekla před chvílí. Těch stížností je opravdu strašně moc a museli jsme na to zřídit malý úsek, který se zabýval pouze tady touto záležitostí. Nicméně v této chvíli připravujeme další kroky v legislativě, protože pokud nemáme v legislativě mantinely tak, abychom mohli činit tak, jak si možná někteří zákazníci představují, tak úřad prostě nemůže zakázat podnikání v této oblasti. Je pravda, že jsme podali i trestní oznámení, protože některé případy jsme vyhodnotili jako podvod, takže tyto případy řeší policie, některé případy šetří náš kontrolní úsek, tam budou samozřejmě sankce. Sankce v této oblasti jsou až do 15 milionů korun, když se zjistí pochybení a je to možné legislativou doložit. Nicméně nechceme dávat jenom sankce a vyřizovat stížnosti. V této chvíli připravujeme skutečně legislativní změny na podporu práv spotřebitelů a připravujeme v průběhu pravděpodobně ještě dubna stihneme sezvat všechny, já tomu říkám hříšníky, to znamená všechny obchodníky, na které nám přišly nebo chodí stížnosti. Chci s nima projednat stav na energetickém trhu, chceme podpořit kodex, morální kodex obchodníka tak, aby se každý zákazník pak podíval, jestli ten obchodník splňuje tento morální kodex, jestli splňuje to, co se od obchodníka očekává. Protože máme dva, dvě linie. Licence: ta je zákonem daná, co musí obchodníci splňovat, ale nic tam není o té morální zodpovědnosti, že třeba nechodí a nepodvádí seniory, protože my čteme skutečně stížnosti, které jsou až k pláči, jak podvádějí ty nejdůvěřivější, ty nejvíce zranitelné, kteří jsou vděčni za to, že jim tam ten mladý člověk pěkně oblečený, pěkně s nima popovídá, možná jim tam nechá propisku jako dárek a oni pak podepíší skutečně smlouvy, které ani podepsat nechtěli. Takže setkáváme se s tím a opatření, které teď připravujeme, tak chceme na trhu vytvořit trošku lepší podmínky, než v této chvíli jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě vysokých finančních sankcí, může úřad, nebo uvažuje o tom, odebrat i licenci?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Pokud zjistíme, že došlo k porušení jakéhokoliv kroku a budeme moci licenci odebrat, tak licenci odeberu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Údajů, které zveřejnil váš Energetický regulační úřad, paní předsedkyně Vitásková, vyplývá, že z tuzemských obnovitelných zdrojů se loni nejvíce rozvíjely bioplynové stanice, jejich instalovaný výkon vrostl o 63 megawattů, na 168 megawattů, naopak výkon solárních elektráren se zvýšil jen o 6 megawattů. Co se týče těch fotovoltaik elektráren, tak se setkávají s kritikou, že na ně připadá vlastně největší část té podpory obnovitelných zdrojů a že se tak velkou měrou podílejí na zdražení elektřiny. Měla tato zkušenost s fotovoltaikou vliv na to, že chcete od roku 2014, pokud to pořád platí, škrtnout všechny státní podpory obnovitelných zdrojů energie?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Já bych to brala jako celek. Protože celkově na obnovitelné, podporované zdroje je dotační částka pro rok 2012 38, 4 miliard korun. To se mi zdá poměrně hodně. Samozřejmě, že to není jenom na tento rok, ale tento závazek platí na 20 let, takže bude narůstat ta finanční podpora každoročně, protože obnovitelné zdroje by měly narůstat. A když to jenom tak jednoduše spočítáme, tak pokud by se podařilo zastavit další podporu od roku 2014, to znamená, že to, co je schváleno samozřejmě jede dál těch 20 let, tak se dostáváme na částku kolem bilionu korun, která z daňových poplatníků bude muset být vytažena z jejich kapes a bude muset být zaplaceno. A když vidíte, jak, nebo slyšíte, jak důchodci by měli být kráceni, já nevím, 100, 200 korun na důchodu, když slyšíte, jak postižení nedostávají to, co by dostávat měli, protože ekonomická krize v České republice je stejná jak v celé Evropě a na druhé straně bych měla rozhodovat, že se bude navyšovat podpora pro obnovitelné zdroje, ačkoliv to není třeba, protože elektrické energie máme dostatek, když ji vyvážíme a prodáváme, tak se musím zamyslet, proč bychom to měli dále dělat a proč bychom dále měli podporovat tento energetický zdroj. V této chvíli je to naprosto zbytečné. Proto připravuji samozřejmě to rozhodnutí regulátora, že chce zastavit další podporu, nebo pozastavit podporu od roku 2014, je to první rozhodnutí a samozřejmě ještě ruku v ruce pak musí být legislativa, která toto umožní. Takže mé jednání povedou dál s těmi, kteří tu legislativu vytvářejí, kteří ji schvalují tak, abychom mohli skutečně od roku 2014 pozastavit, nebo lépe řečeno zastavit nové zdroje obnovitelné zdroje, které si vyžadují podporu. K té fotovoltaice bych sdělila asi tolik, fotovoltaika vyrobí asi 12 % elektrické energie z toho balíku těch obnovitelných zdrojů, ale z toho dotačního, finančního balíčku vezme 68 %. Vidíte ten strašný nepoměr. Vidíte také, jak fotovoltaika já si myslím, že ten úmysl nebyl, aby byla na polích, tam, kde dříve rostlo zelí, že si myslím, že to nebyl úmysl, aby skutečně hyzdila krajinu a znehodnocovala úrodnou půdu. Pokud fotovoltaika měla být a měla mít podporu, a já si myslím, že to bylo správné, tak to byly střechy rodinných domků, dejme tomu střechy nějakých hal u podnikatelů, kteří si s tím vylepšili své podnikání, mohla být na půdě, ale tam, kde jsou skládky, kde se ví, že ta půda nebude moci být dalších 50 let vůbec využívána. To pak bylo použití fotovoltaiky v místech, kde to mělo smysl. Ale to, co se odehrálo v posledních letech a především v roce 2010, kdy do jisté míry se den ze dne zlomila cena o 55 % a mnoho podnikatelů se dostalo zase do těžké situace, a jsou to podnikatelé ne ti spekulanti, jsou to ti drobní, malí podnikatelé, kteří v dobré víře si prostě chtěli postavit malou elektrárnu, tak ti na to doplatili strašně špatně. Tak si myslím, že ta regulace tak, jak v dřívější době byla, i v této oblasti, že byla, nebyla nastavena úplně správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U které ze zelených zdrojů energie byste alespoň teda do toho roku 2014 ji podpořila, respektive, kdo by mohl, měl dostat výjimku? Jsou to malé solární elektrárny?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Tak teď jedou vlastně všichni, protože ta podpora není zastavena nikde. Není ani možné do toho roku 2014 na to nějak sáhnout. Ale já se domnívám, že malé solární elektrárny na střechách rodinných domů, to jsou dvě 5 kilowatt výkon, to jsou skutečně malé, tam ať to podporováno dále je, protože to pomáhá vlastně tomu malému občanovi, který si s tím vylepší své domácí rozpočty. A co se týká u dalších zdrojů, tak jsou to bioplynové stanice a nechtěla bych, aby se míchal bioplyn a biometan. To je úplně něco jiného. Takže bioplynové stanice u zemědělců, kteří chovají dobytek, kteří si pěstují pícniny, kteří si pěstují biomasu, kteří nepěstují jenom monokultury, ale, a tím nelikvidují půdu, čili podpora regionů malých zemědělců bioplynových stanicích, tak si myslím, že je trend, který by měl v České republice podpořen, měl by být podpořen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to teda s tím biometanem? Vy vyrujete také před příliš vysokou podporu právě u biometanu. Nyní ale po schválení příslušného zákona klesla, pokud mám správné informace, ze 4 tisíc korun na 1700.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Ano, ano, protože biometan to je přes kopírák developerský projekt fotovoltaiky. Jak to dopadlo s fotovoltaikou všichni víme, kolik miliard to stojí, taky víme a biometan je připravován úplně stejně. Z mého hlediska, pokud někdo bimetan chce vyrábět z bioplynu a chce ho vtláčet do plynových potrubí, distribučních, tak prostě, ať to dělá, ale ať nechce peníze po ostatních občanech, ať si to vezme jako podnikatelský záměr, ať ho vyrábí, ať ho prodává, budeme mu tleskat a určitě by neměl být dražší, než je zhruba cena zemního plynu, který dovážíme z Ruska, nebo z Norska, což zhruba je těch 500 korun, když to vezmeme s porovnáním. Tak ať vyrábí biometan, ať ho prodává, ať soutěží na trhu, ale ať nechce peníze po občanech České republiky a po firmách v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a dotaz pro vás opět prostřednictvím formuláře na našich webových stránkách. "Jak si vybrat dodavatele ekologické elektřiny vím. Co ale plyn? Nenacházím moc možností, ke komu se připojit. Můžete mi poradit, čím se řídit a podle čeho si vybírat?"

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
No, u plynu je to ekologicky plyn, jako plyn je jeden, je zemní plyn, který se u nás prodává. To, jestli je to ze zdrojů z Norska, nebo je to ze zdrojů z Ruska, ono kvalitou je zhruba stejný, říkám zhruba a zákazník si bude vybírat pouze obchodníka, čili si nebude vybírat toho těžaře, ale obchodníka v Česku. A obchodníka si musí vybírat tak, aby měl jistotu, že tento obchodník má plyn zajištěn i v zimním období, kdy by měl mít uskladněn zemí plyn v podzemním zásobníku, že si tyto kapacity zajistil. Tím zajišťuje bezpečnost dodávky i pro tohoto zákazníka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik energie, paní Vitásková, z obnovitelných zdrojů by Česku postačilo?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Tak my jsme se zavázali v dřívější době v Evropské komisi na 13,5 % v roce 2020, že pokryjeme z našeho energetického mixu naší spotřeby z obnovitelných zdrojů. Já, z mého hlediska je to absolutní maximum, protože my se musíme dívat nejen na to, co se zavážeme, ale musíme se dívat na ekonomické možnosti Česka a v této chvíli si myslím, že ekonomické možnosti Česka nejsou nakloněny tomu, abychom další miliardy investovali do obnovitelných zdrojů. Navíc já se domnívám, že jsem přesvědčena, že pokud bude pozastavena podpora obnovitelných zdrojů v tom roce 2014, tak možná za 3 roky uvidíme, že finanční náklady, investiční náklady na technologie vyrábějící obnovitelné zdroje budou tak nízko, že možná tento zdroj nebude potřebovat ani podporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by měl podle vás být poměr těch obnovitelných zdrojů a jaderné energie? Jaký by byl optimální mix?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Optimální mix, tak to je záležitost pochopitelně ministerstva průmyslu a obchodu, který připravuje tady tyto záležitosti v energetické politice státu, ale nicméně energetický mix určitě u nás bude jádro, já předpokládám, že bude kolem 50 %, důležitou úlohu hraje uhlí a nejméně důležitou úlohu hraje plyn. Protože jsme vybaveni a máme možnost spotřebovávat plyn ve větším možná, než v této chvíli spotřebováváme. Takže určitě by se do energetického mixu měl také dostat a je tam. Takže, když to podělíme, nám by klidně místo těch 13 %, 10 % obnovitelných zdrojů stačilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí, že, když dojde teda k těm škrtům státní podpory po roce 2014, že by se zelená energie bez těchto podpor jaksi stala cenově méně konkurence schopnou?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Tak ona už je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už je. A co s tím?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Však to podporujeme všichni. Každý z nás má na účtu, když mu přijde za elektřinu, kolik platí za obnovitelné zdroje. A když to vezmeme, tak ta cena vzrostla mnohonásobně. V roce 2009, jestli se nepletu, to bylo nějak 50 korun, nebo 58 korun na zelenou energii za megawatt hodinu a dneska to je to 470 korun za megawatt hodinu. A správně by bylo 670, kdybychom tam dali všechny korekční faktory, které převádíme do dalších let a kdyby nebyla podpora ze státního rozpočtu 11,7 miliard. Takže vidíte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si nepomůžeme.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
... takže vidíte, kolik doplácíme. Takže to není, že, že budeme mít levněji, nebudeme. Obnovitelné zdroje jsou drahé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz, prostřednictvím formuláře na webu dvojky: "Když je energie dostatek a exportujeme ji, ale není třeba podporovat obnovitelné zdroje, proč se tedy má rozšiřovat Temelín? Za ten dáme kolem 500 miliard korun a není v tom zahrnutá likvidace a náklady na provoz, kontrolu a tak dále." Pan Vladimír z Brna se táže. Co vy na to, paní Vitásková?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Tady v této oblasti by měli odpovídat představitelné ministerstva průmyslu a obchodu, protože ti připravují energetický mix a pochopitelně představitelé ČEZu, který bude Temelín stavět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak jaderná energetika, ke které jsme se dostaly, říká se, že rozhodne o vítězi francouzských prezidentských voleb. Nicolas Sarkozy brání orientaci Franice na jádro. Tuto politiku sdílí i naše vláda. Nebude to po Fukušimě přece jenom složité? Možná bych jenom doplnila, že náš největší soused, Německo, chystá naopak větrnou revoluci a chce do roku 2035 postavit u svého pobřeží 5 tisíc větrných elektráren. Ale asi se nelze určitě srovnávat s Německem v tomto směru.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Tak s Německem se určitě srovnávat nemůžeme ani v oblasti ekonomiky, ani v oblasti jejich strategických záměrů v energetice. Je to jejich rozhodnutí, co, jak se rozhodli s jadernými elektrárnami a jejich rozhodnutí, jak budou chtít energetický mix postavit. Nicméně Česká republika se rozhodla pro jádro a já jsem přesvědčená, že je to správně. Jak jsem zaznamenala předevčírem tu byla paní Merkelová. Myslím, že se shodli s panem premiérem, že do těchto věcí si oba státy nebudou hovořit a energetická politika v této oblasti je prostě tabu a já předpokládám, že to nebude mít vliv na naše vztahy teda s Německem, když my půjdeme cestou jádra, oni půjdou cestou větrníků. Ačkoliv si myslím, že větrné elektrárny jsou opravdu obrovským problémem, protože ty způsobují problémy v síti, ty způsobují blackouty a ty způsobují další ekologické škody. Ty ekologické škody jsou v mnoha, z mnoha důvodů. Kromě toho, že tyto velké parky mají vliv na zdraví občanů, kteří bydlí v nedaleké blízkosti, tak mají vliv na ptactvo, tak jsem četla a mám nějaké studie, vyhynuli ptáci v oblasti těch větrných elektráren. A to má zase vliv na ekologii, protože se rozmnožují zase hmyz a má to další a další dopad v ekologii. Takže každá cesta je složitá, nemůžeme říct, že jádro je špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostali jsme se vlastně k tomu třetím balíčku, který máte na stole a který jste i zdědila ve funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu, mám teď na mysli budoucnost energetiky. Také nedávno se v Praze vlastně konal 8. Mezinárodní regulační kongres, respektive fórum. Evropa je čím dál víc závislá na ruském zemním plynu, což má své nevýhody, pokud teda Rusko zavírá kohoutky, když má problém třeba s Ukrajinou, nebo s Gruzií. Také jsme závislí na Blízkém východu. Mimochodem o ruském gigantu Gazprom vyšla v Německu kniha, která vyvolala obrovskou polemiku propojování byznysu a politiky, protože v představenstvu Gazpromu je bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder, možná příště další naše téma. Jakou cestou se ubírá v energetice Evropa a Česko, paní Vitásková, jaký je ten kurz?

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
V této chvíli Evropa připravuje a jsou plněny některé ze záležitostí jednotného energetického evropského trhu. Zde Česká republika si stojí velmi dobře, protože jsme mezi těmi státy, které skutečně jsou připraveny na implementaci takzvaného remitu. Toto propojení, nebo společný energetický evropský trh znamená vlastně propojení celé Evropy, jak v přenosových soustavách elektřiny, tak plynu. V elektřině jsme kousek dál a skutečně ten projekt probíhá. Samozřejmě, že má své dětské nemoci, složitosti a je to velmi náročné tento trh takto vytvořit. Ale v plynu jsme kousíček pozadu, není, nejsme na, nejsme připraveni tak dobře, jako v elektrickém, v elektrické energii. Společný evropský jednotný trh, jeho sídlo bude v Lublani, budeme kontrolovat, nebo národní regulátoři kontrolují pak energetický trh a připravují se samozřejmě zase legislativní změny v této oblasti. Naše spolupráce s Evropskou unií, nebo s Evropskou komisí v této oblasti, u regulátorů jsou to dva spolky, SIR a ACER a oba vlastně sdružují regulátory evropských zemí a ti spolupracují na tom, aby jednotná politika evropská byla ku prospěchu nejen celé Evropské unii, ale především z mého hlediska každého národa. Takže naše krédo je národní zájmy nad zájmy evropskými a evropské nad světovými. To je krédo našeho regulačního úřadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tečka za dnešním vydáním pořadu Jak to vidí. Hostem byla Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Děkuji za váš čas a vaše postřehy.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Já děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v půl deváté Vladimír Kroc přivítá v našem pořadu světícího biskupa pražského monsignora Václava Malého. Zita Senková přeje příjemný den. Na slyšenou.

Alena VITÁSKOVÁ, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
--------------------
Děkuji.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.