Jak v přírodě rozpoznat, že se blíží déšť?
Vedle sledování meteorologických předpovědí se stále vyplatí znát zkušenosti zálesáků, přátel přírody a zemědělských hospodářů. Mohou se hodit na výletě nebo jen pro vlastní zálibu v pozorování přírody a potěšení z kontaktu s přírodou.
Jak poznat, že se blíží déšť?
Budete-li mít v noci příležitost pohladit trávu a zjistíte-li, že je téměř suchá, že kolem měsíce se rozzářil matný jas, kterému se říká studánka, někde i dvoreček, nebo že se hvězdy až nezvykle silně třpytí, chystá se změna počasí ze slunečného k uplakanému. Deštivo bude i tehdy, je-li ráno východ slunce prudký, paprsky okamžitě intenzivně září na tmavomodrou oblohu.
Srážky věští i jasné vzdálené kopce, které jako by byly velmi blízko, ani sebemenší opar nekazí výhledy. Do dálky je nejen dobře vidět, ale díky vysoké vzdušné vlhkosti i slyšet. Blížíci vlhké počasí signalizují i kameny a zdi, které jsou mírně orosené.
Sledujme i zvířata v přírodě
Se změnou počasí souvisí pokles atmosférického tlaku, který poznáme podle řady úkazů: Vlaštovky, jiřičky či netopýři loví nízko nad zemí. Také ryby využívající hmyzu létajícího těsně nad hladinou často vyskakují.
Další znamení deště: Rackové loví na mělčinách. Z půdy vylézají žížaly (nechtějí se nechat zatopit). Včely nelétají daleko od úlu, aby se před prvními kapkami mohly rychle schovat. Žáby zůstávají schované ve vodě. Předchozí den jsou slepice venku i při setmění. Kupovité, baňaté mraky mají tvar velkých kopců.
A co dál věští změnu počasí?
Sílí zápach z kanálů, špatně táhnou kamna a kouř, místo aby z komínů stoupal rovně vzhůru, se neochotně plazí po střeše. Citlivější jedinci pak snižující se tlak pocítí i podle vlastní únavy či ospalosti.
Další informace o předvídání počasí podle přírody najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.