Jak švábi ztratili sladký jazýček

Jedním z nejhojnějších druhů švábů je rus domácí (Blattella germanica), nevítaný návštěvník obytných domů, hotelů a dalších budov. V 80. letech minulého století jej lidé začali systematicky hubit sladkými návnadami s pomalu působícími jedy. Šváb, který pozřel návnadu, o pár hodin později zahynul. Pokud k tomu došlo v hnízdě, otrávil svými výkaly i další jedince.

Tento systém hubení rusů domácích byl efektivní jen dočasně. Kolem roku 1993 se objevili jedinci s averzí vůči sladké chuti, kteří se návnadám vyhýbali a tento rys přenášeli i na své potomstvo. Jak se švábi naučili vyhýbat sladkému, nyní zjistili vědci ze Severokarolínské státní univerzity.

Rus domácí na rajčeti|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Lukasc pl

Švábi vnímají chuť potravy prostřednictvím receptorů na vláskům podobných strukturách, které lemují jejich ústní ústrojí. Experimenty s víc než tisícovkou rusů domácích ukázaly, že glukózu, která se používá v jedovatých návnadách, vnímají normální jedinci jako sladkou. Těm rusům domácím, kteří se návnadám vyhýbají, však chutná hořce. Molekuly glukózy sice u nich zaktivují sladké chuťové receptory, ale tento signál je „přebit“ signálem z receptorů, které vnímají hořké. Hořká chuť je v přírodě univerzální známkou nebezpečné potravy, takže není divu, že se rusové návnad ani nedotknou.

Další druh cukru, fruktózu, vnímaly obě skupiny švábů jako sladký. Teoreticky by tak bylo možné nahradit glukózu v návnadách fruktózou. Vědci se však obávají, že učenliví švábi se takovému triku přizpůsobí a efekt bude zase jen dočasný.

Zdroj: Science