Jak si vypěstovat plody mochyně peruánské
Ano, to jsou ony zvláštní oranžové kuličky lahodně nasládlé chuti, které se skrývají v obalech připomínajících jakési zlatavě nažloutlé lampionky. Pozor, velmi podobné, ale výrazně oranžové lampionky rostou na tzv. židovské třešni a bobule, které tyto dekorativní lampionky ukrývají, jsou jedovaté.
Pěstovat mochyni peruánskou není nijak složité. Tato jednoletá rostlina nevyžaduje téměř žádnou péči. Vysejte ji hodně brzy na jaře, nejlépe již v únoru. Pokud to nestihnete můžete si koupit již předpěstované sazeničky. Velmi malá semínka nejprve vysejte do substrátu a když vyrazí první pravé listy, sazeničky přepíchejte nejprve do sadbovače a pak každý zvlášť do kelímku nebo rovnou do malých květináčků či kelímků.
Následně je předpěstujte stejně jako rajčata. Ven sazenice vysazujte až po zmrzlých. Mochyně mají rády hodně živin (půdu obohacenou hnojem), hodně slunce a teplo, osvědčilo se je pěstovat před jižní zdí domku. V průběhu července a srpna se mochyně hodně rozroste a rozvětví a je třeba ji přivázat k opoře (třeba k bambusové tyčce).
V červenci mochyně začíná kvést
Po odkvětu se objeví malinký lampionek, ve kterém postupně roste a zraje třešeň. Plody ale dozrávají poměrně pozdě, až začátkem srpna do září.
Sklidit je však musíte před prvními mrazy. Uložte je pak v chladu a v suchu, kde vydrží i několik měsíců. Plody, které jsou ještě nezralé, ale už mají „bobulku“, skliďte také, a nechte je dozrát třeba v obýváku na okně, není to vůbec problém.
Pozor, konzumujte jen opravdu zralé plody
Nezralé plody i zbytek rostliny jsou jedovaté. Sladké, nakyslé a velmi příjemně aromatické dozrálé plody mochyně peruánské jsou výborné do ovocných salátů, pohárů, na marmelády a podobně, ale chutnají i jen tak do pusy.
Celý článek najdete v březnovém čísle časopisu Receptář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.