Jak si na zahradě vypěstovat proso
Pokud zralá zrna prosa setého oloupeme, získáme jáhly, velmi lehce stravitelnou potravinu bohatou na živiny i minerály. Jáhly jsou například zdrojem sacharidů, které se uvolňují postupně a zasytí proto na dlouhou dobu.
Mají i nízký glykemický index a obsahují vlákniny a jsou tedy vhodné při redukční dietě, při diabetu, a vůbec pro každého, kdo chce jíst zdravě. Proso si můžeme snadno vypěstovat. Nejčastěji pěstovanou starou tuzemskou odrůdou prosa je Hanácká Mana, jejíž semena lze sehnat v semenářstvích.
Co mu svědčí a co ne
Semena vyséváme až v květnu (v teplejších oblastech za příznivého počasí i koncem dubna) do řádků vzdálených 10–15 cm. Není třeba spěchat, vegetační doba prosa je krátká a úrody se dočkáme i u prosa zasetého v červnu. Aby semena vzklíčila a sazenice rostly, potřebují teplotu nejméně 10 °C. Při 5 °C přestává proso růst a mráz silnější než –2 °C klíčící rostlinky zahubí. Prosu nesvědčí těžké, chladné a zamokřené půdy, ideální jsou lehčí a výživné. Ze všech obilovin je proso nejvíce odolné suchu, protože má mohutné kořeny a jeho listy chrání ochlupení před vysokým výparem. Proso dozrává postupně.
Jak sklízet a sušit
Sklízíme je, jakmile začnou horní třetiny lat fialovět. Přitom i na malém záhonku si můžeme dovolit postupnou sklizeň. Lesklé pluchy odstraníme, dosušená zrna je ideální spotřebovat do tří měsíců, aby nežlukla. Sušit bychom je měli pozvolna, při teplotě do 40 °C. Prosná zrna se ve velkém loupají ve speciálních strojích, doma můžeme naši menší úrodu oloupat mezi dvěma prkénky. Odrůdy s bílými semeny lze loupat snadněji než odrůdy se semeny zabarvenými červeně či hnědě.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v prosincovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.