Jak se podařilo rozmluvit orangutana

„Lidé se v minulosti pokoušeli naučit mluvit gorily, šimpanze i orangutany. Ale tyto pokusy dopadly vždy naprostým fiaskem,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Znaková řeč

Přesto určitou schopnost komunikovat s lidmi lidoopi bezesporu mají. Někteří se dokonce naučili používat znakovou řeč. „Byli v tom velmi zdatní, naučili se stovky slov a byli schopni je spojovat do jednoduchých vět,“ řekl Jaroslav Petr.

„Ale schopnost modulovat funkci hlasivek a tvořit nové zvuky, to jsme byli přesvědčeni, že lidoopi neumějí, že řeč je ryze lidský evoluční vynález. Až nyní se ukazuje, že tento názor musí do starého železa,“ dodal biolog.

Řeč za oříšek

Lidoopí mlčení se podařilo prolomit americké bioložce v zoologické zahraně v Indianapolis v dlouhodobém pokusu s orangutaním samcem Rockym.

„Říkala mu jednoduché slabiky se samohláskami, například různé uaau, ouuo, někdy vysokým, jindy nízkým hlasem. Orangutan měl za úkol to po ní opakovat, včetně výšky hlasu. Když se mu to podařilo, dostal oříšek, když ne, nabádala ho konejšivě, ať to zkusí znovu,“ popsal Jaroslav Petr.

Naučil se 500 zvuků

Výsledkem její snahy bylo, že Rocky zvládl na 500 různých zvuků. Bylo jasné, že se to naučil od ní. Ale bylo potřeba ještě prověřit, jestli náhodou bioložka nevybrala zvuky, které jsou přirozenou součástí zvukového repertoáru orangutanů.

Orangutaní fonotéka

Vědci se tedy rozhodli porovnat Rockyho „mluvu“ s ostatními hlasovými projevy orangutanů. To bylo možné díky fonotéce, která obsahuje neuvěřitelných 12 000 hodin zvukových záznamů různých orangutanů z volné přírody.

Orangutan Žanda v ZOO Dvůr Králové nad Labem (ilustrační foto)|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

„Ukázalo se, že tam není žádná shoda, že zvuky, které vyluzuje Rocky, jsou originální. Byl schopen modulovat funkci hlasivek, měl chuť to dělat a dělal to proto, aby se dorozuměl s tou bioložkou,“ dodal profesor Petr.

Šikovná Tilda

Podobnou dovednost, i když ne tak dokonalou, v minulosti prokázala také orangutaní samice Tilda ze ZOO v Kolíně nad Rýnem.

„Ta také vydávala zvuky připomínající rytmus lidské řeči. U ní se ale nepodařilo prokázat, jestli to odposlouchala od návštěvníků a ošetřovatelů, nebo jestli to byla součást pestrého přirozeného hlasového repertoáru orangutanů,“ připomněl Jaroslav Petr.

Dlouhá historie řeči

To, co se podařilo u Rockyho, je důležité i z jiného pohledu. „Svědčí to o schopnosti změnit přirozený hlasový projev za účelem komunikace s někým druhým. A to je základ řeči. Jestliže ho mají orangutani, můžeme předpokládat, že tuto schopnost měli i dávní předci orangutanů i lidí. Jinak řečeno, historie řeči se ve světle tohoto experimentu ukazuje mnohem delší, než jsme si mysleli,“ řekl Jaroslav Petr.

Orangutan má „gen řeči“

Když se podařilo rozmluvit orangutana, nešlo by to i u šimpanze, který je lidem ještě o něco blíž? Překvapivě ne.

Za řeč je totiž zodpovědný specifický gen, který umožňuje dobře kontrolovat hlas. „Lidem nejpodobnější je tento gen právě u orangutanů. Jinak je ale evolučně vzdálenost mezi orangutanem a člověkem určitě větší než mezi šimpanzem a člověkem,“ uzavřel profesor Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.