Jak se čtou dinosauří stopy

10. duben 2011

„Stopami“ v širším smyslu slova nerozumíme pouze otisky končetin nebo sledy/série těchto šlépějí, ale také zkamenělá doupata, povrchové „požerky“ po projídání usazeniny bohaté na zbytky těl rostlin a živočichů. Jsou to ale i různé jiné zcela kuriózní „stavby“ a „vrty“ vytvořené živočichy. Jejich účel je často velmi podobný tomu, co začal dělat člověk, často s odstupem půl miliardy let po jednoduchých bezobratlých.

Kdo to tady jedl?

Obecně platí, že fosilní stopy jsou vynikajícím prostředkem k poznání způsobu života jejich původců. V mnoha případech (hlavně u bezobratlých) však nevíme, kteří původci mají konkrétní stopu (obytnou rourku, pásek „projedeného“ bláta“ apod.) „na svědomí“. I takovéto nálezy jsou však cenné, protože často definují přírodní podmínky daného místa mořského či jezerního dna nebo souše. U obratlovců, konkrétně u dinosaurů, je však možno zpravidla určit alespoň čeleď, ke které původce náležel, dále držení těla, rychlost pohybu a to, zda se pohyb odehrával na mělčině či na relativně pevné zemi. K nejcennějším poznatkům obvykle vedou plošně rozsáhlé sledy šlépějí odkryté na velkých plochách, ze kterých lze usoudit na velikost skupin v dinosauřích „tlupách“ a třeba i na to, zda chránili mláďata tím, že je udržovali uprostřed pochodující skupiny.

Příběhy slavných stop

Dinosauří stopy (Dinosaur State Park and Arboretum, Rocky Hill, Connecticut, USA)

Fascinujících nálezů stop (když už se zde budeme věnovat pouze těm dinosauřím) je celá řada. Jedním z nejúžasnějších objevů v dějinách paleontologie je série stop velkých sauropodů, „doprovázených“ rovněž mohutným dravým teropodem. Nález pochází z USA. Podle některých interpretací je zde zachycena „lovecká scéna“, změna směru dravce, který v jednu chvíli poruší paralelní trasu vůči sauropodům a útočí, načež je dobře patrné přenesení váhy na odrazovou nohu. Podle jiných názorů však toto vysvětlení není průkazné a teropod snad údajně prošel touto severoamerickou lokalitou o několik dní po své domnělé kořisti.

Dinosauři a indiáni

Objevy suchozemských stop sauropodů a hadrosaurů, učiněné na řadě míst během 20. století, zase vyvrátily zažitou představu o jejich způsobu života ve vodě – takto se „klasický“ Brontosaurus kreslíval ještě před několika málo desítkami let.
Fascinující je zjištění, že stopy dinosaurů nacházeli a vcelku správně vysvětlovali již severoameričtí indiáni. Na kolmých stěnkách jinak vodorovně usazených vrstev s dinosauřími stopami byly nalezeny indiánské skalní rytiny znázorňující – obrovské plazy!
Fosilní stopy dinosaurů dávají i informaci o největších zástupcích této skupiny. Ty největší z nich jsou totiž více než jeden metr dlouhé.

Význam stop

Dinosauří stopy (Dinosaur State Park and Arboretum, Rocky Hill, Connecticut, USA)

„Naše“ stopy od Červeného Kostelce jednak ukazují na velikost a na pravděpodobnou systematickou příslušnost původce, zadruhé svědčí o tom, že území bylo dinosaury navštěvováno spíše sporadicky, snad jako příležitostné napajedlo. Z hlediska geologické praxe je zdaleka nejdůležitějším poznatkem, že vrstvy těžené v lomu Devět Křížů musely být o řadu milionů let mladší, než se uvažovalo ještě před dvanácti roky (a dodnes se často mylně traduje). V raném triasu, kam byly usazeniny devítikřížských pískovců po celá desetiletí řazeny, totiž žádní dinosauři ještě vůbec nežili.

autor: Radek Mikuláš
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.