Jak prořezávat šeříky a kam se jít podívat na jejich sbírku

22. květen 2012
Rada pro tento den

Pro dobré rozvětvení keřů a vyšší násadu květů je důležitý pravidelný řez. Šeříky dobře obrážejí a na nových výhonech bohatě nakvétají.

Omlazení a prořezání

Potřebujeme-li staré rostliny zmladit nebo celkově radikálně zmenšit, nemusíme se řezu obávat. Šeříky dobře snášejí i hluboký řez, rostlina snadno zregeneruje ze spících oček. Nejvhodnější dobou pro takovýto zásah je období těsně po odkvětu.
Pěstujeme-li šeříky jako keř, vyřežeme všechny staré silné větve, ponecháme pouze jedno až dvouleté výhony a ty zakrátíme podle potřeby.
U stromkových forem odstraníme všechny proschlé a poškozené větve a ostatní seřízneme na délku asi 20–30 cm. Nové výhony začnou vyrůstat po několika dnech.

Využít ho můžeme i jako živý plot

Hluboký zmlazovací řez vede také k tvorbě nových výhonů od kořenů. U stromkových forem tyto výhony ihned po vyrašení odstraňujeme. U keřových forem to může být naopak žádoucí. Vynikající schopnosti regenerace po zmlazení a hojné tvorby kořenových výmladků můžeme využít i při pěstování živých plotů z šeříků, které v době květu vypadají opravdu nádherně.

Tip na výlet

Víte, kde je k vidění inspirativní sbírka šeříků, největší v České republice? V Dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy. Obsahuje 38 botanických druhů a jejich vzájemných kříženců ve 302 odrůdách. Jedinečná kolekce vznikla za podpory Ing. Václava Jabůrka, dlouholetého pěstitele, který se pěstováním šeříků zabývá již od roku 1964 a spolupracuje s mnoha významnými botanickými zahradami po celém světě. Podstatnou část své unikátní sbírky, která zahrnovala kolem 23 botanických druhů a přes 300 kultivarů a kříženců, daroval průhonické zahradě v letech 1988 až 2006.

Další pěstitelské tipy najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.