Jak překonat strach a úzkost? Bojujte, jinak máte v hlavě sedmihlavou saň, říká psychoterapeutka
Každý z vás určitě někdy zažil nejrůznější obavy, strach nebo úzkost. Podle terapeutky nejde o synonyma, ale o stupňování téhož. Strach a úzkost je totiž nezákladnější lidská emoce, kterou máme společnou ještě s praještěry.
„Obavu můžete mít téměř každý den a z čehokoli. S ní si určitě poradíte,“ tipuje Jana Tamchynová z BesNet Centra Praha. Pak je tady strach, který vás může držet déle, někdy dokonce i celý život. Je prý nesmírně důležité strach pojmenovat a ohraničit.
Strach je OK, ale...
„Úzkost je už neuchopitelný strach bez pojmenování. V úzkosti je vám hrozně nepříjemně a obvykle vám bude trvat dost dlouho, než ho dokážete překlopit do líp řešitelného strachu.“ Strach vás ale taky chrání, protože bez něj neumíte čelit nebezpečí.
Strach je sedmihlavá saň. Čím víc před ní utíkáte, tím víc roste a má víc hlav. Postupně vás dokáže zatlačit až do kouta, kde už nedokážete prožívat radost a těšit se z každého nového dne. Taky se může překlopit až k fobickým a panickým atakám.
Jana Tamchynová, psychoterapeutka
„Adrenalin se vylije z nadledvinek a pak jste schopni utéct, nebo naopak šturmovat do boje. To je úplně v pořádku. Problém začíná, když vám strach vydrží déle a pak jste citliví i na další podněty, které vám až dosud nevadily.“
Co dělat?
Když strach a obavy neumíte pojmenovat, když netušíte, proč se vám TO děje, je podle Tamchynové potřeba, abyste si sebe víc všímali. „Pozorujte, kdy se to stalo, za jakých okolností se stav vrátil, a taky si to hned zapište. Můžete cítit nejrůznější tlaky, bušení srdce, pocení rukou, červenání nebo taky úplnou ztuhlost.“
Jeden z dalších příznaků úzkosti může být i nespavost. „V hlavě se vám honí kolotoč informací, který vás ale pak stále víc zúzkostňuje.“ K popisu stavů vám pomůže stupnice 1−10, tedy od nejmenšího po nejhorší zážitek, kterou pak přidáte k poznámce o síle podnětu i následné úzkosti.
„Rázem máte vodítko k pátrání, co vlastně může za vaši úzkost. Jste tak na cestě k porozumění problému.“ Pokud ale máte opravdu vážnou fobii nebo jde o strach, který se bezdůvodně vrací, je prý čas vyhledat odborníka, nejlíp psychoterapeuta.
Jak na fobii? Třeba z pavouků?
Pokud máte třeba fobii z pavouků, můžete s odborníkem projít tzv. desenzibilizací, tedy kognitivně-behaviorální terapií. Fobický člověk se pod dohledem vystavuje problematickému podnětu, který se postupem léčby dokáže změnit. Stejně tak pokud máte třeba obavu přejít most.
„Nejdřív se s terapeutem pouze k mostu přiblížíte až do místa, kde začne narůstat úzkost. Pak to spolu rozeberou, získané podněty zpracují a další den jdou zas... o kousek dál. Nakonec fobik dokáže most přejít sám.“
Co na to Jana Tamchynová?
„Je to vaše naprosto přirozená reakce, protože to byl velký traumatický zážitek, který ale nebyl zpracován,“ hodnotí posluchačský příběh psychoterapeutka Tamchynová. Je prý na místě terapie. „Jako poslední pokus bych ale zkusila zasvěceného kamaráda-skvělého plavce. Spolu byste to mohli zkusit překonat. Přítomnost motivujícího člověka a znalce totiž dokáže snížit vaši úzkost. Někdy to stačí, někdy je třeba odborná pomoc,“ dodává.
