Jak používat pukléřku islandskou
Tento dužnatý lišejník z čeledi terčovkovitých je u nás nazýván a prodáván pod názvem islandský lišejník.
Má keříčkovitou stélku, která dosahuje výšky až 10 cm. U nás roste především na horách na kyselém podloží, například v Hrubém Jeseníku v okolí Praděda.
Islanďané ji dokonce pijí
Nejhojněji se vyskytuje na lávových svazích na Islandu. Islanďané pukléřku používají i jako potravu, kdy ji jemně umletou přidávají do mouky na pečení chleba a do obilných kaší.
Kvašením z pukléřky vyrábějí nakyslé nealkoholické nápoje. V minulosti používali pukléřku i ke konzervaci masa a k barvení látek.
Pukléřku sbíráme od jara do podzimu za slunečného počasí. Obsahuje mnoho minerálních solí, vitaminy A, B, jód, cenné enzymy, polysacharidy, hořčiny a membránový sliz.
Úprava pukléřky k léčebným účelům je velmi rozmanitá: můžeme z ní připravit prášek, nálev, macerát, sirup a odvar.
Na co pomáhá
Macerát je nejvhodnější k ochraně sliznic průdušek a žaludku. Užíváme jej samostatně nebo i ve směsích se slézem, kostivalem, lnem apod. I další léčebné využití pukléřky je široké: díky antibiotickým vlastnostem léčí záněty v dutině ústní, na průduškách, v plicích, žaludku či ledvinách.
Hojí žaludeční a dvanáctníkové vředy, snižuje kyselost žaludečních šťáv, tonizuje žaludek. Pomáhá při tuberkulóze, nevolnosti, zvracení a také při cukrovce.
Zevně odvar z pukléřky pomáhá při kožních problémech, popáleninách a nehojících se ránách. Podobné účinky mají i další lišejníky (např. větvičník slívový), které se však v současné době již pro malý výskyt či neznalost nepoužívají.
Celý článek najdete v časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.