Jak používat léčivky bez černý a bez hroznatý červený?
Jde o rady bylináře Ládi Vytáska.
Bez černý
k léčebným účelům se nejvíce užívají květy a plody tohoto u nás velmi rozšířeného keře či stromu. Květ bezu černého obsahuje kyselinu salicylovou, nahrazuje syntetická léčiva jako aspirin, anopyrin atd. Květ se nejvíce používá při nemocech z nachlazení, rýmě, angíně, chřipce, zánětu průdušek a revmatismu. Je silně potopudný a močopudný, a tím vyplavovuje škodliviny z těla. Květ dále obsahuje rutin, který napomáhá zpevnění cév a brání praskání drobných žilek. Léčivých účinků je celá řada, oprávněně platí lidové „Před heřmánkem smekni a před bezem klekni“. Čerstvé nebo sušené spařené listy černého bezu použité jako obklad pomáhají při revmatismu. Plody působí jako velmi silné analgetikum při neuralgiích, bolestech kloubů a páteře. Působí i mírně projímavě. Šťávu z plodů krátce povaříme, přidáme cukr a ke konzervaci alkohol. Receptů na přípravu je mnoho, záleží na chuti uživatele. V minulosti se bezinkami falšovalo portské víno.
Bez hroznatý červený
je keř se žlutavě zelenými květy a červenými plody. V naší přírodě roste velmi hojně převážně ve vyšších polohách na skalnatém podkladu. Léčivé jsou plody, které podporují pocení, obsahují vitamin C a B1 a mnoho dalších vitaminů, karoten, pektin, cukr a látky, které silně působí proti bakteriím a houbám. Z plodů lze připravit odvar, častěji se však z nich připravuje sirup. Při jeho přípravě je potřeba z plodů oddělit semena, která by mohla způsobit bolest žaludku a průjem! Šťávu z drcené dužniny povaříme a přidáme cukr v poměru 1:1. Má vynikající chuť mezi rybízem a malinami. Sirup uchováváme v chladnu a temnu. Užíváme 1 až 2 čajové lžičky při nachlazení, chřipce a angíně. Překvapivě zabírá i tam, kde nepomáhá velmi známá a rozšířená echinaceová tinktura.
Další informace najdete v srpnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.