Jak používat jako léčivku vrbu křehkou
Vrba křehká je nejhojněji rostoucí keř nebo strom z čeledi vrbovitých. Roste na vlhkých místech podél vodních toků a rybníků.
Z léčebného hlediska byla dlouho doporučována pouze vrba bílá, podle posledních vědeckých výzkumů ovšem vrba křehká, vrba nachová a vrba lýkovcová obsahují více léčivého salicinu než vrba bílá.
Léčivé jsou všechny části vrby křehké – kůra, listy i květy.
Použití je velmi široké s výjimkou osob, které mají alergii na salicyláty a těch osob, které trpí, nebo donedávna trpěly žaludečními vředy.
Účinky vrby křehké jsou silné
Proto by ji raději neměly užívat také těhotné ženy. Odvar z pět minut povařené rostliny nahrazuje syntetický aspirin a anopyrin a pomáhá tedy při nachlazení a chřipkách, dále při různých neuralgiích, jako je například zánět trojklaného nervu, při migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě.
Vrba má i uklidňující účinek
Pomáhá například při nespavosti. Odvar nemusí být jen vodní, vrbu můžeme povařit i v červeném víně.
Květy jív, známé kočičky, obsahují i ženské hormony a v dřívějších dobách je o Velikonocích jedly mladé dívky, aby otěhotněly, a starší ženy, aby zmírnily nepříjemné příznaky přechodu – babky bylinářky dívkám a ženám doporučovaly pozřít tři květy vrby denně.
Vrbový odvar užívaný zevně hojí revmatismus, různé hnisavé nehojící se kožní vyrážky a podobně.
Léčivé a omlazující účinky na kůži mají čerstvé ozdoby z čerstvého vrbového proutí jako jsou různé prstýnky a náhrdelníky, které je ale třeba po dvou týdnech vyměnit.
Z těchto tradičních způsobů léčivého užití vrby křehké se zachovala pouze velikonoční pomlázka, která by měla být čerstvě upletená a jíž by se měly mírně šlehat dívky a ženy na holá lýtka.
Celý článek najdete v časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.