Jak pomoct tělu, aby porazilo nádor?

První zmínky o tom, že je lidské tělo schopné porazit nemoci včetně nádorových, pocházejí už od starých Egypťanů. „Když trpěl jeden z faraonů kožním nádorem, jeho lékař mu jej nařízl a namazal nesterilní mastí. V reakci na to tam vznikla infekce a silná zánětlivá reakce, spolu s ní pak odešel i nádor,“ uvádí v Meteoru imunolog Václav Hořejší.

Podobný příběh se pojí i se svatým Peregrínem ze 13. století, ještě v 18. a 19. století se metoda léčby rakoviny pomocí infekcí s proměnlivými úspěchy používala. Když však odborníci ve 20. století metodu vědecky ověřovali, její účinnost se nepotvrdila. Přestože tedy bylo možné předpokládat, že se imunitní systém dokáže s nádory vypořádat, důkazy chyběly.   

Imunita má v mládí proč bojovat

Infekční onemocnění nás postihují během celého života. „V dětství a během období reprodukční zralosti dobře fungují selekční imunitní mechanismy, protože evoluci záleží na tom, aby se vyvinuly takové obranné reakce, které nás ochrání, abychom zplodili potomky,“ vysvětluje Václav Hořejší. Oproti tomu v postreprodukční době, tedy ve stáří, už není z pohledu zachování rodu zdraví tak důležité, proto je lidský organismus ke stáru zranitelnější a slabší.

„Už začátkem 20. století vyslovil jeden ze zakladatelů imunologie Paul Ehrlich hypotézu, že imunitní systém nás možná nepozorovaně chrání proti nádorům, odstraňuje je už v samém počátku, teprve ke stáří nebo při oslabení organismu už to systém nezvládá a onemocnění propukají,“ dodává Václav Hořejší.

Imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Dvaceti minutách Radiožurnálu v roce 2011 |foto:Alžběta Švarcová,Český rozhlas

Třeba právě proto je rakovina u dětí a mladých lidí výjimečná, náš imunitní systém je totiž dokáže ubránit. „Imunologický dozor“ částečně funguje, ale má to těžké, protože nádorové buňky se všemožně maskují, aby vypadaly nepodezřele. Kdybychom je odmaskovali, mohlo by být vyhráno.

Revoluce v imunoterapii nádorů

„Právě v poslední době došlo k průlomu. Hovoří se o revoluci v imunoterapii nádorů. Před pár lety jsem četl komentáře z amerického onkologického kongresu, kterého se účastnilo asi 10 000 odborníků, přičemž polovina sdělení se týkala imunoterapie nádorů. Rýsuje se situace, že možná standardní chemoterapii jednou nahradí imunoterapie,“ předpovídá optimisticky Václav Hořejší.

Jde o to, že se podařilo objevit látky, které pomáhají imunitnímu systému nádorové buňky odhalit. „Dnes už je regulačními úřady v USA a Evropě schválena asi desítka protilátek proti inhibičním receptorům na povrchu buněk imunitního systému, když mluvíte s onkology, kteří je používají, je prý jejich účinek až zázračný,“ prozrazuje imunolog.

Žluté kytičky na podporu pacientům s rakovinou se staly i symbolem naděje |foto:Tomáš Adamec

Metoda prý ale nefunguje na všechny typy rakoviny stejně. Výborné výsledky ale měla třeba u pacientů s melanomy v pokročilém stadiu metastatického rozsevu po celém těle. „U mnoha pacientů v beznadějném stavu vedlo nasazení této léčby k jejich úplnému vyléčení nebo zásadnímu prodloužení života o mnoho let,“ zdůrazňuje Václav Hořejší.

Nicméně imunologická léčba je velice drahá. Některé látky na stimulaci imunitní odpovědi jsou dokonce stokrát dražší než běžná chemoterapie. To je také jeden z důvodů, proč není tento druh léčby plošně rozšířený. Navíc nikdy není dopředu jasné, komu přesně metoda pomůže, a komu nikoli. Nejsou zcela propracované metody, jak to efektivně zjistit.

Přesto i v tom se rýsuje pokrok, vyvíjejí se tzv. biomarkery, spočívající v tom, že se například otestováním krve pacienta dopředu zjistí, zda léčba může zabrat.

„Je to obor, který jde mílovými kroky kupředu. Bere to až dech, jak je ten pokrok rychlý, beznadějní pacienti jsou najednou léčeni,“ dodává Václav Hořejší. Další možnost léčby rakoviny představuje povzbuzení imunitního systému prostřednictvím vakcinace. Ostatně třeba očkování proti rakovině děložního čípku už je v běžné praxi několik let…