Jak omezit nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou
Jsme náchylní na přenos jakékoli nákazy od klíšťat hlavně proto, že klíšťata přicházejí do styku s naší krví. Jak tomu zabránit, případně jak se zachovat, když už klíště máte?
Krev sají pouze samičky klíšťat po spáření. Potřebují ji, aby mohly naklást velké množství vajíček. Přisátá samička může na hostiteli sát až tři týdny a za tu dobu dokáže ze tří milimetrů dorůst do centimetrové velikosti.
Největší pravděpodobnost, že budeme napadeni klíštětem, hrozí v listnatém lese s hustým podrostem, klíšťata se ovšem vyskytují i na otevřených loukách a v městských parcích.
Jak se chránit
Pozor bychom si proto měli dávat při turistice, kempování i práci na zahradě. Klíšťata neskáčou ze stromů, jak se traduje, nýbrž číhají v přízemní vegetaci. Proto mají svůj význam vyšší holínky a kalhoty, nejlépe ošetřené repelentem, a důkladná kontrola po návratu z výletu.
Klíště nemá oči, ale prvním párem nohou umí výborně čichat, vnímat teplotu i nepatrné vibrace ve vzduchu. Teplokrevného tvora tak vycítí až na dva metry. Dokonce rozpozná i oxid uhličitý, který potenciální hostitel vydechuje.
Jak se zbavit nezvaného hosta
Pokud se na nás již klíště přisálo, uchopíme je co nejblíže pokožce pinzetou s jemnou špičkou. Vyjímáme je jemným tahem směrem nahoru, po vyjmutí vydezinfikujeme ranku jódem.
Vyjmuté klíště zabalíme do ubrousku a spláchneme do záchodu. Pinzetu vydezinfikujeme a řádně si umyjeme ruce. V případě nouze klíště seškrábneme nehtem nebo nožem, zbytky sacího ústrojí v pokožce riziko infekce nezvýší, kůže je navíc brzy vyloučí podobně jako třísku.
Důležitá rada na konec
Pokud během 4 týdnů po přisátí klíštěte zjistíte některý z příznaků, jako jsou horečka, únava, bolesti hlavy či svalů, nevolnost, ihned navštivte lékaře!
Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
