Jak množit fíkovník a další jihoevropské rostliny
Půvabné jihoevropské dřeviny lze pěstovat ve středoevropských klimatických podmínkách nejlépe jako rostliny přenosné.
Začíná to na dovolené
Mezi nejčastější rostliny, které na dovolené obdivujeme, patří granátovník čili granátové jablko (Punica granatum), fíkovník (Ficus carica) a oliva (Olea europea), pěstované jako užitkové rostliny, či oleandr (Nerium oleander) nebo aukuba (Aucuba japonica), rostliny okrasné. Lze je množit generativně semeny, ale tento způsob je zpravidla zdlouhavý, semenáčky rostou pomalu a bývají náročnější na péči. Pokud se v tuzemských podmínkách dočkáme plodů, je to až za dlouhou dobu, někdy až po deseti letech a plody bývají malé a nepříliš chutné. V praxi se proto generativní množení téměř nepoužívá, zato s řízkováním se dočkáte úspěchu rychle.
Množení
Z dospělých rostlin odebereme polovyzrálé (tj. částečně zelené a částečně již dřevnatějící) řízky v délce asi 10–20 cm, které by měli mít 3–6 oček. Všechny listy zkrátíme asi na polovinu až třetinu, na cestu zabalíme větvičky do jemnějšího vlhkého papíru nebo látky a vložíme do pootevřeného igelitového sáčku. Takto připravené řízky snesou jedno až dvoudenní cestu. Při delším cestování musíme kontrolovat, zda řízky nevysychají nebo nezačínají pod papírem plesnivět.
Sázení
Na řízcích ponecháme 3-4 zkrácené horní listy, zbylé odstraníme. Větvičky dole těsně pod očkem mírně šikmo seřízneme. Pro lepší zakořenění můžeme řízky předem ošetřit některým ze stimulátorů zakořeňování. Poté řízky zapíchneme z jedné třetiny až poloviny do substrátu v květináči. Dostatečnou vzdušnou vlhkost řízkům zajistíme zakrytím květináče plastovou láhví s uříznutým dnem, průsvitným perforovaným kelímkem nebo pokojovým skleníčkem.
Půda
Jako substrát použijeme směs zahradní zeminy smíchané s perlitem nebo pískem v poměru 1:1, případně také všechny složky v poměru 1:1:1. Směsí naplníme květináče a substrát prolijeme, aby byl mírně vlhký.
Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.