Jak ježkovi, bodlinatému zahradníkovi, poděkovat za pomoc

17. září 2012
Rada pro tento den

Na polích ani ve smrkových monokulturách se ježkům nedaří, proto se rádi stahují do zahrad. I v zahradách je však místo útulných úkrytů pod hromadou dříví či kamení, v kůlnách a stodolách stále častěji vítá jen dokonalý trávník a několik pečlivě upravených záhonků.

Ježci jsou v takovém prostředí vlastně bezdomovci. Nabídněme jim proto útočiště, přátelskou zahradu. Odmění se vydatnou pomocí při udržování přírodní rovnováhy na zahradě, neboť zkonzumují velké množství škodlivého hmyzu i malých plzáků. Ježek je schopen sežrat téměř tolik potravy za den (respektive noc) kolik sám váží!Trocha nepořádku někde v koutě zahrady vůbec nevadí. Může být zakrytá keři. Poskytne útočiště nejen ježkům, ale i mnoha dalším vítaným obyvatelům zahrady.

Co ježci potřebují?

Třeba skupinu hustých keřů s kupkou větví a listí či přístupnou kompostovou hromádku ze zbytků rostlin. Ježkům můžeme postavit i domeček, tedy zimní úkryt v zemi. Měl by mít rozměry stěn asi 40 cm, výšku aspoň 30 cm. Vchod vysoký 15 cm by měl být prodloužený a mírně svažitý směrem ven, aby do příbytku nezatékalo. Obytný prostor ze třetiny vyplníme senem či listím. Přístup vzduchu zajistíme trubkou a otvorem ve stropě či zadní stěně. Trubku umístíme do otvoru tak, aby dovnitř nezatékalo a aby se přívod vzduchu nemohl ucpat.

Umístění a využití domečku. Na co si dát pozor?

Domeček musíme zapustit do země, pod kompost, či pod hromady listí a podobně, aby nepromrzal. Ježci si jej možná oblíbí natolik, že v něm zůstanou i po zimě a vychovávají zde mladé. Proto pozor při čištění. Ježci si příbytek obvykle najdou sami, ale můžeme je navést i pamlskem položeným před vchod.

Další informace o ježcích a mnohé jiné zahradní fauně najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio