Jak hospodařit s dešťovou vodou

15. květen 2014
Rada pro tento den

Dešťovou vodu nemusíme využívat jen na zavlažování zahrady, může sloužit i na splachování WC či na praní.

Ve větším množství bychom ji měli skladovat na chladném místě, kde není vystavená přímému slunečnímu záření a před uložením by měla projít filtrem.

Především u nových nebo rekonstruovaných objektů je vhodné uvažovat o zbudování cisteren umístěných v zemi. Pokud vodu skladujeme ve sklepě, neměla by v něm teplota přesáhnout 18 °C, aby se nemohly rozvíjet mikroorganismy, které vodu kazí.

Na trhu jsou k dostání nádrže různých tvarů, například do zahrady s vysokou hladinou spodní vody nebo na skále se hodí nízké a široké, jinde se uplatní kulovité či válcovité. Nejčastějším materiálem je trvanlivý plast, který na rozdíl od kovových nádrží nevyžaduje uložení do betonu.

Dešťovou vodu ze střechy je třeba čistit
Obsahuje totiž organické látky, jako jsou pyl, klacíky, listí, ptačí trus či prach. Je také třeba mít na zřeteli, že z některých druhů střešních krytin, například z eternitu nebo lepenky, se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky.

Nepřípustné jsou materiály s pesticidy nebo nátěry s obsahem pesticidů, voda z nich patří do čistírny odpadních vod. Také z nátěrů střech a okapů se mohou v různé míře uvolňovat nevhodné látky.

Dešťová voda pouze na zalévání nebo na ruční mytí auta nevyžaduje žádnou zvláštní filtraci, jen zajistíme, aby se do nádrže nedostávaly nečistoty, které by ji zanášely. Podstatně kvalitnější čištění zahrnující kromě filtrace také sedimentaci kalů v usazovací nádrži, vyžaduje dešťovka na praní.

Používáme-li dešťovou vodu na praní nebo na splachování v tlakovém systému, kdy musí projít tryskami, instalujeme do tlakového potrubí za čerpadlem jemný filtr.

Celý článek najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.