Ivan Kraus: Jsme prostě ve válce. Proti sobě nestojí armády, ale příbuzní
Proč se Evropa potýká s teroristickými útoky a musí intenzivně řešit otázku přistěhovalectví? Důvodů bude víc. Jedním z nich je vykořeněnost dětí lidí, kteří až dosud v nové zemi žili bez problémů.
„Tito mladí lidé se, na rozdíl od svých předků, cítí vykořeněně. Cosi v životě hledají a nenacházejí. Nikam totiž nepatří,“ říká spisovatel a publicista Ivan Kraus.
Žijeme v bolestné době. Množství uprchlíků odchází se svých zemí a snaží se najít nový život někde jinde. A uhlídat každého i možného teroristu taky nejde. „Jsme ve válce. A nenamlouvejme si, že jde jen o ojedinělé útoky a že se nás to v Česku netýká.“
„Podívejme se kolem sebe, a to třeba od Sýrie po Pákistán nebo Afghánistán. V této válce ale nestojí proti sobě armády, ale příbuzní příbuzných,“ říká spisovatel.
Území nikoho?
Život na francouzských předměstích se hodně změnil. Lidé se tam bojí pracovat a lékaři při návštěvách nemocných požadují policejní doprovod. Původní obyvatelé se už před několika lety odstěhovali.
Kde je problém?
Ivan Kraus ve Francii dlouho žil. Tvrdí, že je to etnicky nejpestrobarevnější země Evropy. „Můj soused byl z Maroka, zeleninu jsem kupoval u Alžířana, s Vietnamcem jsem denně probíral život. Nebyl mezi námi nikdy žádný problém. O to překvapivější je, že útoky neprovedli příchozí teroristé, ale místní.“
Mladá francouzská generace, tedy druhá generace přistěhovalců, ve 12 až 13 letech opouští školy a bez vzdělání se nedokáže uplatnit na pracovním trhu. „No a pak za nimi přijde radikální islamista, který jim dá peníze a nějakou nepravdivou ideu, proč bojovat. A oni jdou,“ dodává.
Opravdu si politici zprivatizovali pochod v Paříži? A jak vnímá boj za svobodu slova? Jak se dívá na satirický Charile Hebdo? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.