Ivan Kraus: Havel se řadí mezi osobnosti typu Gándhí nebo dalajláma
Od úmrtí Václava Havla uplynuly tři roky. Jeho poslední cesta se tehdy stala téměř národní pietou. Spisovatel Ivan Kraus vzpomíná na Havla pouze v dobrém.
Václav Havel může být příkladem člověka, který do politiky přišel „po straně“. Jako Mahátma Gándhí nebo dalajláma. „Neprošli si žádnou strukturou. Nebyli nejdřív hejtmany nebo senátory,“ vysvětluje příměr Ivan Kraus.
Ve světě skutečně není moc příkladů, kdy by se dramatik z vězení dostal až na Pražský hrad. Nebo aby Gándhí pasivní rezistencí ukončil kolonialismus. „Tito muži ale dokázali pohnout společností právě tou vizí.“
Havlovým nejdůležitějším dílem podle Krause je jeho slavná esej Moc bezmocných. „Jestli se budou hrát jeho hry, není důležité, ale Moc bezmocných je důkaz toho, co se ukazovalo už u Gándhího,“ tvrdí.
Velká osobnost i v zahraničí
První český prezident podle Krause také skvěle reprezentoval ČR v zahraničí. Podobně jako kdysi Masaryk.
Na druhou stranu Kraus je rozhodně proti nějaké piedestalizaci. Počet ulic pojmenovaných po někom jej moc nezajímá. „Byl jsem ovšem velmi nadšen, kolik mladých lidí se přišlo s Havlem rozloučit,“ říká.
Havlova slabá místa
Ve společnosti je ale i mnoho hlasů proti Havlovi. „Někdy mám pocit, že když vypadne proud, je to jeho vina. S tím zásadně nesouhlasím,“ říká.
Vytknul by případně Kraus vůbec něco Havlově politice? „Řekl bych mu to samé, co mu řekl Pavel Tigrid. Občas je důležité uhodit do stolu.“
Jaká je humanitární krize v Sýrii? Jak bychom měli zobrazovat dějiny ve filmu a vt levizi? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.