Ivan Klíma: Současný novinářský jazyk je mnohem lepší
Co čte a jak rozsáhlou má knihovnu? Jak se dívá na svůj život? Co připravuje a jak nahlíží na elektronická média? Ptali jsme se s dopoledním průvodcem Vladimírem Krocem.
Pátečním hostem pořadu Setkání byl prozaik, dramatik a scénárista Ivan Klíma. Podle jeho názoru je současný novinářský jazyk mnohem lepší. I když slovní klišé ho zlobí, stejně jako časté užívání anglicismů. Píše osm hodin denně a první čtenářkou jeho knih je jeho manželka.
Praha byla i třetí lednový týden sevřená v mrazivém krunýři. Náledí změnilo chodníky a silnice v nebezpečná kluziště. Až na Danu Batulkovou, kterou uslyšíme jindy, všichni hosté přišli, nikdo se kvůli problémům s dopravou (kupodivu) neopozdil a ani si (bohudík) nezlomil nohu. Na minutu přesně se u mikrofonu usadili mistryně světa ve freedivingu Jarmila Slovenčíková, historik umění Otto M. Urban, herečka Luba Skořepová, fotbalistka Pavlína Ščasná a spisovatel Ivan Klíma. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE) nebo přímo u vlastního článku ...
Jak dlouho se dá zadržet dech a zůstat pod hladinou bez toho, abychom se neutopili? Ptali jsme se Jarmily Slovenčíkové v pondělí. Je mistryní světa jednotlivců ve freedivingu v disciplíně "konstantní váha bez ploutví". To znamená, jak vysvětlila, že se sportovec snaží doplavat na jeden nádech (a bez ploutví) do co největší hloubky a pak zase zpět. Tímto stylem se mistryně světa ponoří do hloubky 52 metrů. S ploutvemi pak až do 74 metrů. Z obou těchto disciplín má J. Slovenčíková v poslední době raději potápění s ploutvemi, protože s nimi kdysi plavala závodně. I když ve freedivingu se nepoužívají klasické, ale tzv. monoploutve (laicky řečeno, jedna ploutev na obě nohy). V rozhovoru s Vladimírem Krocem jsme se od zlínské rodačky dozvěděli mj. také to, jak často musí trénovat, kolik různých disciplín zná tento sport, jaké jsou kvalifikační limity pro mezinárodní závody a soutěže a také co všechno lze vidět pod mořskou hladinou. Zajímá vás víc? Poslechněte si v audio záznamu celý rozhovor.
Je výhodné v době finanční krize investovat do umění? Co nakupovat, aby se naše investice časem tzv. zhodnotila? Jak je na tom současný trh s uměním? Nejen na tyto otázky nám v úterý odpovídal historik umění Otto M. Urban. Zuzana Burešová s ním v úterý hovořila také o odborné úrovni našich galerií. Zajímali jsme se, co všechno obnáší práce kurátora a kladli si otázku, kdo sbírá umělecká díla a zda je sběratelství "snobská záležitost". Podle O. M. Urbana je, nicméně "díky sběratelům byla zachráněna celá řada uměleckých děl a proto považuje jejich aktivitu za pozitivní". Někdo sbírá kvůli rodinné tradici a další považují nákup za výhodnou investici. S půjčováním uměleckých děl na výstavy prý nemívají soukromí sběratelé problémy. To, že se jejich obraz objeví v katalogu, zvyšuje cenu díla na trhu. K našim malířům, kteří jsou ze sběratelského hlediska nejatraktivnější, patří v současnosti František Kupka. Bohužel, v zahraničí je stále ještě nedoceněný", uzavřel nás host, který nám také doporučil zajímavé výstavy, které můžeme navštívit.
Ve středu měla být naším hostem po 11:05 hodině herečka Dana Batulková. Protože náhle onemocněla, ochotně jí "zaskočila" kolegyně, herečka a spisovatelka Luba Skořepová. S průvodcem pořadu Vladimírem Krocem vzpomínala na své začátky na prknech Národního divadla v Praze, kde tehdy hrála "pubertální holčičky", a také na svůj filmový debut ve filmu "Podobizna", pod vedením režiséra Jiřího Slavíčka. Herectví "propadla" už v mládí a o svou budoucnost svedla "lítý boj" se svými rodiči, kteří chtěli aby studovala medicínu. Nakonec jí slíbili, že "když odmaturuje s vyznamenáním, pustí jí do Prahy na konzervatoř". Divadlo se pro ní stalo součástí života a do postav, které hraje, se vžívá tak hluboce, že jí to nutí říkat na jevišti něco jiného, než je ve scénáři. V televizi si zahrála spoustu rolí v seriálech a inscenacích. Kromě hereckého talentu jí osud "nadělil" také pevné zdraví, vitalitu, lásku k bylinkám a psaní. Luba Skořepová se v těchto dnech chystá na únorový křest své (už) 10. knihy, která se má jmenovat "Tajnosti herecké a historky rozverné". Prý obsahuje hororové příběhy, které se opravdu staly. Kmotrem titulu má být Vlastimil Harapes a možná i Marek Eben.
Raději kraťasy než minisukně nosí nejlepší česká fotbalistka všech dob Pavlína Ščasná, která přišla do studia ČRo 2 - Praha ve čtvrtek. Fotbal má prý v genech. Její otec je trenér Zdeněk Ščasný a bratr Michal fotbalový záložník, který momentálně hraje za slovenský Tatran Prešov. Není divu, že Pavlína od dětství miluje fotbal a začala se mu věnovat už v 9 letech. Úspěch se dostavil brzy a nabídky se jen sypaly. Pavlína byla jednu dobu součástí kádru Bayernu Mnichov a v týmu Philadelphia Charge hrála v první profesionální ženské lize. Kromě toho je stálou oporou české reprezentace. Za několik týdnů zamíří do USA. Podepsala totiž smlouvu na rok s týmem americké profesionální ligy Los Angeles Sol. "Čas před odletem strávím vyřizováním formalit a nezbytným tréninkem", řekla Zuzaně Burešové. Přesto, že má kariéru teprve před sebou, hráčka už přemýšlela o tom, co bude dělat, až jednoho dne pověsí kopačky "na hřebík". V jednom prý měla vždycky jasno. Bude se stále pohybovat "ve sféře sportu, který jí baví, a proto se pustila do studia sportovního marketingu". Určité zkušenosti už prý má dokonce za sebou. Pomáhala např. s projektem podpory fotbalu mezi dětmi v Jihoafrické republice.
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
