Iva Holmerová: Nízký plat a žádné volno. V Británii prudce roste počet lidí v moderním otroctví. Problém má i „care“ sektor

„Moderní otroctví ve Velké Británii je závažný problém, protože se týká velkého počtu lidí, kteří tam přicházejí za prací. Jedná se o sektor zdravotní a sociální. Pracovníci jsou velmi špatně placení a není výjimkou, že pracují i dvacet hodin denně bez jakéhokoli volna,“ popisuje gerontoložka Iva Holmerová.

Podle zprávy BBC, která na problém nedávno znovu upozornila, nebezpečí nehrozí ale jenom lidem ze strany rodin, které zaměstnávají jednotlivce v péči o své blízké. Zahraniční pracovníky velmi často zneužívají i agentury, které jim práci zprostředkovávají. Jedná se tedy až o systémové zneužívání.

Systémové zneužití

„I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. Ale právě v Británii je to velmi závažný a rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ doplňuje Holmerová.

Závažná je ale podle ní situace i v celé Evropě. „Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků, kdy vzdělaní lidé odcházeli do bohatších zemí. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní, proto je velmi důležité o tom mluvit.“

Sociální služby v Česku

A jak fungují sociální služby u nás? „Před deseti lety byl uzákoněn příspěvek na péči pro lidi, kteří ho potřebují. Příspěvek je vyplácen jim, což je obrovský pokrok zejména u lidí se zdravotním postižením a u těch, kteří nemají mentální postižení nebo demenci. U starších pacientů, kteří jsou nesoběstační, to ale představuje problém. Určitě by tedy bylo dobré zajistit lepší sociální práci, lepší organizaci. V principu je ale tento zákon dobrým východiskem pro zajištění sociálních služeb,“ vysvětluje Holmerová.

Čtěte také

Iva Holmerová: Prevence může až ze třetiny snížit riziko Alzheimerovy nemoci. Klíčem je životospráva

V porovnání třeba s Velkou Británií jsou na pečovatele a pečovatelky u nás kladeny vyšší nároky. V principu jsou definovány dva typy pracovníků. První mají pouze základní vzdělání, měli by si ale doplnit alespoň stopadesátihodinový kurz. „Zdá se to nedostatečné, ale třeba v Británii nemají ani takovýto základ.“

Kvalifikovanějším členem týmu sociálních služeb jsou sociální pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání. „Resort sociálních služeb zaměstnává ale také zdravotnické pracovníky, o čemž se teď vede veliká diskuse, protože se ukazuje, že do pobytových služeb přicházejí lidé s komplikovanou zdravotní problematikou. Zajistit jim tedy lepší úroveň zdravotní péče je nutnost. Čili je to otázka spolupráce zdravotnických pracovníků, sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů, samozřejmě ve spolupráci s lékaři,“ uzavírá Iva Holmerová.