Iva Holmerová: Naslouchejte svému tělu a třeba pak nebudete potřebovat antibiotika

„Cirkadiánním rytmem žije každý organismus na Zemi. Je to hluboce vědecký výzkum a vede napříč všemi i medicínskými obory,“ domnívá se Iva Holmerová. Možná je teď čas víc mluvit o přirozeném naslouchání vlastního těla. „Na to jsme postupem doby tak nějak zapomněli, a to i v naší moderní medicíně.“

Když vám není dobře a „něco na vás leze“, je třeba podle lékařky zvolnit a víc odpočívat. Když si ten čas najdete a zabojujete přirozeným způsobem, tak pak nebudete potřebovat antibiotika. Platí to prý jak u banálního nachlazení, tak i vážnějších chorob.

Biorytmus ovlivňují geny

Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young získali Nobelovu cenu za výzkum cirkadiánního rytmu. Pracovali s octomilkami, ze kterých izolovali gen odpovědný za regulaci normálních denních biorytmů. Gen kóduje protein, který se v buňce hromadí během noci a během dne se pak odbourává.

Třeba ale střídání letního a zimního času by nemělo biorytmy člověka nějak výrazněji narušit. „Subjektivně nemám letní čas ráda, ale objektivně ta hodina už roli vlastně nehraje.“ Holmerová taky připomíná, že rytmus na lůžkových odděleních nemocnic velmi špatně snášejí lidé s Alzheimerovou chorobou nebo lidé velmi vysokého věku.

Nemocniční rutina vs. biorytmus nemocných

„Potřebují svůj vlastní rytmus a vlídnou podporu, která v nemocniční rutině uniká pozornosti. Cítí se ztraceni a dezorientováni a jejich zdravotní stav se jen rychleji zhoršuje.“ Řešením by mohly být zvláštní jednotky speciální péče. Zaškolit by potřeboval i ošetřující personál. To ale naráží na nedostatek sestřiček a peněz.

„Zvykli jsme si na špičkovou kvalitu některých pracovišť, zároveň ale tolerujeme chudobu péče následné. A to jak finančním, tak personálním podhodnocením. Dlouhodobá péče už desetiletí ztroskotává na nespolupráci resortů zdravotnicí a sociální péče. Přestože svá sídla mají hned vedle sebe, jejich komunikace je velmi chabá.“