Iva Holmerová: Musíme se na lidský život podívat z obou stran. Nejen ze začátku, ale i z konce
Průměrný Evropan se podle posledních zpráv dožije 80 let. Vyšší dožitý věk je známkou štěstí a zdravého života. Každému se ale může stát, že bude nesoběstačný. Stáří je proto pro mnoho lidí strašákem. Negativní postoj vůči němu se ale obrací. Jak si jako země v současnosti vedeme?
„Jsme zemí, která má skvělou péči o novorozence. Provádíme neuvěřitelné transplantace. Jsme ale hluboko na poli poražených v rámci Evropy v péči o lidi, kteří nejsou soběstační,“ uvádí na příkladu gerontoložka Iva Holmerová.
„Musíme se na lidský život podívat z obou stran. Nejen ze začátku ale i z konce,“ pokračuje. Největší množství zdravotní péče je spotřebováváno v posledních dnech či týdnech života. To je podle Holmerové špatně.
Důležitá je podpora důstojnosti
„Medicína už není schopna vrátit stav, ale mnohdy ani zajistit kvalitu dožití. Lidé si přejí laskavost nebo domácí péči.“ Je potřeba vzít v potaz, že lidé jsou křehčí, potřebují ohled a podporu důstojnosti.
Jedna z dobrých zpráv je, že velké procento seniorů zůstává doma. Až o 80 % se starají rodiny. Velkým plusem je také příspěvek státu, což není samozřejmostí všude.
Respektovat stáří
„Podpora ale nemůže být jen finanční. Mělo by to také obsahovat, jak ty peníze využít, zaškolení, pravidelnou komunikaci a zajištění určitého oddechu,“ dodává.
Existuje mnoho příkladů, že péče v domácím prostředí je mnohem efektivnější. „Jsou i situace, kdy není možnost zasahovat a prodlužovat lidský život. Je potřeba i respektovat, že si to někdy ani ten člověk nepřeje.“
Jaká je úroveň ústavní péče o seniory? Jsou hrozbou neregistrovaná sociální zařízení? Jak společensky neuklouznout na akademické půdě? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
