Ilona Švihlíková: Žena po mateřské je na pracovním trhu stigmatizována
Mladé ženy jsou v Evropě vzdělanější než muži. Přesto podle výzkumů rovnosti pohlaví na trhu práce je Česká republika na 83. místě ze 100.
„I mě ten výsledek přijde zvláštní,“ nesouhlasí Ilona Švihlíková. Nicméně potvrzuje, že rozdíl mezi aplikací přípravy (vzdělání) na pracovní trh u nás není dobrá. „Ženy jsou automaticky vnímané jako méně vhodné na pozice, kde se rozdělují velké prostředky.“
Velký problém představuje bezesporu mateřská dovolená a návrat z ní. Žena po mateřské se bere „jako někdo, kdo je stále myslí mimo. Kdo není schopen dostatečně zabrat, když je třeba.“
Podle Švihlíkové jsou ale ženy obohacením každého pracovního týmu, protože dokážou vyvažovat rizikovost striktně mužských týmů. „Ženy mají tendenci uvažovat v dlouhodobějších horizontech a také jsou loajálnější.“ Politiku drivu, „vymačkat z lidí maximum a po použití odhodit“, ženy až tak často nezastávají.
Babička na částečný úvazek
Jak motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání matek? Zvážit problém s hlídáním dětí. Není dostatek mateřských školek a babičky, které ten systém pak suplují, by měly být ohodnoceny, například započtením odměny do důchodu. „Je to užitečná práce pro společnost, mnohdy důležitější než administrativa, kterou dělaly předtím.“
Máme zkrátka pořád co do činění s osvětou. „Řada žen stále vyrůstá ve stereotypech, že mají určité povinnosti, které prostě muži automaticky nemají, a nejsou příliš ochotné, nemají tak tvrdé lokty, aby se popraly o svoje místo ve společnosti.“ Ale co definice práce stejné hodnoty? „Bude ještě trvat, než to akceptují všichni.“ Svět vysoké ekonomiky je výsostně mužský. „A pánové mají tendenci držet spolu.“
Co si dále Ilona Švihlíková myslí o energetické politice ČR? Proč mají zaměstnanci dceřiných firem u nás menší mzdy než zaměstnanci matek v zahraničí? Mají smysl sankce vůči Rusku? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.