I zvířata jsou úplatná a zkorumpovatelná. Tvoří koalice a závidí si. Některá se dají dokonce ukecat, říká zvířecí trenér

To bylo tak. František Šusta nacvičil při své práci s lemury číslo, kdy se jeden z nich sám zavírá do transportní bedny. „Není tak těžký zařídit, aby se tam lemur zavřel. Mnohem těžší je zařídit, aby mu to těch zbylých osm nezávidělo.“ Lemuři totiž nejsou samostatní jedinci. Tvoří koalice.

Korupce, záruka úspěchu

„Jestli se mi v té bedně zavírá Ovistiti, člen klidné trojkoalice Ovistiti, Itampolo, Motorka (protože ten dělá brm, brm, když se rozčílí), tak musím mít hned pod bednou připraveného Itampola, aby ho chránil před útokem Panča, což byl svého času člen agresivní trojkoalice Pančo, Černý ocásek, Šošolík.“

Aby představení dopadlo dobře, musel František Šusta použít osvědčeného receptu: „Agresivní dynamickou trojkoalici jsem rozbil tím, že jsem jednoho jejich člena zkorumpoval.“ Nepřipomíná vám to něco?

Nosál = stresař

Mezi zvířaty nemá František Šusta žádné favority. „Jsem vděčný za každý nový druh, protože je to nová zkušenost. Každé zvíře vás naučí novinku.“ Železné nervy je ale potřeba mít při tréninku nosálů. „To jsou poměrně velký stresaři. Je to zvíře s psychickými výkyvy, které dokáže nečekaně změnit náladu.“

Co prase nenaučíte

Prase je super v tom, že svět vnímá podobně, jako pes, tvrdí trenér. „Je neobyčejně pracovité, pokud je to za pamlsky. Protože se v podstatě nepřežere.“ Pokud se ale na něj pokusíte použít nátlakovou metodu, neuspějete.

František Šusta nemá rád rozdělování zvířat na chytrá a hloupá. „Náš svět je dán našimi smysly. A my ho především vidíme, částečně slyšíme a skoro ho necítíme.“ Kdežto zvířata mají vyvinutý hlavně sluch a čich. Jako pískomil Bára|foto: Adam Kebrt

„Podle velikosti prasete dopadnete tak, že před vámi buď uteče, nebo na vás vletí. Prase je zkrátka svým pánem.“ Přestože je prase hodně učenlivé, existuje jeden, pro něj velmi problematický povel. „Je velmi těžké naučit prase, že je něco fuj.“

Opici ukecáte

Práce v zoo je pro Františka Šustu rozdělená na dvě části: na ukázky veřejnosti a na to, aby se divoké zvíře podrobilo třeba odběru krve a nezakouslo přitom veterináře. Ne na všechna zvířata ale trénink platí.

„Jsou to zvířata s velkými výběhy. Přesto je dobré, když mají s chovatelem minimálně dobrý vztah. Pak také existují zvířata, která se i bez tréninku dají prachobyčejně ukecat. A to jsou lidoopi.“

Je to paráda!

Pozná, že zvíře trénink baví? Do hlavy zvířatům prý nikdy nevidí. „Já si můžu myslet, co si myslí. Ale nikdy si nesmím říct, že to vím.“ Přesto má pocit, že ano. Největším důkazem je prý chvíle, kdy mu v kapse dojdou pamlsky a zvíře přesto dál pokračuje v tréninku i bez odměn. „To je vrchol, paráda a skvělá záležitost.“

Jak trénoval ledního medvěda? Na čem je založený vztah člověka a psa? Zranilo ho někdy zvíře? Jaká ocenění získal? Více uslyšíte v iRadiu.