Hřížení a řízkování, levné množení zahradních keřů

Hřízení
Nejčastěji to jde hřížením, zejména u druhů s poléhavým či plazivým růstem a u těch rostlin, jež tvoří šlahouny nebo se jejich větve kloní k zemi.
Vhodný mladý výhon ohneme až na zem, a zasypeme jej do jámy nebo do rýhy vyplněné kvalitním substrátem. Proti pohybu nebo vytažení můžeme výhon zafixovat v zemi třeba kolíkem.
Po nějaké době pustí výhon kořeny. Po zakořenění větev odřízneme od matečné rostliny. V létě je nezbytná zálivka čerstvě zakořeněného výhonu.

Řízkování
Touto technikou lze úspěšně množit jehličnany i listnáče. Nejrychleji koření listnaté keře. Úspěšní bychom měli být například u svídy, brslenu, břečťanu, šeříku, tamaryšku, skalníku, trojpuku, vajgélie, kérie, hortenzie, kaliny, komule, pustorylu, růže, tavolníku či zlatice.
Řízky, nejlépe z jednoletých výhonů, na dolním konci ostrým nožem seřízneme dlouhým šikmým řezem a vršek zastřihneme rovně nebo jen mírně šikmo kousek nad očkem.
Pro podporu kořenění můžeme řezné plochy namočit do stimulátoru.
Řízky lehce zešikma zapíchneme do truhlíčků se směsí perlitu a rašeliny v poměru 1:1.
Zalijeme je a necháme venku, v pařeništi či v chladném skleníku, vždy chráněné před přímým sluncem. Určitě je dobré po dobu prvních 2–3 týdnů zakrýt truhlíček fólií.
Řízky rozsazujeme teprve tehdy, mají–li dostatek kořenů.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz