Hrdinové z barikád: Úmyslně zapomenutý stratég z bitvy o Pankrác František Vejmelka
Za pražského povstání dokázal sám převzít iniciativu a organizovat rozptýlené povstalce. Udržel Pankrác s nezkušenými bojovníky. Po udání v roce 1948 ho ale vyhodili z aktivní služby a degradovali na vojína v záloze. Dokudramatem provázejí Jan Vlasák a Jaroslav Plesl.
„Lid s holýma rukama začal odzbrojovat Němce na ulici a s minimem ukořistěných zbraní pak zahájil útok na objekty držené Němci a zmocnil se dalších zbraní,“ popisoval sám plk. František Vejmelka chaotickou situaci.
Udání
Seznam Ústředního akčního výboru Národní fronty obsahoval 30 jmen československých generálů, kteří musí odejít z aktivní služby. Nechyběl v něm pankrácký stratég plk. František Vejmelka. Velkou roli v tom hrálo udání, že se 25. února 1948 v Kroměříži patřičně neradoval z vítězství pracujícího lidu. Byl prý zamlklý, sklíčený a plakal. Ve stejný den v roce 1944 mu totiž zemřel 15letý syn Ivo.
Zamlčovaní a umlčovaní
Během několika hodin se neorganizovaná skupina ozbrojených civilistů a původních povstaleckých složek mění na mnohatisícovou armádu s potřebnými štáby i týlem. Po válce mnozí dostávají pamětní odznak: Barikádník Pankrác. Má pro ně hodnotu válečného kříže.
Po převratu v roce 1948 je ale úloha povstaleckých velitelů úmyslně zlehčována nebo dokonce zamlčována. To všechno v zájmu tezí o komunistech jako hnací síle barikádnických jednotek. Kutlvašr je zatčen a Vejmelku spolu s dalšími vyhodí z amrády. 13. července 1950 ho gen. Čepička degraduje na vojína v záloze.
Největší bitva plk. Vejmelky
Fakticky jediným přímým podřízeným generála Kutlvašra, který naplno projevil iniciativu, byl plukovník František Vejmelka. Svěřené oblasti Praha-východ skutečně velel: podřizoval si samostatně bojující skupiny, koordinoval je, vytvářel operační zálohy.
Nezkušení civilisté se zbraněmi strhávali i organizované složky, které najednou bojovali mimo svou oblast. Jinde se naopak objevuje i vzájemná nedůvěra mezi těmito složkami a běžnými civilisty držícími zbraně. Vejmelka dokázal tento chaos zase zkoordinovat a vystavit barikády.
Tanky a děla táhnou na Pankrác
V Nuslích a na Pankráci se očekával hlavní nápor pancéřových jednotek SS z benešovského výcvikového prostoru. A ten taky přišel. Na Prahu od Benešova táhly granátníci, tanky, dělostřelectvo o síle 8000 mužů.
Dopravu po železnici se ale daří povstalců s českými železničáři bojkotovat. Na silnicích na ně čekají organizovaní dobrovolníci s ukořistěnými pancerfausty. V Praze se bojuje, rostou barikády.
Neznámé zbraně SS
Asi 20 neozbrojených povstalců se skupinou policistů obsadí nuselskou sokolovnu se skladem autodílů SS. S jedním kulometem, 15 puškami a minometem, který neumějí ovládat, pak útočí na školu Na Zelené lišce, kde je na 300 dobře vyzbrojených mužů SS.
Jen první den tam padne 40 Čechů. Pankrác nakonec povstalci udrží díky odvaze a právě ukořistěným zbraním. Hlavně pancéřovým pěstím. Na straně povstalců to byla neznámá zbraň, ale ochotný vzít ji do ruky byl každý. Střílela i 15letá dívka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
