Konec 2. světové války. Den vítězství má rozdílné datum
Žádný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí, krve a zkázy jako 2. světová válka. Žádný ale také neměl tolik konců. Poprvé bezpodmínečnou kapitulaci podepsali Němci 7. května 1945 v severofrancouzském městě Remeši, podruhé o den později v Berlíně, kdy už měl ovšem Stalin v Moskvě na kalendáři datum 9. května, takže od té doby se Den vítězství slaví v každé zemi jinak.
Jako poslední v Evropě padli v boji proti nacistům 12. května dva čeští partyzáni u vsi Chraštice nedaleko Příbrami. 16. května bylo osvobozeno poslední Němci obsazené území, britský ostrov Alderney v Lamanšském průlivu.
Mír mezi Slovenskem a USA nebyl uzavřen
Válka ale pokračovala dál v Tichomoří a Mandžusku. Až po svržení dvou atomových bomb Američany a útoku Sovětského svazu v beznadějné situaci císař Hirohito 15. srpna vyhlásil kapitulaci Japonska rozhlasem. Oficiálně byla podepsána 2. září 1945. Mírová smlouva mezi Japonskem a Spojenci, která oficiálně ukončila druhou světovou válku, však byla podepsána až 8. září 1951 v San Francisku s platností od 28. dubna 1952.
Avšak Slovenská republika Spojeným státům vyhlásila válku 12. prosince 1941 a mír mezi oběma státy nikdy nebyl uzavřen, takže válka vlastně pořád trvá. Naštěstí na to už všichni dávo zapomněli.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Židovského chlapce mučili, přesto neprozradil úkryt rodiny. Popravili ho spolu s osmnácti muži ze Zákřova
Výročí konce 2. světové války slavíme obvykle kladením věnců u památníků. Veřejnost se těší z volného dne. O masakrech, brutálních vraždách, zákeřných popravách bezbranných obyvatel raději mlčíme.
-
‚Nic necítím, nemám žádné sny.‘ Kniha Vojenka vypráví příběhy dvanácti dětí z druhé světové války
Příběhy všech dětí zasažených válkou teď podle polské autorky Magdaleny Grzebalkowské znovu ožívají na Ukrajině. Zdůrazňuje, že se změnily jen kulisy, traumata zůstávají stejná.
-
Velitel Pražského povstání se před vojenským soudem dozvěděl, že umožnil odchod vlasovců, líčí badatel
31. května 1945 napsal sovětský diplomat v Československu Valerian Alexandrovič Zorin ve své nótě: „Česká národní rada nemůže požívati důvěry velitelství Rudé armády ani důvěry československé vlády“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
