Hrdinové z barikád: Na pomoc rozhlasu

Ústup Němců v Korunovační ulici
Ústup Němců v Korunovační ulici
Praha si jako jediné velké evropské město na konci války udržela povstalecké vysílání. Boje o pražský rozhlas trvaly 5 dní. Hlavně díky hrdinství a vynalézavosti jeho obránců. V pořadu zazní autentické zvuky z dramatických bojů a revolučního vysílání.

Policejní prezident vydává 5. května ráno zákaz shromažďování na ulicích. Titulek Národní politiky hlásá: „Pražané, osud svého milovaného města máte ve svých rukou!“ Nejde o výzvu k odporu. Je to varování: Nezahrávejte si s trpělivostí okupantů.

Šeptanda víc než noviny

Informace z fronty jsou cenzurovány. Noviny ale ten den nikdo nečte. Místo nich se „šeptandou“ šíří nejfantastičtější pověsti. Že byl zatčen nebo zastřelen K. H. Frank. Anebo nenáviděný protektorátní ministr Emanuel Moravec.

Američani jedou?

V 9:35 nad Staroměstským náměstím přeletí dvě americké stíhačky a Prahou se začnou šířit zvěsti, že americká letadla přistávají na ruzyňském letišti a že americké tanky jsou již u Berouna. Lidé v pražských ulicích se radikalizují ještě více než včera.

Klíčový rozhlas

Hlasatel Zdeněk Mančal

„Je sechs hodin!“ zahájil toho dne vysílání Rundfunk Böhmen und Mähren 32letý Zdeněk Mančal. Vzápětí v rozhlase zvoní telefony a do hlasatelny přicházejí gratulace za tento vtípek. Jiní naopak opatrně zjišťují, kdo k tomu dal souhlas a zda se „to již smí“... I tahle na první pohled nevinná legrácka dokázala zradikalizovat Pražany a dokázala potencionální sílu rozhlasu.


Skupina „Bartoš“ kolem pplk. Bürgera připravuje povstání několik měsíců. Kostra povstaleckého vojska je sestavená na jaře 1945. Tvořilo ji 10 000 mužů. Jen asi polovina z nich je vyzbrojená pistolemi nebo puškami. Nic hodnotnějšího a akceschopnějšího není. Bürgerova organizace si tak může stanovit jen reálné cíle: nenechat starobylou Prahu srovnat se zemí, jak to měli nacisti v plánu, nebo utopit v krvi jako Poláci Varšavu.

Štáb skupiny „Bartoš“ si uvědomoval, jakou neskutečnou informační moc ukázal rozhlas v době první mobilizace v roce 1938. Bylo jasné, že ten, kdo ovládne rozhlas, bude moci informace (a rozkazy) dostávat mezi lidi i na jinak těžko dostupná místa. Ale nešlo jen o zprávy a pokyny. Šlo i o atmosféru.

Dost možná právě vysílání přispělo k vypuknutí povstání o dva dny dříve, než se plánovalo. A proto taky byla obrana rozhlasu a strašnické vysílačky základním cílem jednoho ze stratégů pražského povstání. Plk. František Vejmelka, jemuž byla svěřena obrana povstalecké oblasti Praha – východ.

Magická hranice 12:33

Ve 12:33 to praskne. Ve 12:33 začnou hlasatelé Zdeněk Mančal, Stanislav Kozák a Ivan Malík střídavě do éteru na vlně 470,2 m liblického vysílače vzrušenými hlasy volat první výzvy o pomoc. Německá obsluha ho ale za chvíli odpojí. Pražský rozhlas je odkázaný jen na výkon vysílače ve Strašnicích.

Ale povstání v Praze už nic nezastaví. Vpodvečer kapituluje německá posádka rozhlasu. Ale další boje stále probíhají. Hrozí především nebezpečí útoku silné německé posádky v ulici Na Smetance nebo na nedalekém Wilsonově nádraží. Budova rozhlasu je taky ostřelována německým dělostřelectvem.

Vysílání ze Strašnic a Husova sboru

V neděli 6. května večer ji těžce poškodí vzdušné torpédo německého letounu. Vysílání se načas musí ujmout technici strašnického vysílače, zatímco se připravuje provizorní studio v Husově sboru asi kilometr od ústřední budovy.

To ale nacisti nezaznamenají, a tak vinohradskou budovu a její obranný úsek stále ostřelují. Povstalci rozhlas udrží ale až do konce povstání. Na rozdíl například od Varšavy, kde povstalci z Armije Krajovej v srpnu 1944 při pokusu zmocnit se tamního vysílače utrpěli těžké ztráty.

Povstalečtí bojovníci

Pražský „útok na Bastilu“

Boj o budovu rozhlasu a jeho obrana patří k nejslavnějším kapitolám květnového povstání. Pražská modifikace „útoku na Bastilu“ také v lecčems připomíná pařížské povstání ze srpna 1944, kde zahynulo na 1000 civilistů, často z důvodů krajní neopatrnosti, s jakou sledovali boje.

Generál Kutlvašr později vzpomínal, že podle svědectví jednoho jeho známého, který bydlel blízko rozhlasu, bylo v určitou dobu u rozhlasu více zvědavých čumilů než bojovníků. Zajímejme se proto o ty, kteří si naši pozornost a obdiv skutečně zaslouží. V úseku rozhlasu padlo během povstání 89 povstalců.

Audiozáznamy Hrdinů z barikád najdete také v iRadiu.