Hrdinové z barikád: Kapitulace pro generála Kutlvašra

22. duben 2015
Generál Karel Kutlvašr

„Spád událostí nevylučuje, že může dojít k boji v pondělí, ne-li dříve.“ Těmito slovy končila schůzka velitelství Bartoš ráno 5. května 1945. Generál Karel Kutlvašr prožíval ten den opravdu hektické chvíle.

Po schůzce se skupinou Bartoš si Kutlvašra vyžádá generál Slunečko na štáb do domu U Kunerlů na Staroměstském náměstí. A potom musí ještě do Kanceláře Sociálního fondu v budově Živnobanky na zasedání ilegálního koordinačního výboru legionářů.

Klid břed bouří

Kutlvašr odtud v 11:20 vyhlásí telefonicky skupině Bartoš pohotovost. A protože čeká ještě návštěvu gen. Josefa Beránka a sovětského parašutisty plk. Boguna (ve skutečnosti šlo o důstojníka NKVD Jakova Alexejeviče Kozlova), vydá se tramvají č. 10 domů. Na trase linky je dosud celkem klid.

Doma se pohádá s manželkou, která pod dojmem událostí ve městě chce vyvěsit z okna československou vlajku. Když začne rozhlas volat o pomoc, odjede generál (z nedostatku jiných dopravních prostředků) na starém dámském kole!


14.40
Mluví pplk. B.: Začínáme?
Gen. K. rozhoduje: Začínáme.
(z válečného deníku velitelství Bartoš)

Kutlvašr velitelem

Cestou ho ale vyzvedává slíbené auto. Od generála Františka „Alexe“ Slunečka pak dostává klíčový pokyn. Aby začal „provádět svůj plán“. Kutlvašr se tak vlastně stane velitelem povstání v hlavním městě.

Ve 14:40 už se Kutlvašr v Bartolomějské ulici ujímá velení štábu Bartoš. Prvním oficiálním operačním rozkazem Vojenského velitelství Velké Prahy se ve 14:40 stal tento fonogram:

Život za falešnou zprávu

Asi kolem 16. hodiny je Kutlvašr volán opět ke generálovi Slunečkovi. Vydá se k němu sám v civilu. Železná ulice už je pod palbou, a tak musí obejít Stavovské divadlo. Zkouší to i sklepy, ale nakonec musí proběhnout ostřelovanými úseky, aby se u Slunečka dozvěděl, že ho nevolal a že jde o omyl...

Mezitím (už kolem 15. hodiny) dostává pplk. Bürger na Staroměstské radnici od Václava Vacka písemné zplnomocnění k používání městského rozhlasu pro vysílání vojenských zpráv. Vojáci se tak konečně dostanou do styku s Českou národní radou.


dr. Václav Vacek
- revoluční primátor města
- komunista

Symbolická uniforma

V 18:14 dostává Kutlvašr zprávu, že ho navštíví zástupci České národní rady (ČNR). První je prof. dr. O. Matoušek. Stává se tu zástupcem ČNR pro rozhlasové vysílání. Kutlvašr už ho vítá ve vojenském stejnokroji, který na štáb dorazil ve zvláštním kufru.

Generálská uniforma čekala šest let ve skříni. Je symbolem kontinuity: jde totiž zároveň o uniformu legionářského hrdiny, který převzal odpovědnost za boj svých krajanů proti přesile.

Kapitán velí generálovi

K osobnímu setkání s vojenským vedením ČNR dojde až těsně před 22. hodinou. V civilu přichází kapitán Nechanský. I když podle svérázných představ politiků z ČNR má mladý kapitán velet generálovi, nedojde k žádným třenicím. Už ve 22:55 povstalecký rozhlas vydává společný rozkaz Nechanského a Kutlvašra.


kpt. Jaromír Nechanský
- předseda vojenské komise ČNR
- parašutista

Smutná postava povstání

Ne vlastní vinou se tak už na začátku povstání dostane generál Slunečko na druhou kolej. Věří totiž v jednoduchost vojenského řízení. Není politikem a neuvědomuje si, že se všemi kroky (jako třeba vysláním Nechanského rovnou za Kutlvašrem) vytěsňuje ze středu dění.


František Slunečko (krycí jméno: Alex)
- bývalý srbský dobrovolník a ruský legionář
- generálem jmenován v červenci 1929
- ve 30. letech zástupce zemského vojenského velitele v Košicích
- v září 1938 velel Skupině 2 (Jaromír) se stanovištěm v Jihlavě
- 30. dubna 1945 v 10:00 převzal funkci „vrchního velitele vojenského odboje v Čechách“

Jeho odbojová hvězda definitivně zapadne v noci ze 7. na 8. května při přípravách jednání o německé kapitulaci. Skromný generál Kutlvašr začal vysvětlovat, že by tam měl být jeho nadřízený „generál Alex“. Jméno Alex ale ČNR prakticky nezná.

„Když pan generál Slunečko nepřišel tak jako vy nabídnout své služby České národní radě, tak zůstáváte velitelem vy a panu generálovi Slunečkovi vyřiďte, aby si šel lehnout do postele,“ odpoví mu komunista Josef Smrkovský. Generál Slunečko, který prožil 5,5 roku na útěku před gestapem, se stal rázem nepotřebným a překážejícím.

Velitelství Velké Prahy Bartoš: sedící vlevo gen. Karel Kutlvašr, uprostřed v košili kpt. Jaromír Nechanský a vedle pplk. František Bürger

Audiozáznamy Hrdinů z barikád najdete také v iRadiu.

Spustit audio
autoři: Martin Čáp, Jindřich Marek