"Hosté do domu" ve svátečním listopadovém týdnu

V.Marhoul - otočený

Na české poměry netradiční film Václava Marhoula "Tobruk" patřil k hlavním tématům pondělního rozhovoru ČRo 2 - Praha po 11:00 hodině. Zaměřili jsme se ale nejen na tento, na mezinárodním poli oceňovaný, ale divácky rozporuplně přijímaný snímek. A kdo byli další hosté tohoto týdne? Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).

Hostem pondělního pořadu Setkání byl herec, scénárista, režisér a producent Václav Marhoul. Jeho nejnovější film "Tobruk" získal na festivalu v texaském Austinu cenu hlavní poroty za scénář a brzy se představí i v Damašku. Tímto snímkem žije od r. 2004, kdy poprvé četl knihu "Rudý odznak odvahy", od amerického spisovatele Stephena Cranea. Chtěl jím složit hold československému pěšímu praporu, který bojoval za 2. světové války u Tobruku v severoafrické Libyi. Svůj film viděl nejméně pětsetkrát, ale nikdy ne jako divák, ale jako profesionál, který v něm neustále hledá chyby a nedostatky. Spolu s Vladimírem Krocem jsme se dozvěděli nejen "historky z natáčení", ale také o lásce V. Marhoula k vojenské historii, která se promítá také do jeho dalších aktivit. Jeho jméno je spojeno např. s kulturní náplní pražského summitu NATO v roce 2002 a s oslavami 55. a 60. výročí ukončení 2. světové války v Plzni a Praze. Po studiích na pražské FAMU zasvětil několik let divadelnímu sdružení Pražská pětka, výtvarné skupině Tvrdohlaví, ale hlavně pak filmovým studiím na Barrandově: nejprve od roku 1984 jako asistent produkce a později jako zástupce vedoucího produkce. Za produkci se podílel hlavně na filmech režiséra Tomáše Vorla "Pražská pětka" a "Kouř". Je členem prezídia a dozorčím rady České filmové a televizní Akademie a v roce 2003 se svým debutem Mazaný Filip úspěšně zařadil mezi filmové režiséry.

Václav Marhoul 2

V úterý byl státní svátek a my jsme vysílali podle zvláštního schématu. Co jsme připravili na 17. listopad? Audio záznam najdete v Rádiu na přání.

17. listopad 1989

Ve středu nás s Pavlem Kudrnou čekalo zajímavé setkání s lidmi, kteří mají vztah k hudbě, která se tzv. předlistopadové vládnoucí garnituře příliš nezamlouvala. O dění kolem Porty 1989 hovořili zvukař Petr Benesch a moderátor Jaroslav Petrásek. Protože v úterý se slavilo 20. výročí pádu totality, připomněli jsme si řadu disidentů a zpěváků, kteří se pohybovali kolem Porty (soutěžního hudebního festivalu s podtitulem "Celostátní festival country & western music a trampských sborů"). A tento svátek folkové a trampské písně vyvrcholil na Portě v Lochotíně 1989, ze kterého vznikl zvukový záznam. Rozhlas ho tehdy v premiéře odvysílal a lidé tehdy váhali, jestli náhodou neposlouchají vysílání Svobodné Evropy. Repríza však už byla zakázána. Festival byl založen v roce 1967 v Ústí nad Labem. Název festivalu je inspirován jménem údolí Labe v místech, kde prochází Českým středohořím a kterému se říká Porta Bohemica - Brána Čech. V průběhu několika desetiletí prošla festivalem Porta celá řada dnes známých hudebních skupin a osobností českého hudebního života.

Petr Benesch a Jaroslav  Petrásek

O spojení antropologie a kriminalistiky jsme hovořili ve čtvrtek s Hanou Eliášovou, vedoucí oddělení antropologie a biologie v Kriminalistickém ústavu Praha. Tato přední expertka, soudní znalkyně a nadšená badatelka studovala např. kostru markraběte Jošta Lucemburského a prováděla rekonstrukci jeho obličeje. Pomáhala také při práci na kosterním nálezu nedaleko kostela v pražské Michli, ze kterého se "vyklubal" kněz a misionář, který v 18. století působil v Asii. "V kostech je zaznamenán celý lidský život", řekla v rozhovoru se Zitou Senkovou a vysvětlila, jak se např. s pomocí vědy "navrací lidem tvář", jakým způsobem probíhá rekonstrukce obličeje a také co všechno lze z kostí vyčíst. Přiblížila nám i nové metody, které pomáhají kriminalistům při identifikaci osob. H. Eliášová pracuje v Kriminalistickém ústavu v Praze přes 30 let a v současnosti vede oddělení biologie. Vedle toho přednáší kriminalistickou antropologii na Karlově univerzitě. Historii má tato odbornice velmi ráda. Z osobního zájmu absolvovala průvodcovský kurz. Bohužel, z nedostatku času je pro ní historie pouhým koníčkem, kterým se zabývá pouze občas.

Hana Eliášová

Celý páteční den jsme vysílali z Buchlovic a hostem pořadu Setkání byl spisovatel a scénárista Jiří Jilík. Z jeho pera vznikla např. dětská komedie "Pětka s hvězdičkou", televizní inscenace "Jízda králů" nebo řada dokumentů o folklóru. Narodil se v Praze, ale jeho rodiče pocházeli ze Slovácka. Protože se jim ale po Moravě stýskalo, po několika letech se stěhovali zpět. Jeho osudem se stal Vlčnov. Deset let tam učil děti mateřskému jazyku a dějepisu, ale učil i sebe - naslouchat řeči moudrých lidí, symbolům a významům tradice. Jak říká, nikdy nebude moct splatit této vesnici všechno, čím ho obohatila. Talent zděděný po tatínkovi ho přivedl k žurnalistice. Přispíval do Slováckých novin a národopisného časopisu Malovaný kraj. A když jeho texty kdysi upoutaly národní umělkyni Hermínu Týrlovou, přiblížil se i filmu.

Jiří Jilík


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.