Hojač/Hujač
Nejvíce nositelů příjmení Hojač žije v Kyjově, celkem jich u nás najdete 82. V evidenci obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, není uveden žádný dnes žijící nositel příjmení Hujač. V Bernolákově slovníku slovenštiny z roku 1825 nacházíte apelativum hojáč ve významu „hojič“, „lékař“, ale i u nás máte doloženo nářeční apelativum hojáčka a hojačka neboli „hojivá zelenina“. Josef Beneš uvádí i příjmení Hojáček. Předpokládáme tedy, že příjmení Hojač mohlo vzniknout ze slovesa hojit a snad šlo o příjmení podle povolání. U formy Hujač by se dalo uvažovat i o odvození ze slovesa hujat, které znamenalo „vyměnit si s někým něco“, možná i ze slovesa hújat, tj. „hýřit“, „nehospodařit“.
Použitá literatura:
F. Bartoš, Dialektický slovník moravský, Praha 1906, s. 99 (hojačka); F. Š. Kott, Česko-německý slovník, díl IX., s. 68 (hojáčka), díl I, s. 508 (hujati), díl IX, s. 76 (hújati); A. Bernolák, Slowár Slowenskí-Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí, díl I, Buda 1825, s. 747 (hojáč)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.