Hlaváček a koniklec, nádherné jarní trvalky

Hlaváček
I na plném slunci si vystačí s propustnou, sušší, chudou, vápnitou půdou. Jeho lidový název miláček jarní je překladem názvu latinského Adonis vernalis. Jako sluníčko září velké jednoduché květy hlaváčku, složené z leskle zlatožlutých korunních lístků. Nitkovité, jasně zelené listy rostlinky připomínají kopr. Zatahují v létě a někdy padnou za oběť slimákům. Objevují se i volně v přírodě. Pozor však, zde je přísně chráněný. Opylují ho včely i brouci. Trsovitě rostoucí hlaváček se sám vysemeňuje. Dělením se množí hůře, vhodná doba je po odkvětu. Dělit ho můžeme po odkvětu, někdy ale chvíli trvá, než se ujme.

Koniklec velkokvětý
Drobná trsnatá trvalka s huňatým kožíškem rozkvétá až 7,5 cm velkými, různě nachově tónovanými, někdy také bílými zvonovitými květy, které se otevírají ještě před tím, než se rozvinou jemně stříhané listy květiny. Po odkvětu koniklec zase zdobí trvanlivá, hedvábně péřitá plodenství. Koniklec má rád teplé, plně osluněné stanoviště a lehkou, sušší, spíš chudou půdu, proto se mu daří zvláště ve skalkách. Na vyhovujícím místě se rostliny samovolně vysemeňují. Koniklec vyniká na skalkách také vedle kostřav a iberek.

Koniklec velkokvětý|foto: ČTK,ČTK

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz.