Historik Michal Stehlík: Slováci měli Čechy za vychytralé a lenivé. A Češi? Ti si ukradli i vlajku
Na leden 2023 připadá 30. výročí rozdělení Československa. Historik a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík v pořadu Jak to vidí… na Dvojce popisuje, jak se tehdy obě strany navzájem vnímaly, proč neslavíme 1. leden jako vznik republiky anebo jak došlo k rozdělení státních symbolů. V audiozáznamu se zamýšlí i nad směřováním politik obou států v průběhu 30 let nebo nad pozitivním vztahem Slovenska k Rusku nebo Polska k Ukrajině.
Před 30 lety zbývaly Československu necelé dva dny existence. Od 1. ledna 1993 se na mapě objevily dva nové státy. V jaké společenské atmosféře končila formální existence společného státu?
„Před rozdělením Československa proběhl sociologický průzkum, jak se Slováci dívají na Čechy a jak se Češi dívají na Slováky,“ popisuje historik Michal Stehlík. „Dnes bychom něco podobného těžko vydali. Protože tam se objevilo, že podle Slováků jsou Češi vychytralí, leniví a vyvyšující se, zároveň jsou ale kulturní a vzdělaní a neuvědomují si to.“
„Naopak Češi si tehdy o Slovácích mysleli, že jsou výbojní, nacionální, nafoukaní a zakomplexovaní. Ale třeba Maďaři si o Slovácích mysleli, že jsou pracovití, skromní a nenároční. Takže atmosféra tehdy byla velmi různorodá.“
Nový začátek pouze pro Slováky
„Zatímco pro Čechy vlastně nic nekončilo, pro Slováky to byl nový začátek,“ vysvětluje odlišný přístup obou národností Stehlík. „Slováci i ten 1. leden slaví jako státní svátek, vznik svého státu. Kdežto pro nás je to takový svátek nesvátek. Pořád nám zůstal ten 28. říjen.“
Čtěte také
„Pro nás se vlastně nic nezměnilo. I tu vlajku jsme si uzmuli, byť jsme slíbili, že si ji nenecháme,“ předkládá souvislosti host Jana Burdy na Dvojce. „Zákon o zániku ČSFR z 25. listopadu 1992 totiž konstatoval, že žádná z těch budoucích zemí nebude využívat federálních symbolů.“
„On to zdánlivě neměl být problém. Federální znak se rozdělí na znak slovenský a znak česko-moravský. Hymna se rozdělí, respektive Slováci si ji upraví o další sloku. Zbývala ale vlajka, kterou mohl využít jakýkoli nástupnický stát.“
Symbol nedodrženého slova
„Zákon sice konstatoval, že ani ona nebude využívána žádným ze států. To ale česká politika vůbec nebrala v potaz a velmi brzy po 1. lednu si schválila svá pravidla a vlajku si ponechala, aniž by s tím Slováci něco udělali mezinárodněprávně nebo jinak.“
„Vlastně jsme porušili dohody. Protože jsme to cítili kontinuálně. Češi cítili, že Československo bylo český stát, se vší negací i se vším pozitivem, který to má. Vlajka je nedodržené slovo z podzimu 1992,“ glosuje Stehlík. „Slováci si kompletně připravili vlastní symboly.“
Související
-
-
Rozdělení Československa: Demontáž republiky začala hned po odeznění sametové euforie
V létě roku 1992 se v Brněnské vile Tugendhat sešli Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem a zahájili tak proces rozdělení Československa.
-
Před 100 lety byla schválena podoba naší vlajky. Otestujte se, co o ní víte!
Večer 30. března 1920 dali českoslovenští poslanci přednost klínu. I přesto ale naše vlajka došla v minulosti několika změn. Co všechno o ní víte? Otestujte se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
