Historička Antonie Doležalová: Samostatné Československo? Ekonomicky jsme se nikdy od Rakouska neodpoutali

„Hlavní aspekt, proč tomu tak bylo, je, že se Československo nedokázalo vypořádat s dědictvím po monarchii,“ říká v pořadu Jak to vidí... hospodářská historička Antonie Doležalová, která přednáší na UK v Praze i na univerzitě v Cambridgi.

„Na vině byl nerovnoměrný hospodářský vývoj obou částí monarchie. Dále nevyhovující infrastruktura, která byla budována jiho-severním směrem, ale Československo potřebovalo západo-východní orientaci. Přispěl k tomu ale i multinárodní charakter monarchie, který Československo zdědilo.“

Hluboké kořeny

Geografický statistický atlas vydaný v roce 1927 ve Vídni uvádí meziválečné Československo mezi deseti nejrozvinutějšími zeměmi světa, dokonce před Rakouskem. „Problém ale je, že statistická data dodávaly národní státy a neexistoval žádný nadřízený orgán, který by kontroloval jejich pravdivost. Tento druh dat je tedy zatížen velkou chybou a spoléhat se na ně nedá.“

Čtěte také

Richard Hindls: Československo kdysi bylo 9. nejvyspělejší zemí světa. Opravdu se teď máme nejlíp?

Rakousko ovšem nikdy nepřestalo být jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Československa, a to dokonce ani v době socialismu. „Geografie prostě funguje. Můžete mít skvělé revolucionáře, kteří touží vybudovat samostatný a vyspělý stát, ale nezvednete ho a nepřenesete jinam. Zůstanete zakořeněný tam, kde jsou vaši obyvatelé.“

Podle Antonie Doležalové je navíc třeba si uvědomit, že Rakousko-Uhersko byl obrovský bezcelní prostor. „Tím, že se Československo stalo hospodářsky nejvyspělejším nástupnickým státem, muselo 30 % své produkce uplatnit na světových trzích. Jenže Evropa po 1. světové válce byla zdevastovaná. Přibyl zde tucet nových států a měn, přibyly tisíce celních hranic. A na to nebyl připraven nikdo.“

Smysl samostatnosti

Mělo tedy smysl žádat samostatnost? „Tím se zabývám celá léta. Jaká je hodnota skutečnosti mít svůj národní stát a jaká byla cena za nezávislost? Byli myšlenky mužů 28. října čisté, nebo tam byl také démon mamonu a hamižnosti,“ ptá se historička.

Osobně žádná ekonomická pozitiva plynoucí ze samostatnosti ale Antonie Doležalová nevidí. „Rakousko, které bylo hospodářsky za námi, nás už v roce 1926 předstihlo. Procházelo sice obrovskou hyperinflací, ale od začátku svého vzniku dostávalo obrovskou mezinárodní finanční podporu. Československo ale ne, protože stále hrálo navenek roli lídra.“

Jak bychom na tom tedy byli, kdybychom zůstali uvnitř rakousko-uherského soustátí? „Analogicky bychom se mohli ptát, jak bychom na tom byli, kdybychom nevstoupili do Evropské unie. Až do 1. světové války čeští ekonomové vždy uvažovali o českých zemích v rámci Rakouska. Protože jsme malý stát a protože jsme tak moc s Rakouskem propojeni, že se nám prostě nevyplatí být samostatní,“ uzavírá Antonie Doležalová.

Další témata rozhovoru: nakolik byla úspěšná koaliční Pětka v boji s poválečnou krizí; co jsme dnes ochotní udělat pro národ; idealizace období první republiky; národ jako hodnota.