Za vyhlášení Československa může velká náhoda. A nebyl náhodou TGM synem císaře Františka Josefa? O faktech i spekulacích s historikem Jaroslavem Šebkem

„28. října 1918 se ráno na Václavském náměstí objevila ve vývěsce titulní strana novin, kde se psalo, že ministr zahraničí Rakousko-Uherska přijal podmínky prezidenta Wilsona. Ty předpokládaly i sebeurčení slovanských národů, tedy i Čechů v rámci rakouské monarchie,“ popisuje Jaroslav Šebek.

Sametový stát?

„Lidé to pochopili jako vyhlášení samostatného státu a začali na to reagovat.“ Stát byl vyhlášen bez boje. To ale neznamená, že k tomu nemohlo dojít. Dělníci ze socialistických stran chtěli vyhlásit samostatný stát už 14. října.

„A tehdy státní moc vystoupila. O pár dní později se v Budapešti i střílelo. Historii musíme pochopit očima lidí, kteří tehdy stáli na ulicích a prožívali euforii, že se dočkali samostatného státu. Nemůžeme to měřit současnýma očima.“

Pohraničí chtělo patřit Rakousku

„Ještě v prosinci 1918 se bojovalo v pohraničních územích, které po vzniku republiky vyhlásily samostatnost a chtěly se připojit k německému Rakousku.“ Mezi ty, kdo nefandil vznikajícímu československému státu, patřilo třeba Znojemsko. Anebo Kadaň.

„V Kadani v březnu 1919 zahynulo při střetu 25 německých civilistů.“ Také Slovensko nebylo součástí českých zemí. „Až 30. října se připojilo k samostatnému státu onou známou Martinskou deklarací. Až na konci prosince se mohlo říct, že Československo má svoje území pod kontrolou.“

Monarcha Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk na koni. I to ho může spojovat s tradicí českých monarchů|foto: Public domain, autor neznámý, zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-R05923 / CC-BY-SA

Nově se objevují také spekulace o tom, že Tomáš Garrigue Masaryk nemusel být synem kočího z Hodonína, ale císaře Františka Josefa I. Každopádně Masaryk navázal na tradici monarchů, když si za sídlo vybral Pražský hrad.

„Snažil se být přesvědčeným demokratem, ale reagoval na to, že lidé chtějí vidět v prezidentovi moudrého státníka, který se bude zajímat o jejich problémy.“ Přesto dost často šel proti proudu a dokázal se postavit za svůj názor. „Nebyl to populista.“

Proč se bojíme uprchlíků?

Podle historika Šebka jsme státem, který je v zásadě národně homogenní. „I z tohoto důvodu narůstá vlna obrovských obav z uprchlíků, které tu nemáme ve vysokém počtu. Máme z toho dopředu strach, i když se nám podařilo integrovat vietnamskou menšinu.“

historik Jaroslav Šebek|foto: Zdeňka Kuchyňová

Jaké pravomoci prezidentů se zachovaly z první republiky? O čem bude kniha Jaroslava Šebka, kterou právě dokončuje? Jaká dějinná náhoda zabránila atentátu na Hitlera? Více uslyšíte v iRadiu.