Hašlerka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovo nad zlato

Bonbony, které pomáhají zmírnit chrapot a kašel, údajně vymyslel v roce 1877 jistý hamburský lékárník a nazval je Caruso.

Proč zrovna Caruso? Protože prý jednou tento věhlasný pěvec před svým koncertem v Hamburku ztratil hlas. V sále bylo narváno, publikum se nemohlo dočkat svého miláčka, ale z Carusa šla místo zpěvu jenom horká pára. Co teď?

Lékárník, který byl v pravou chvíli na pravém místě, mu nabídl bonbon... Koncert byl zachráněn a Enrico Caruso prý výrobci poslal písemné poděkování.

Bonbony Caruso-Hustenbonbon začala před první světovou válkou vyrábět vídeňská firma Erich Kirstein. Od ní o několik let později získal recepturu pražský podnikatel František Lhotský a začal bonbony Caruso vyrábět v dílně na Královských Vinohradech.


Jak se vyrábějí hašlerky?
Cukr a sirup se zahřeje na teplotu 142 °C. Do chladnoucí hmoty se zapracují silice, extrakty z léčivek a aktivní uhlí rostlinného původu – pro barvu a snížení lepivosti. A pak se lisují bonbony.

Jméno Caruso netáhlo

Ale jméno slavného italského pěvce české zákazníky zrovna moc netáhlo. Podnikatel už to chtěl zabalit, a pak si vzpomněl na historku o ochraptělém slavíkovi v Hamburku. A dostal nápad.

Pan Lhotský se v prosinci roku 1920 vypravil do pražského kabaretu Lucerna za populárním Karlem Hašlerem. S krabicí plnou svých vynikajících bonbonů zaklepal na dveře umělcovy šatny.

Herec, scenárista, režisér a hlavně písničkář Karel Hašler byl hitmakerem, který nemá v naší historii konkurenci. Narodil se 31. října 1879 v Praze na Zlíchově. Vyučil se rukavičkářem, ale víc ho zajímalo divadlo.

Karel Hašler

Za vším hledej ženu

Když se jeho otec dozvěděl, že synek ochotničí po pražských hostincích, údajně o něj přerazil fajfku a to tajtrdlíkování mu zakázal. Nepomohlo to. V roce 1903 byl Hašler přijat do Národního divadla.

A pak přišlo osudové setkání s Rudolfem Frimlem – v hospodě, kde jinde. Nejen že se Hašler zahleděl do jeho sestry Zdeny a vzal si ji za ženu, ale byl to právě Friml, kdo ho navedl na to, aby skládal písničky.

„Pražský Chevaliere“ dal Lhotskému na místě písemný souhlas s tím, aby se kouzelné bonbony jmenovaly po něm. Originál dohody je uložen v Národním muzeu.

Bonbonům se dařilo, Hašlerovi ne

Od té doby bonbony nesoucí jméno pražského písničkáře čekaly zlaté časy. Výroba se utěšeně rozrostla, firma se přesunula do Michle, na „Krhounkovo pole“ – do dnešní ulice Magistrů.

Pana Hašlera ale potkal krutý osud. 2. září 1941 byl zatčen gestapem během natáčení filmu Městečko na dlani. Zemřel 22. prosince, umučen pod ledovou sprchou v koncentračním táboře Mauthausen.