Habáň
Příjmení Habáň lze vyložit z apelativa habán, tj. „člen sekty novokřtěnců“, která vznikla ve Švýcarsku a působila též v Holandsku a Německu, odkud se dostala i k nám a na Slovensko. Habáni byli proslulí svou osobitou keramikou a také tzv. habánskými domy, které se zachovaly např. v Sobotišti a v Levároch na Slovensku. Příjmí Habán je na Slovensku doloženo z roku 1625. Podle Milana Majtána pochází pojmenování Habán pravděpodobně z německého Habaner,
což je nářeční forma Hafner, tj. „hrnčíř“. Podle jiného výkladu souvisí s pojmenováním typických habánských dvorů (něm. Haushaben). Apelativum habán je v češtině také „kolohnát“ nebo „velká věc“. Máte i sloveso habat se, tj. „těžce a pomalu jít“, a habat ve významu „brát“, „lakotně si přisvojovat“. Dobrava Moldanová uvádí dále habát jako „míč“ nebo „troud na rozdělávání ohně“, ale to se nám jeví jako méně pravděpodobné motivace. Příjmení Habáň se též někdy vykládá stejně jako Hába z rodného jména Havel (se změnou -v- > -b-) nebo Habart. V ČR nosí příjmení Habáň/Habáňová 350 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 57; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 41, s. 89; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 95; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 108 (Habán)
