Habal
Příjmení Habal vykládá Josef Beneš z německých rodných jmen Hadubert nebo Eberhart. Dobrava Moldanová uvádí příjmení Habala z rodného jména Havel se změnou -v- > -b-. Jako nejpravděpodobnější se nám jeví odvození ze slovesa habat, tj. „brát“, „lakotně přivlastňovat“, nebo ze slovesa habat se, tj. „těžce, pomalu jít“. U Antonína Kotíka nacházíme příjmení Habál, které vykládá ze slovesa hábati, tj. „chrápati“. Patrně se tedy jedná o příjmení podle vlastností. Dnes nosí příjmení Habal 171 osob.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 102; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 108; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 57 (Habala); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 41 (Habál)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
