Germanistka: Politická kultura v Německu hrubne. Současné násilí je ale jen vyústěním dlouhodobého vývoje

21. květen 2024

Nedávná série útoků na německé politiky vyvolala obavy z nárůstu politického násilí v zemi a rozvířila debatu o bezpečnostních opatřeních. Z čeho politické násilí v Německu pramení? A jak ho zastavit? Germanistka Zuzana Lizcová vysvětlí i to, v čem je pro voličstvo přitažlivá Alternativa pro Německo a zda ji poškodí skandály jejích členů, jak ruská invaze na Ukrajinu změnila v Německu bezpečnostní politiku i jak se proměnilo Sudetoněmecké krajanské sdružení.

„Všechny incidenty svědčí o podrážděnosti německé společnosti v důsledku celé řady krizí, které Evropu poslední roky provázejí. Nejistota spojená s bezpečnostní situací v Evropě, s ekonomickými otázkami, migrace, to vše přispívá k tomu, že jak verbální, tak fyzické útoky na politiky se množí,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Dlouhodobý vývoj

Pozorovatelé německé politické scény nicméně dlouhodobě upozorňují na to, že prvek neférového boje, ať už ve verbální rovině nebo v rovině násilí, se v německé politice objevuje spíše dlouhodobě.

Čtěte také

„Současné incidenty nejsou zvláštním přelomem nebo zvratem, ale spíše vyústěním dlouhodobého vývoje, ve kterém hrubne politická kultura země,“ přitakává germanistka, přičemž dodává, že agresivní chování vůči politikům jde napříč celým politickým spektrem.

Názory na to, jak nárůst agresivity zastavit, se však různí. „Část politiků velmi hlasitě požaduje změnu legislativy, tedy vyšší ochranu lidem, kteří se pohybují ve veřejném prostoru, zejména politikům na lokální úrovni, kteří čelí útokům ve svých městech nebo obcích a kteří útočníky často osobně znají. Oproti tomu řada komentátorů i právníků upozorňuje na to, že současné německé zákony jsou dostatečné, ale nedostatečně se vymáhají,“ popisuje germanistka.

Štvanice na Merkelovou

Atmosféře samozřejmě nepřispívá ani nastolený styl politiky, který netoleruje politického protivníka, ale bere ho jako nepřítele, kterého je třeba potlačit všemi prostředky. Týká se to zejména pravicové populistické strany Alternativa pro Německo. „Spolu s ní vstoupila na německou politickou scénu síla, která se skutečně neštítí ničeho. Dobře to kdysi demonstroval výrok jednoho z jejích vrcholných představitelů Alexandra Gaulanda, který prohlásil, že na tehdejší kancléřku Merkelovou uspořádají štvanici.“

Čtěte také

Takový styl politiky je bez pochyby velmi nebezpečný. Bohužel jde o fenomén, který se týká celé řady dalších zemí a jako takový může mít podle expertky na mezinárodní vztahy velmi fatální následky.

„Politici na verbální úrovni nepoužívají férové prostředky politického boje, nepřicházejí s konkrétními věcnými návrhy, co by chtěli v politickém životě změnit. Spíše vystupují proti systému jako takovému. Populisté často mluví o tom, že existuje zkorumpovaná elita, která ovládá takzvané běžné občany, kteří jsou uniformní masou se společným zájmem. Politické strany ale mají na zřeteli pouze svůj prospěch a pro občany nic nedělají. A takto polarizující rétorika je v současném německém politickém systému nesená právě stranou AfD,“ uzavírá Zuzana Lizcová.

autoři: Zita Senková , Zuzana Lizcová , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.