Germanistka: Politická kultura v Německu hrubne. Současné násilí je ale jen vyústěním dlouhodobého vývoje
Nedávná série útoků na německé politiky vyvolala obavy z nárůstu politického násilí v zemi a rozvířila debatu o bezpečnostních opatřeních. Z čeho politické násilí v Německu pramení? A jak ho zastavit? Germanistka Zuzana Lizcová vysvětlí i to, v čem je pro voličstvo přitažlivá Alternativa pro Německo a zda ji poškodí skandály jejích členů, jak ruská invaze na Ukrajinu změnila v Německu bezpečnostní politiku i jak se proměnilo Sudetoněmecké krajanské sdružení.
„Všechny incidenty svědčí o podrážděnosti německé společnosti v důsledku celé řady krizí, které Evropu poslední roky provázejí. Nejistota spojená s bezpečnostní situací v Evropě, s ekonomickými otázkami, migrace, to vše přispívá k tomu, že jak verbální, tak fyzické útoky na politiky se množí,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.
Dlouhodobý vývoj
Pozorovatelé německé politické scény nicméně dlouhodobě upozorňují na to, že prvek neférového boje, ať už ve verbální rovině nebo v rovině násilí, se v německé politice objevuje spíše dlouhodobě.
Čtěte také
„Současné incidenty nejsou zvláštním přelomem nebo zvratem, ale spíše vyústěním dlouhodobého vývoje, ve kterém hrubne politická kultura země,“ přitakává germanistka, přičemž dodává, že agresivní chování vůči politikům jde napříč celým politickým spektrem.
Názory na to, jak nárůst agresivity zastavit, se však různí. „Část politiků velmi hlasitě požaduje změnu legislativy, tedy vyšší ochranu lidem, kteří se pohybují ve veřejném prostoru, zejména politikům na lokální úrovni, kteří čelí útokům ve svých městech nebo obcích a kteří útočníky často osobně znají. Oproti tomu řada komentátorů i právníků upozorňuje na to, že současné německé zákony jsou dostatečné, ale nedostatečně se vymáhají,“ popisuje germanistka.
Štvanice na Merkelovou
Atmosféře samozřejmě nepřispívá ani nastolený styl politiky, který netoleruje politického protivníka, ale bere ho jako nepřítele, kterého je třeba potlačit všemi prostředky. Týká se to zejména pravicové populistické strany Alternativa pro Německo. „Spolu s ní vstoupila na německou politickou scénu síla, která se skutečně neštítí ničeho. Dobře to kdysi demonstroval výrok jednoho z jejích vrcholných představitelů Alexandra Gaulanda, který prohlásil, že na tehdejší kancléřku Merkelovou uspořádají štvanici.“
Čtěte také
Takový styl politiky je bez pochyby velmi nebezpečný. Bohužel jde o fenomén, který se týká celé řady dalších zemí a jako takový může mít podle expertky na mezinárodní vztahy velmi fatální následky.
„Politici na verbální úrovni nepoužívají férové prostředky politického boje, nepřicházejí s konkrétními věcnými návrhy, co by chtěli v politickém životě změnit. Spíše vystupují proti systému jako takovému. Populisté často mluví o tom, že existuje zkorumpovaná elita, která ovládá takzvané běžné občany, kteří jsou uniformní masou se společným zájmem. Politické strany ale mají na zřeteli pouze svůj prospěch a pro občany nic nedělají. A takto polarizující rétorika je v současném německém politickém systému nesená právě stranou AfD,“ uzavírá Zuzana Lizcová.
Související
-
Publicistka: Plány na deportace přistěhovalců zvedly Němce ze židle. V ulicích brání demokracii
Statisíce Němců vyhnaly do ulic plány ultrapravicové AfD na masivní deportace nejenom migrantů, ale i Němců se zahraničním původem. Kdo a proč volí Alternativu pro Německo?
-
Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od toho, že strana chce Německo odstřihnout od Západu
Je jasné, že Alternativa sáhne po osvědčené obhajobě: Že necelé dva měsíce před eurovolbami prý jde o účelovou kampaň zrežírovanou politickou konkurencí a také mediálním mainstreamem.
-
Kauzy AfD její voliči vnímají. Mají ale zakořeněnou nedůvěru vůči tradičním médiím, říká germanistka
Alternativa pro Německo (AfD) před eurovolbami řeší další problém. Asistent Maximiliana Kraha, který vede kandidátku, byl obviněn ze špionáže pro Čínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka