Genetik Pačes: Výzkum koronaviru úspěšně pokračuje. Obavy ale začíná vzbuzovat ptačí chřipka

23. únor 2023

Přesně před třemi lety bylo v Lombardii objeveno první ohnisko nákazy novým typem koronaviru v Evropě. O pár dní později bylo zasaženo i Česko. Dá se dnes covid-19 řadit mezi běžná respirační onemocnění? Jak na změnu situace reaguje farmaceutický průmysl? A stává se novou hrozbou ptačí chřipka? Genetik Jan Pačes v audiozáznamu ještě vysvětlí, jaký je rozdíl mezi daty a fakty, i to, jak přibližovat vědu dětem.

„Koronavirus je běžný v tom slova smyslu, že už ho tu máme a nezbavíme se ho. S jeho sezónností je to ale zatím sporné. Stále jde o velmi nakažlivé respirační onemocnění, které můžeme získat během celého roku,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes.

Mezinárodně sledovanou variantou je nyní subvarianta omicronu zvaná bythos. „Přestože od začátku pandemie už uplynuly tři roky, nejde o mrtvý stav. Koronavirus v lidech pořád roste, získává nové mutace, naše imunita se tomu brání, a toto všechno dohromady tvoří jakýsi fluidní systém.“ Není to ale nic neobvyklého.

Převratný výzkum

Podle Jana Pačese se podobně chová i chřipka a jiná respirační virová onemocnění. Jenom to není tolik sledované v médiích. Výzkum proto stále pokračuje. Na objevu vzácných protilátek, které blokují koronavirus a fungují proti všem dosud známým variantám, se podíleli i čeští vědci.

Čtěte také

„Jeden ze skvělých způsobu léčby nejenom koronaviru je použití takzvaných monoklonálních protilátek. Princip je jednoduchý. Protilátky pacienta, který se úspěšně z nemoci uzdravil, se namnoží a použijí jako lék u ostatních nemocných. Problém u virů ale je, že umějí protilátkám unikat. Snaha tedy byla cílit na oblasti viru, které se nemohou měnit, a najít takové látky, které budou univerzální. To se teď podařilo. Je to ale zatím jen základní výzkum. Teprve se čeká, jestli půjde do klinické studie.“

Šance na vznik nové generace vakcín je ovšem nyní mizivá. „Strach z viru už totiž opadl. Celý farmaceutický průmysl a celá kontrola, kterou nad tím stát měl, se vrátily do starých kolejí. Medicínský výzkum je totiž extrémně drahý a klinické studie se dělají jen tehdy, jsou-li na ně volné peníze. Navíc jsme se dostali do stadia, kdy je velmi obtížné získávat dobrovolníky, protože skoro všichni už jsme koronavirus prodělali. Takže teď to zase bude chvíli trvat,“ vysvětluje Pačes.

Nová hrozba?

Vedle koronaviru sledují virologové podrobně i chřipku, která rovněž může být velmi smrtící. Znepokojující je momentálně virus ptačí chřipky, který na konci loňského roku napadl v Evropě širokou základnu savců.

„Přeskok chřipkového viru z ptáků na savce z historie ale známe. Víme, že se to může jednotlivě stát. Teď je ale znepokojující, že kmen H5N1 se tuto zimu přenesl na mnoha místech z ptáků na savce masově. A pokud by se potvrdilo, že virus přeskakuje dál mezi savci, museli bychom se začít obávat i toho, aby nepřeskočil na člověka a nevznikla nová epidemie,“ uzavírá Jan Pačes.

Spustit audio

Související