„Funkční prádlo“ odvede pot, ochrání před deštěm a ještě zahřeje, zázraky ale neumí

Sportovní oblečení umí podle výrobců málem zázračné věci. Které z nich jsou fyzicky možné a jak jich dosáhnout, zeptal se Meteor výzkumníka Antonína Havelky z liberecké techniky.


Příspěvky v Meteoru 12. 9. 2015
01:11 Planetky žijící ve dvojicích jsou nebezpečnější
12:23 Jak pracuje tzv. funkční prádlo při sportu nebo námaze
22:11 Pavouk pod nadvládou cizopasníka
25:34 Nové radary ve službách meteorologů rozeznají sníh od deště
34:10 Léčí síla myšlenky?
43:18 Kolik je na Zemi vody a kde ji hledat

Kilogram potu za hodinu

V posledních asi dvaceti letech můžeme při sportu nebo jiné fyzické námaze využívat vlastností takzvaného funkčního prádla. Je vyrobené ze speciálních vláken. Vědci je vyvinuli tak, aby splňovaly základní požadavky na fyziologický komfort.

„Od těla musíme v určitý okamžik odvádět teplo nebo to tělo chránit. To se dá poměrně dobře regulovat. Horší je to, že musíme od těla odvádět i vlhkost,“ říká doc. Antonín Havelka z Technické univerzity v Liberci, „při intenzivním sportu je to až tisíc gramů vodních par nebo potu za jednu hodinu.“

Fyziologické pohodlí je možné vypočítat. Na rozhraní pokožky a nejbližší vrstvy oblečení by měla být ideálně teplota okolo 32 °C a asi padesátiprocentní vlhkost. Kromě toho by se ke kůži měl dostávat čerstvý vzduch. Takové podmínky podle doc. Havelky nejlépe splní třívrstvé oblečení:

Hlavní úkol: odvést pot

„První vrstva je přímo u kůže. Má za úkol zejména transportovat vlhkost od kůže. Jakmile se na kůži objeví pot ve formě kapaliny, znamená to vždycky diskomfort. Kapka by měla být odsáta první vrstvou oděvů. To se děje třemi mechanismy: difúzí, sorpcí a kapilárními efekty.“

Kapilárnímu efektu se také říká knotový. U syntetických vláken se dá zlepšit tím, že se vyrábějí se speciálním průřezem. Kapalinu odsají a rozprostřou ji do co největší šíře, aby se lépe odpařila.

„Je důležité, aby se oděvy rychle zbavovaly vlhkosti. A to je trošku problém s klasickými vlákny typu bavlny. Bavlna sice úžasně nasákne při 65 procentech vlhkosti osm nebo devět procent vlhkosti bez problémů, ale bohužel se jí špatně zbavuje,“ říká Antonín Havelka.

Jak pustit vodu ven, ale ne dovnitř?

Druhou vrstvu oblečení bychom si měli obléknout, když potřebujeme tepelnou izolaci. Například proti větru nebo mrazu. Je většinou vyrobena ze syntetických vláken, která příliš nenasáknou vlhkost. Samotnou izolaci potom nezajišťují vlákna, nýbrž vzduch, který je mezi nimi uzavřen. Tato vrstva oblečení proto bývá „chlupatá“.

Třetí vrstva by měla zabránit pronikání vlhkosti zvenčí při dešti nebo sněhu. Zároveň ale musí propouštět vlhkost ven v podobě vodních par. I tyto protichůdné požadavky je možné technicky splnit, vysvětluje doc. Havelka.

„Je to vlastně takové sítko. Póry jsou veliké jeden až dva mikrometry. Rozměr vodních par je řádově v nanometrech, tedy mnohem menší, kdežto vodní kapka má průměr asi sto mikrometrů.“

Co čekat od reklamy

Teplotu, vlhkost i velikost částic lze jasně vyčíslit. Přesto výrobci funkčního oblečení někdy cítí potřebu zavádět další pomyslné „veličiny“, aby svůj výtvor vychválili. Například že má třikrát větší „tepelnou hodnotu“ oproti přírodním vláknům.

„Tenhleten má ‚rychloschnoucí funkci, a současně však nesnižuje tělesnou teplotu‘. To jsou nesmysly. Když něco odpařuju, tak potřebuju teplo. Třeba mokré triko když se začne odpařovat, tak vás začne studit,“ zlobí se Antonín Havelka, „dále má funkci antibakteriální a ještě to snižuje zápach. To jsou, řekl bych, tvrzení na hranici lží. To všechno dohromady nelze.“

Reklamní tvrzení je zkrátka potřeba číst opatrně a přemýšlet, co z toho může být pravda. Antibakteriální vlákna s příměsí stříbra skutečně existují. Je však otázka, zda by se všechny kýžené vlastnosti „vešly“ do jednoho kusu oblečení a spolehlivě fungovaly.

V mlze se zpotíte i s drahou bundou

Zázračné vlastnosti i velmi drahých vláken navíc omezují samy fyzikální zákony, na jejichž principu fungují. Jedno z takových čertových kopýtek se nazývá rosný bod. Drahé oblečení je někdy platné stejně jako obyčejná pláštěnka, upozorňuje Antonín Havelka.

„Jestliže jste s takovouhle bundou v relativně chladném prostředí, na poslední vrstvě se stane to, co nechceme. Zevnitř se pot srazí a stane se z něho kapalina. Ale membrána neumí transportovat kapalinu. Je důležité, aby bunda byla dobře konstruována. Aby tam byly větrací otvory, aby se poslední vrstva uměla zbavit kapalné vlhkosti, aby to steklo pryč.“