František Halas. Básník, který se vrátil
Básník František Halas, který se narodil 3. října 1901, byl ukázkový proletář. Jeho otec, sociální buřič, se pravidelně dostával do křížku jak s císařpánem, tak s prvorepublikovou justicí. V osmi letech mu na tuberkulózu zemřela maminka a před ní postupně tři sourozenci. Když byl otec povolán do I. světové války, v níž se i s návratem z Ruska zdržel šest let, žil František jen s babičkou ve výměnku na domovním dvorku.
Bída, která tam panovala, předčila všechny verše proletářských básníků, proto k nim František Halas příliš nelnul. V první sbírce Sépie koketoval s poetismem, brzy si ale našel vlastní zádumčivou polohu. V denunciačním referátu mu ji v roce 1950 nevybíravě vytkl Ladislav Štoll, oddaný marxistický literární kritik, kterému byla málo socialistická.
Básník v té době už bohužel nebo naštěstí odpočíval na hřbitově v Kunštátu, který velmi miloval a věnoval mu jedno ze svých nejkrásnějších děl, báseň v próze „Já se tam vrátím“. Vrátil se nejen tam, ale po roce 1989 naštěstí taky na své místo v české literatuře.
Související
-
„Mlčící budou strašně obviněni.“ Příběhy slavných: František Halas
Osud básníka, odbojáře, aktivního komunisty a nakonec i poslance KSČ v 5 samostatných audiích. V dokudramatu účinkují František Derfler a Aranka Lepešová.
-
Halasovi. Dokument k výročí Vítězného února o životě z mnoha...
On synem komunistů. Ona dcerou katolíků. Oba narození těsně před druhou světovou válkou do elitních rodin. Oba tedy od dětství konfrontovaní s totalitními společnos...
-
Její verše upoutaly Halase i Šaldu. Zemřela předčasně a záhadně. Osudové ženy: Simonetta Buonaccini
Českou básnířku mnoha jmen už teď zná málokdo. Přitom jejím důvěrníkem byl F. X. Šalda a o její básnický odkaz pečoval, dokud byl živ, František Halas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.