Foťák za strnada
Před dvěma lety se posluchači Meteoru zapojili do projektu sledování dialektů strnada obecného. Teď projekt pokračuje a nabízí možnost získat fotoaparát, přijímač digitální televize nebo unikátní sadu CD.
Projekt Nářečí českých strnadů začal v roce 2011, kdy byl strnad obecný zvolen Ptákem roku. Cílem tohoto projektu bylo zmapovat dialekty strnadů obecných na území Česka a zjistit, zda republikou prochází hranice mezi dvěma hlavními dialektovými skupinami. To vše za účasti veřejnosti a běžně dostupné techniky (např. chytrých telefonů, digitálních kamer a fotoaparátů). Za dva roky projektu se povedlo od dobrovolníků získat přes 1700 nahrávek se strnadím zpěvem. Díky neutuchajícímu nadšení dobrovolných pomocníků se tak povedlo během dvou let z České republiky udělat nejdetailněji zmapovanou zemi z hlediska strnadích dialektů.
Projekt nekončí
V dalších letech chtějí autoři projektu odhalit příčiny rozložení dialektů v krajině a jejich dlouhodobého udržování. K tomu je zapotřebí dalších nahrávek, zejména z míst, kde se stýkají hranice dialektů nebo z oblastí, kde o nich nevíme ještě zhola nic. Pokud se rozhodnete pomoci týmu vědců se zpřesňováním dialektových hranic, nejlepším způsobem je nahrávání tzv. “transektů”, kdy například v průběhu nějaké procházky či výletu na kole pořídíte nahrávku každých X kilometrů.
 Oblasti, obsazené v letech 2011 - 2012 |  Oblasti, dobyté v roce 2013 |
Diacaching
Zaplňování prázdných míst vám zpestří letošní novinka - tzv. “Diacaching”. Podobně jako polárníci či horolezci na dosažené území vztyčovali vlajky, i vy se budete moci chlubit svým prvenstvím. Česká republika je nyní rozdělena na více než 600 čtverců (o velikosti cca 12x11,1 km), z nichž téměř 40% bylo obsazeno (z těchto čtverců už nahrávky strnadů existovaly do 20.4. 2013, za pouhých 14 dnů jste poslali 148 nahrávek a zaplnili dalších 29 čtverců; aktuální stav pokrytí republiky je tedy 45%). Zbylé čtverce čekají na své první dobyvatele. Jak čtverec získat? Stačí být prvním, kdo z libovolné části jeho území pořídí nahrávku strnadího zpěvu s určitelným dialektem. Pokud nepoznáte, že samec zpěv dokončuje, snažte se nahrávku pořídit co nejdelší. Zvýšíte tím šanci, že alespoň jednou svou písničku dokončí.
1. Jak dlouho nahrávat
Pokuste se nahrát více opakování písničky (strof), ideálně okolo 20 (bude-li jich více, rozhodně to nevadí!). Strnadi svou písničku totiž často nedozpívávají až do úplného konce - ten je přitom pro rozlišení jednotlivých dialektů klíčový. Celkově by měla mít nahrávka tak 3 minuty.
2. Jaké údaje je třeba zaznamenat
V terénu při nahrávání poznamenejte pečlivě potřebné údaje - datum a čas, nejbližší obec, typ prostředí, vzdálenost od strnada a případně GPS souřadnice. Nahrávka je bez těchto údajů nepoužitelná! Nejlepší je vše nadiktovat přímo na konec každé nahrávky. Údaje tak budou s nahrávkou neoddělitelně spojené a nehrozí, že byste omylem něco zaměnili.
3. Kolik samců nahrát
Každý samec sice zpívá obvykle jen jedním nářečím, ale možná se zrovna u vás vyskytují zpěváci více typů nářečí! Nahrávejte pokud možno od každého jedince jen jednu nahrávku, ať neztratíte přehled o tom, kterému samci patřila která nahrávka. Lepší je jedna delší nahrávka než více kratších.
4. Výběr lokality
Jak už bylo řečeno, strnadi zpěv používají k vymezení teritoria - to znamená, že na stejném místě s největší pravděpodobností příště uslyšíte stejného strnada. Lepší je proto nahrávat pokaždé v dostatečné vzdálenosti od předchozí lokality (více jak pár set metrů)
Zdroj: www.strnadi.cz
Získejte digitální fotoaparát
Některé čtverce, jejichž poloha nebude dopředu známá, budou speciální. Pokud se vám podaří pořídit nahrávku z takového čtverce jako první, získáte některou z odměn, které projektu daroval Meteor. V jednom čtverci tak na vás čeká set-top-box pro příjem digitálního rozhlasu a televize, na jiném místě je připraven digitální fotoaparát a v dalším čtverci sada CD projektu Hlas pro tento den, který vznikl v Českém rozhlasu a vydalo ho vydavatelství Českého rozhlasu – Radioservis. Kompletní seznam cen najdete v tabulce.
1 | digitální fotoaparát |
2 | set top box pro příjem digitálního rozhlasu a televize |
3 | sada cd s nahrávkami ptačích hlasů |
4 | cestovní verze hry Mlýn, v bambusovém pouzdru |
5 | cestovní verze hry Člověče nezlob se, v bambusovém pouzdru |
6 | cestovní pouzdro na disky CD |
7 | cestovní pouzdro na disky CD |
8 | plyšový pes |
9 | čepice |
10 | čepice |
11 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
12 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
13 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
14 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
15 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
16 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
17 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
18 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
19 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
20 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
21 | sada odznáčku strnadi, pexeso |
22 | zpívající ptáček 1 |
23 | zpívající ptáček 2 |
24 | zpívající ptáček 3 |
25 | zpívající ptáček 4 |
26 | populárně-vědecká kniha Když jdou ryby rybařit (prof. Jaroslav Petr) |
27 | populárně-vědecká kniha Když jdou ryby rybařit (prof. Jaroslav Petr) |
28 | populárně-vědecká kniha Když jdou ryby rybařit (prof. Jaroslav Petr) |
29 | populárně-vědecká kniha Když jdou ryby rybařit (prof. Jaroslav Petr) |
30 | populárně-vědecká kniha Když jdou ryby rybařit (prof. Jaroslav Petr) |
31 | populárně-vědecká kniha Antarktida (prof. Pavel Prošek a kol.) |
32 | populárně-vědecká kniha Antarktida (prof. Pavel Prošek a kol.) |
33 | populárně-vědecká kniha Antarktida (prof. Pavel Prošek a kol.) |
34 | populárně-vědecká kniha Antarktida (prof. Pavel Prošek a kol.) |
35 | populárně-vědecká kniha Antarktida (prof. Pavel Prošek a kol.) |
Zahraničí
Vedle toho se v roce 2013 rozjel nový mezinárodní projekt, který propojuje studium ptačího zpěvu s výzkumem biologických invazí. Jeho cílem je porovnat rozložení dialektů ve Velké Británii a na Novém Zélandu, kam byl strnad obecný v druhé polovině 19. století vysazen, a prozkoumat tak vývoj strnadích dialektů během obsazování nového území.
I s tímto projektem můžete českým odborníkům pomoci a nemusíte si kvůli tomu ani kupovat letenku na Nový Zéland. To hlavní, co projekt potřebuje, je totiž publicita. Máte-li tedy nějaké známé na druhé straně zeměkoule, či v bližší Británii, dejte jim prosím o projektu vědět (projekt má svůj vlastní web yellowhammers.net, kde lze stáhnout propagační materiály).
Ať už se rozhodnete zpřesňovat hranice, získávat nové čtverce či o této aktivitě dáte vědět svým známým a přátelům ve Velké Británii nebo Novém Zélandu, pomůžete nejen tomuto výzkumu, ale díky němu možná i strnadům samotným (ve Velké Británii se již ocitli na Červeném seznamu ohrožených druhů a i v České Republice ubývají).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
