Filmařské řemeslo je v Česku velmi kvalitní. Proto k nám přicházejí zahraniční štáby, říká filmová publicistka

Existuje něco jako český film? „K výročí české kinematografie jsme měli na iRozhlasu datovou sérii, kde se naši dataři dívali přímo na konkrétní data ve filmovém přehledu. Tedy na to, co vlastně dělá takový typický český film,“ přibližuje Kristina Roháčková.

Jaká jsou tedy typická témata a postavy českého filmu? Z dat vyplývá, že se jedná o komedii zasazenou na maloměsto, kde se řeší detektivní zápletka, přičemž nemusí být řešena přímo policisty. Typické postavy českého filmu pak tvoří členové rodiny, v čele s maminkou a tatínkem.

70 českých filmů ročně

V Česku se většinou natočí průměrně okolo 70 filmů ročně. A to jak hraných, tak dokumentárních. Dále se však ještě točí spousta filmů vznikajících jen pro televizi. A ohromné množství studentských a krátkých filmů.

Čtěte také

Filmař Jan E. Svatoš: Filmové festivaly musíme brát s rezervou. Oceněním jsou spokojení diváci v hledišti

A právě studentské a krátké filmy jsou podle Kristiny Roháčkové velmi kvalitní a konkurenceschopné: „Právě tyto filmy se pravidelně objevují na zahraničních festivalech. Je zajímavé, že když mi přijde nějaká tisková zpráva o tom, že český film bude bojovat například v Locarnu, jde velmi často o krátký film, velmi často jde o animovaný film a velmi často jde o film zahraničního autora. Myšleno tak, že jde o zahraničního studenta na české filmové škole. Čímž nechci nic vyvozovat, ale to jsou fakta.“

„Oni jsou určitě i hrdí na to, že u nás mohli získat tak kvalitní vzdělání,“ říká filmová publicistka a dodává, že je v posledních letech patrný trend, že nejkvalitnější a v zahraničí nejoceňovanější práce vychází právě z oboru animace a kamery.

České sklo v zahraničních filmech?

A právě velmi kvalitního českého řemesla ve filmovém průmyslu si všímají i zahraniční produkce. „Kvůli tomu za námi přichází zahraniční štáby a pak si řemeslnou stránku filmu hodně chválí. Máme výborné kostyméry, maskéry. Na Barrandově vznikají dekorace, které pak využívají zahraniční štáby. A animace, loutkářství a práce s rukama jde s tímto ruku v ruce,“ popisuje Kristina Roháčková.

Majitel značky Klimchi Lukáš Klimčák se džbánem, který si zahrál ve filmu Barbie|foto:Tomáš Mařas, Český rozhlas

A přidává ještě jeden nejnovější postřeh: „Ještě zajímavější mi přijde, že se opakovaně v zahraničních filmech využívá české sklo. To mě překvapilo. Není to úplně něco, co by člověk u filmů nejčastěji slýchal. Například ve filmu Na nože: Glass Onion byl postavený celý dům ze skla a čeští skláři do něj dodávali skleněné sochy.“

Naposledy jsme mohli vidět růžové sklo ve filmu Barbie, které dodala česká značky Klimchi. „Nevím, z jakého důvodu, ale věřím, že to má stále co do činění s tím, že je české řemeslo ve světě vyhlášené a vyhledávané,“ uzavírá Kristina Roháčková.

Poslechněte si celý rozhovor.